Výsledky programu Nová Zelená úsporám se rádo chlubilo několik bývalých ministrů životního prostředí. Díky programu získalo zhruba 600 tisíc domácností dotaci zaměřenou na renovaci bydlení, snižování spotřeby energií nebo střešní fotovoltaiku. Jenže nová vláda řekla ne, tyto dotace už nepotřebujeme.
Poslanci se v nejbližších týdnech budou vedle státního rozpočtu zabývat také hospodařením Státního fondu životního prostředí (SFŽP). Na stole mají hned dva sněmovní tisky ke stejnému tématu. Jeden návrh předložila ještě vláda Petra Fialy (ODS), druhý na konci ledna odsouhlasil kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO). Připomíná to hru typu „Najděte pět rozdílů.“
Nejistý výnos z prodeje povolenek
Na straně příjmů klesl očekávaný letošní výnos z prodeje emisních povolenek, a to na méně na polovinu. Konkrétně z 11,85 miliardy korun na 5,5 miliardy. Tento propad má být zčásti kompenzován vyšším příjmem z evropských peněz do Modernizačního fondu. Mírně vyšší je v novém návrhu rozpočtu také očekávaný příjem z poplatků za ukládání odpadu na skládky.
Kompletně škrtnuté dotace na program Nová Zelená úsporám i na protipovodňová opatření. Tak vypadají hlavní změny na výdajové straně. Minulá vláda navrhovala letos vyčlenit z výnosu z povolenek na Novou Zelenou úsporám 3,7 miliardy korun a na „přírodě blízká protipovodňová a revitalizační opatření“ jednu miliardu. V novém návrhu rozpočtu SFŽP již tyto dvě položky chybí.
Negativní zpráva je to pro firmy působící v oboru instalace střešních fotovoltaik. Zájem o ně se po snížení dotací propadl již v loňském roce; letos nastane téměř s jistotou další propad. Nelze vyloučit ani další bankroty instalačních firem. Očekávat lze také propad zájmu domácností o tepelná čerpadla, která také bez dotace nevycházejí až tak výhodně.
Mohlo by vás zajímat
Škrtnout, pak opět vrátit?
Škrtání v dotacích na energetické úsporná opatření kritizuje například oborové sdružení Šance pro budovy. „Renovace jsou jedním z nejrychlejších nástrojů, jak lidem reálně zlevnit bydlení a zároveň podpořit českou ekonomiku. Komplexní renovace dokážou trvale snížit provozní náklady budov o desítky procent – a to je pro domácnosti často stejně důležité jako samotná pořizovací cena nemovitosti,“ reagovala Marta Gellová, ředitelka oborové aliance Šance pro budovy.
Konec dotačního programu Nová zelená úsporám však zřejmě není definitivní. V pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova se tak vyjádřil premiér Andrej Babiš. „Zdědili jsme prázdnou kasu. Ale tenhle projekt byl velice dobrý pro lidi, budeme se chtít k tomu vrátit,“ řekl premiér. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) preferuje, aby podpora měla do budoucna hlavně podobu záruk a garancí, tedy nikoli přímé finanční dotace.
Dům po babičce vydržel
Touhu nového ministra životního prostředí Petra Macinky (Motoristé) škrtat ve výdajích naopak „přežil“ program Oprav dům po babičce. V letošním rozpočtu SFŽP jsou na něj vyhrazeny dvě miliardy korun. Oproti minulým rokům však nenabízí přímé dotace, ale „jen“ zvýhodněné půjčky na opravu nemovitostí. SFŽP ve spolupráci s bankami a stavebními pojišťovnami přináší úvěry s nižším úrokem oproti běžným „komerčním“ úvěrům.
Celkové výdaje SFŽP tak podle návrhu Babišovy vlády mají letos dosáhnout 45,6 miliardy korun. Návrh Fialovy vlády počítal s výdaji lehce přes 50 miliard korun. Největší část peněz směřuje do Modernizačního fondu, a sice 29,6 miliardy korun. Jedná se o dotační program zaměřený hlavně na podporu nových obnovitelných zdrojů energie, odchod tepláren od spalování uhlí a ekologizaci průmyslových podniků. Postupně se zde rozjíždějí také dotační programy zaměřené na snižování emisí v dopravě a energetické úspory v budovách.
