Nová rakouská vláda zvýší výdaje na obranu a země zůstane v projektu protivzdušné obrany Sky Shield

Rakousko zůstane v iniciativě European Sky Shield a pod novou vládou zvýší své výdaje na obranu na 2 HDP. Oznámila to nastupující nová koalice. Krajně pravicová, a k Rusku nakloněná Strana svobody, si přitom učinila z odchodu ze Sky Shield předvolební slib a tvrdila, že to není slučitelné s rakouskou ústavou zakotvenou v „trvalé neutralitě“.

Dříve se zdálo, že by projekt protivzdušné obrany Sky Shield pod krajně pravicovou vládou opustilo.

Rakouští koaliční vyjednavači totiž před pár týdny naznačili, že země opustí Iniciativu evropského nebeského štítu (ESSI), jakmile se nová pravicová vláda ujme úřadu. Jednadvacátého ledna Klaudia Tannerová – rakouská konzervativní ministryně obrany od roku 2020 – řekl že členství v Sky Shield nebylo nezbytnou podmínkou pro vstup její strany do koalice se Stranou svobodných (FPÖ).

Sky Shield je projekt 21 evropských zemí, jehož cílem je vybudovat integrovaný pozemní systém protivzdušné obrany se schopností sestřelovat přilétající balistické rakety. Byla založena v srpnu 2022 Německem v reakci na ruské raketové útoky na Ukrajinu po její invazi.

Mohlo by vás zajímat

Financovat obranu by mohlo pomoci rozvolnění pravidel nynějších fondů EU, řekl premiér Fiala

Vyjednávání mezi krajně pravicovou Stranou svobodných a konzervativní Lidovou stranou ale od té doby selhala, což otevřelo cestu pro umírněnější koalici. Volby se přitom konaly v září 2024.

Nastoupivší nová vláda, vedená konzervativci a za účasti sociálních demokratů a ekonomických liberálů, ale oznámila, že dospěla ke koaliční dohodě, která zahrnuje podrobný plán navrhovaných politik a některá zásadní rozhodnutí.

„Očekává se, že trojstranná koalice – historicky první v rakouské historii – bude představovat relativní pokračování předchozí rakouské vlády, která se skládala z konzervativní a zelené strany. To platí i pro obrannou politiku, kde většina koaličních postojů odráží postoje předchozí vlády. Kancléřství zůstane konzervativní Lidové straně, i když v době psaní tohoto článku nebylo jasné, zda i ministerstvo obrany zůstane doménou Lidové strany. Za předchozí vlády a ministryně obrany Klaudie Tannerové se Rakousko rozhodlo připojit k iniciativě Evropský štít nebe, která k dnešnímu dni zahrnuje 23 zemí rozprostírajících se v souvislém bloku od Skandinávie po Turecko. Vojenská iniciativa se snaží koordinovat nákup a interoperabilitu systémů protivzdušné obrany mezi svými členy, aby se chránila před hrozbou ruských raket a bezpilotních letounů,“ napsal k tomu portál Defense News.

Krajně pravicová, a k Rusku nakloněná Strana svobody, učinila z odchodu ze Sky Shield předvolební slib a tvrdila, že to není slučitelné s rakouskou ústavou zakotvené v „trvalé neutralitě“. S euroskeptickou stranou u moci se také očekávalo, že Rakousko bude kamenem úrazu konsensu v Evropské unii a sníží nebo výrazně omezí svou podporu Ukrajiny na mezinárodní scéně.

V souladu se svou politikou neutrality Rakousko neposílá Kyjevu zbraně – ale podporuje zemi na diplomatické scéně a posílá „nesmrtící“ pomoc.

Vláda, která byla nakonec vytvořena, však ve svém koaličním dokumentu znovu potvrdila svou podporu Ukrajině a vyzvala Rusko k invazi do svého menšího souseda.

V rámci trendu, který zahájila také válka na Ukrajině, bude Rakousko pokračovat v investicích do své armády a bude se držet „stavebního plánu 2023+“, který se snaží do roku 2032 investovat do svých ozbrojených sil přibližně 17 miliard eur dodatečných finančních prostředků.

„Novinkou je však zmínka o konkrétním cíli, aby do stejného roku šly 2 procenta HDP na vyzbrojování země. I když je to stejné číslo jako cíl pro vojenské výdaje mezi členy NATO, Rakousko zůstává mimo alianci,“ uvedl portál Defense News.

Vídeň má navíc v úmyslu zřídit takzvané pohotovostní síly, které by „byly schopny rychle reagovat na neočekávané hrozby“. Předpokládá se, že bude obsazena kombinací profesionálních vojáků a částí milicí země. Rakousko zachovává povinnou brannou povinnost pro všechny muže ve věku 18 let.

V blízké budoucnosti se očekává další významná zpráva, kdy vláda zopakuje svůj záměr postupně vyřadit flotilu 15 letounů Eurofighter Typhoon, které v současné době tvoří páteř letectva alpské republiky.

„Principiální rozhodnutí má být v této otázce přijato brzy, uvedli úředníci. Rakousko má v úmyslu pořídit 36 nových stíhaček, přičemž jak americké F-35, tak švédský JAS-39 Gripen jsou údajně ve hře. Rakouské letectvo bylo v minulosti významným provozovatelem letadel Saab, létalo na na zakázku vyrobené variantě Saabu 105 až donedávna, kdy byla vyřazena ve prospěch italského M-346. Rakousko v minulosti používalo také draky letounů Saab Gripen, Tunnan, B17A a Safir,“ dodávají Defense News.