Poslanecká sněmovna dnes jasnou většinou schválila novelu, která má za cíl usnadnit výstavbu paroplynových elektráren. Pro takzvaný Lex Plyn hlasovalo 170 ze 171 přítomných poslanců. Často nevídanou jednotu narušil pouze poslanec Karel Rais z hnutí ANO, který se zdržel hlasování.
Mezi pozměňovací návrhy, které hladce prošly, nalezneme zásah proti takzvaným mařičům elektřiny. Předkladatelem byl přímo ministr průmyslu a obchodu (a současně poslanec za hnutí STAN) Lukáš Vlček. Jeho návrh zakazuje podnikatelům a firmám používat k poskytování podpůrných služeb pro ČEPS nebo poskytování flexibility používat elektrické zařízení, které spotřebovává elektřinu bez dalšího užitku. Pokuta za porušení tohoto pravidla bude dosahovat až 5 milionů korun.
Plynové elektrárny nahradí dožívající uhelné
„Pokud Česká republika nebude významněji investovat do nových zdrojů energie, velkých zdrojů energie, tak budeme mít opravdu velký problém. Velký problém z pohledu nedostatku energie, vlastních zdrojů energie, a bude tedy závislá, výrazně závislá na dovozech ze zahraničí. Proto tento zákon míří směrem, abychom urychlili a výrazně zjednodušili povolovací procesy na nové zdroje energie nad 100 megawattů. Primárně míříme na nové paroplynové elektrárny,“ řekl v úvodním vystoupení ministr Lukáš Vlček.
Ministr pochválil opoziční strany za konstruktivní přístup k novele Lex Plyn; přínos novely potvrdili také zástupci hnutí ANO. „Navrhovaná právní úprava má významný pozitivní dopad na bezpečnost a obranu státu s ohledem na posílení energetické bezpečnosti České republiky. Vzhledem k plánovanému možnému útlumu uhelných elektráren již v roce 2030 v důsledku jejich nerentability a v kombinaci s rostoucím podílem obnovitelných zdrojů na českém energetickém mixu bude nezbytné zajistit dostatek výroby ze stabilních a zároveň flexibilních zdrojů, což splňují plynové elektrárny,“ uvedl poslanec Roman Kubíček (ANO).
Skeptický byl naopak předseda hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS), který upozornil, že problém může nastat už v nejbližších letech. „Když se podíváte na grafy ČEPSu, tak zjistíte, že pokud se něco nestane, tak za tři roky, máme velký problém v tom, že nebudeme mít dostatek proudu na celých 24 hodin. Na řeči, že to někde koupíme, že Evropa je solidární, tak na ty zapomeňte,“ řekl Adamec ve svém vystoupení.
Prošly také výhody pro větrné elektrárny
Při následujícím hlasování prošla většina pozměňovacích návrhů, které často měly jen legislativně technickou povahu. Z těch pozoruhodných lze zmínit zavedení nevratného poplatku za žádost o připojení nového zdroje energie. Cílem této změny je zabránit spekulativním blokacím kapacity v rozvodné a přenosové soustavě. Pro hlasovalo 169 ze 171 přítomných poslanců.
Prošel také návrh poslance Adamce, který větrné elektrárny o výkonu od 15 megawattů výše prohlašuje je stavby podporující energetickou bezpečnost; to by mělo přispět k jejich rychlejšímu schvalování. Podobný návrh poslance Karla Smetany (KDU-ČSL), který by za strategické stavby prohlásil větrné a solární elektrárny nad 100 MW, naopak podporu nezískal. Stejný poslanec neuspěl ani se snahou změnit způsob podpory bioplynových stanic.
Mohlo by vás zajímat
Neprošly také typické „přílepky“, kdy se někteří poslanci pokusili do zákona protlačit návrhy nesouvisející s energetikou. Příkladem může být Jiří Horák z KDU-ČSL, který navrhoval, aby výstavba budov pro bydlení byla posuzována jako stavby ve veřejném zájmu. Skupina poslanců neuspěla se snahou rozšířit působnost měst Plzně a Liberce v oblasti stavebních předpisů, což by jim umožnilo regulovat třeba umístění energetické infrastruktury. Poslanci naopak vrátili do zákona možnost měst Prahy, Brna a Ostravy vydávat své vlastní stavební předpisy.
Některé změny vyvolávají neklid
Většina reakcí od odborné veřejnosti je pozitivních, ale zazněly už i dílčí výhrady. Unie komunitní energetiky (UKEN) varuje, že jeden z přijatých pozměňovacích návrhů zkomplikuje rozvoj flexibility na trhu s elektřinou. Umožní totiž provozovatelům distribučních soustav zakázat poskytování flexibility (včetně již připojených výrobců a spotřebitelů), pokud by podle jejich uvážení poskytování flexibility ohrozilo bezpečnost provozu sítě. UKEN varuje před zneužitím této nové pravomoci.
Komora OZE vítá opatření na zrychlení výstavby větrných elektráren i rozšíření okruhu malých fotovoltaických elektráren, které nebudou podléhat kontrole ziskovosti podle kontroverzního přílepku ministra financí Zbyňka Stanjury k předchozí novele energetického zákona (původně to bylo od 30 kW výše, nový limit je 145 kW). Výhrady má Komora OZE k tomu, že byly za stavby pro energetickou bezpečnost prohlášeny pouze větrné parky o výkonu nad 15 MW. „Tento přístup považujeme za diskriminační,“ upozornil předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.
Základní kameny novely Lex Plyn
Balík změn zaměřený na urychlení výstavby plynových elektráren se projeví hlavně v zákoně č. 416/2009 o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury. Mezi konkrétní opatření patří přednostní projednávání staveb s významem pro energetickou bezpečnost země na stavebních úřadech přednostně před jinými stavbami. Novela také zkracuje lhůty pro vydání konkrétních povolení a omezuje možnost odvolat se proti rozhodnutí úřadů.
Nemalou část tvoří návrhy zacílené na prodloužení provozu uhelných elektráren, pokud by je vlastníci chtěli odstavit dříve, než za ně bude adekvátní náhrada. Novela do energetického zákona doplňuje ustanovení, které „v případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu“ umožní Energetickému regulačnímu úřadu uložit vlastníkovi elektrárny povinnost pokračovat ve výrobě elektřiny, pokud to bude zapotřebí pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy. Ztrátu z provozu takové elektrárny by poté uhradili spotřebitelé elektřiny v rámci regulovaných cen.
