Sedmadvacítka zpřísňuje boj proti korupci zavedením celoevropských pravidel pro trestné činy jako je úplatkářství, zpronevěra a maření spravedlnosti. Dohoda mezi zástupci Evropského parlamentu a Radou EU přišla jen několik hodin po razii belgické policie v diplomatické službě EU. Zadržela mimo jiné bývalou šéfku unijní diplomacie Federicu Mogheriniovou.
Vyjednavači z Evropského Parlamentu a Rady EU se v úterý 2. prosince dohodli na vytvoření „celoevropských definic, sankcí a jasnějších operačních pravidel“ pro trestné činy, jako je úplatkářství, zpronevěra a maření spravedlnosti. Pravidla stanoví společné maximální tresty odnětí svobody a umožňují unijním státům ukládat přísnější tresty. Každý stát má navíc zveřejnit protikorupční strategii a každoročně o případech korupce informovat.
„Nová směrnice aktualizuje a posílí právní rámec EU v oblasti korupce a představuje důležitý krok v našem společném boji proti korupci a organizovanému zločinu,“ oznámil dánský ministr spravedlnosti Peter Hummelgaard. Jeho země právě předsedá Radě EU.
Boj proti korupci v době obřího skandálu
Dohoda přišla jen 12 hodin poté, co belgická policie provedla razii v diplomatické službě EU v Bruselu a na evropské vysoké škole College of Europe v Bruggách. Mezi zadrženými byla také bývalá šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová a další dva bruselští úředníci. Všichni byli obviněni z podvodu při zadávání veřejných zakázek, korupce, střetu zájmů a porušení profesního tajemství v souvislosti s devítiměsíčním vzdělávacím programem pro mladé diplomaty.
Tato shoda okolností ještě více zdůraznila politický význam nových pravidel. Evropa hodlá s novým zápalem potírat korupci ve svých řadách. Počítá se s posílením spolupráce Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), který nově vede český státní zástupce Petr Klement, Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO), Europolem a Eurojustem. Boj proti korupci má jít ruku v ruce s ochranou finančních zájmů Unie.
Europoslankyně Raquel García Hermida-van der Walleová (Renew/Nizozemsko), která jako zpravodajka vedla projednávání návrhu v Evropském parlamentu, výsledek pochválila. „Dosáhli jsme průlomu pro občany, kteří očekávají, že EU zlepší jejich životy, a prvního významného kroku vpřed za poslední roky k posílení právního státu,“ uvedla. Znamená to, že všichni občané i firmy budou těžit z jasnějších pravidel v boji proti korupci.
Mohlo by vás zajímat
Účinnější nástroje
Směrnice vychází z balíčku opatření proti korupci, který Komise představila v květnu 2023. Bruselská exekutiva korupci označila za „obzvláště závažný trestný čin s přeshraničním rozměrem“. Poslanci Evropského parlamentu návrh zpřísnili a rozšířili seznam „osob zájmu“ na všechny, kteří vykonávají funkce ve veřejném zájmu. Unijní úředníci i politici budou považováni za „osoby na vysoké úrovni“.
Během dánského předsednictví Rady EU se podařilo během trojstranných jednání Rady, Komise a Evropského parlamentu dosáhnout shody. Konečný kompromis ponechává hlavním městům unijních zemí volnost při zpřísňování trestů a zachovává široký seznam trestných činů, včetně zneužívání veřejných funkcí.
Veřejné údaje
Jednou z novinek bude zveřejňování údajů a statistik. Každoroční statistiky mají pachatelům ztížit využívání mezer mezi právními systémy členských zemí, které jsou dlouho postrachem evropských vyšetřovatelů. Firma, která podplatí úředníka v jednom státě, ale získá finanční výhody v jiném, bude čelit jednotným pravidlům a přísnější přeshraniční spolupráci.
Další novinkou je rozšíření trestů pro právnické osoby. Firmy, které soudy odsoudí za korupci, ztratí přístup k veřejným zakázkám. Bude jim také hrozit zabavení majetku. Nový právní rámec reaguje také na tlak veřejnosti.
Podle Eurobarometru 69 procent Evropanů věří, že je korupce v unijní sedmadvacítce běžně rozšířená. A dvě třetiny dotázaných si myslí, že významné případy zůstávají nepotrestány. Aféra Mogheriniové tyto názory pravděpodobně ještě posílí.
