Evropské nebe možná čeká technologická revoluce a Polsko u toho nechce chybět. Zatímco svět dosud upíral zrak ke stíhačkám 5. generace, kterou je americká F-35, polští představitelé se už dívají mnohem dál do budoucnosti. Cílem je vyvinout víceúčelový bojový letoun šesté generace do roku 2035, který by posunul možnosti evropských a japonských vzdušných sil. Proč Poláci hledí do vzdálenější budoucnosti, zatímco Česko spoléhá na americké letouny F-35?
Polský náměstek ministra státního majetku Konrad Gołota v týdnu oznámil ambiciózní záměr, který může zásadně změnit polský obranný průmysl. Proč chce Varšava naskočit do rozjetého vlaku k Itálii, Japonsku a Velké Británii? Co tím vlastně sleduje?
Strategický skok polského zbrojního průmyslu?
Náměstek ministra státního majetku Konrad Gołota oficiálně potvrdil, že Polsko zvažuje připojení k programu Global Combat Air Programme (GCAP). Varšava plánuje zapojit svůj národní obranný sektor, kterému dominují státní firmy, do projektu vývoje stíhačky šesté generace. Podle Gołoty má tento krok výrazně posílit inovativnost a celkové kapacity polského zbrojního průmyslu.
Tuto tripartitní iniciativu v současnosti vedou Itálie, Japonsko a Spojené království. Polská vláda vidí v participaci na GCAP klíčovou příležitost, jak modernizovat své kapacity a zařadit se mezi země, které budou určovat budoucí standardy vzdušného boje.
Tento stroj by měl do roku 2035 postupně nahradit současné flotily stíhaček Eurofighter Typhoon ve Velké Británii a Itálii i letouny Mitsubishi F-2 v Japonsku. Projekt však v současnosti čelí potížím, které jasně ukazují, jak komplikované je úspěšně koordinovat tok citlivých informací mezi spojenci z různých zemí.
Průtahy při podpisu miliardové dohody
Aktuální polské úvahy přicházejí v momentě, kdy projekt čelí organizačním výzvám. Mezinárodní vládní organizace GCAP (GIGO), která zastupuje zúčastněné státy, totiž zaznamenala zpoždění při podpisu smlouvy se společným podnikem Edgewing. Tento subjekt reprezentuje klíčové průmyslové hráče: britskou BAE Systems, italské Leonardo a japonskou společnost Japan Aircraft Industrial Enhancement Co. Ltd. (vlastněnou Mitsubishi Heavy Industries a Společností japonských leteckých a kosmických firem).
Zatímco se zakládající členové dohadují na detailech spolupráce, Polsko analyzuje své šance na vstup do tohoto prestižního kruhu. Varšava tak dává jasně najevo, že chce z pasivního kupce technologií přejít do role aktivního vývojáře.
Dilema pro polské letectvo: Další F-35, nebo nová cesta?
Polsko aktuálně provádí hloubkovou analýzu nákupu dalších dvou letek stíhaček pro své vzdušné síly. Polští vojenští představitelé zvažují několik scénářů:
- Nákup dalších 32 letounů Lockheed Martin F-35, které by doplnily stejný počet strojů objednaných v roce 2020.
- Alternativní volba letounu pro vybojování vzdušné převahy, kde jsou ve hře dva hlavní kandidáti: Eurofighter Typhoon nebo americký Boeing F-15EX.
Právě úvahy o GCAP však naznačují, že Polsko chce investovat do technologií, které přijdou po současných strojích. Projekt GCAP totiž slibuje skok k šesté generaci, která definuje zcela novou úroveň digitálního a stealth válčení.
Česko cílí na americké F-35
Zatímco Polsko hledí do daleké budoucnosti, Česká vláda se před třemi lety rozhodla pro nákup amerických stíhaček F-35 – tedy letounů 5. generace – od americké firmy Lockheed Martin. Chce pořídit 24 strojů za 150 miliard korun. Celkové náklady zahrnující také provoz a jejich údržbu až do roku 2069 se odhadují na 322 miliard korun.
Český průmysl navíc získal možnost se na produkci amerických stíhaček přímo podílet. Zástupci americké zbrojní společností podepsali před nedávnem poslední dohodu s českou firmou Ray Service, která definitivně uzavírá kruh strategických partnerství. Česká republika získala pevné místo v dodavatelském řetězci pro letouny 5. generace.
Mohlo by vás zajímat
V Česku bude Ray Service vyrábět kabelové svazky, které zamíří přímo do draků letounů F-35. Tuzemská firma získá špičkové know-how pro produkci komponentů, které tvoří nervovou soustavu celého stroje a zajišťují bezchybný přenos dat mezi senzory a palubním počítačem v extrémních podmínkách nadzvukového letu.
Na americkém projektu se bude podílet 11 českých firem a institucí. Kromě Ray Service to jsou například Aero Vodochody, ČVÚT, PBS Velká Bíteš, VZLÚ Aerospace nebo VR Group.
