Česko přitvrzuje pravidla boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Reaguje tak na evropská nařízení, která „překlápí” do tuzemské legislativy. Výsledkem má být mimo jiné nová možnost celníků kontrolovat původ převážené hotovosti, nová práva i povinnosti pro specializovaný Finanční analytický úřad (FAÚ), zjednodušení systému mezinárodních sankcí nebo přísnější regulace oblasti kryptoměn. Vyplývá to z návrhu novely takzvaného AML zákona a dalších norem, který ministerstvo financí poslalo do meziresortního připomínkového řízení.
Přijetí rozsáhlých změn je podle ministerstva nezbytné pro setrvání České republiky v „elitním” klubu zemí s funkčními mechanismy.
„Absence nápravných opatření v klíčových oblastech může vést až k zařazení České republiky na tzv. šedý seznam – tj. mezi země se strategickými nedostatky v jejich systémech boje proti praní špinavých peněz, financování terorismu a financování proliferace, což je závažné reputační riziko,” upozorňuje ministerstvo.
Kontrola hotovosti na silnicích
Jedna ze zásadních změn nové úpravy se týká převážení peněz v hotovosti. Ta je už u nás omezená pro platby nad 15 tisíc eur, tedy zhruba 360 tisíc korun. Úřady přitom mají právo kontrolovat převoz takto vysoké hotovost a také ji případně zabavit, ale pouze při vstupu na území EU ze zemí mimo unii. V praxi se tak takové oprávnění týká v případě České republiky jen mezinárodních letišť, na zbytku území ale úřady pravomoc zjišťoval legalitu převážených peněz nemají. Ministerstvo v této souvislosti připomíná, že „případy, kdy celní správa při výkonu své činnosti odhalila převoz podezřelé peněžní hotovosti na území ČR ve velkém objemu, potvrzuje praxe”.
Podle resortu by nedostatečné oprávnění celníků kontrolovat větší sumy v hotovosti na našem území mohlo ve výsledku vést ke vnímání českých subjektů ze strany evropských finančních a úvěrových institucí jako vysoce rizikových z pohledu legalizace výnosů z trestné činnosti. A to by pak s sebou neslo i zvýšené kontroly klientů a navyšování transakčních nákladů.
„V konečném důsledku by to české podnikatele vystavilo konkurenční nevýhodě v porovnání s jejich zahraničními protějšky,” odůvodňuje nutnost změny ministerstvo financí.
Navrhuje proto systém, kdy by cestující byli povinni poskytnout celníkům informaci, že hotovost přesahující limit 15 tisíc eur převáží.
„V rámci běžné silniční kontroly, v případě, že by kontrolující osoba požadovala informace o převážené hotovosti, by pouze provedla záznam o této skutečnosti do záznamu o místním šetření,” popisuje mechanismus ministerstvo.
Celní správa by se přitom mohla, resp. měla, ptát na původ převážené hotovosti.
„S ohledem na účel AML zákona, kterým je nastavení legislativních parametrů pro boj proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, je zcela legitimním požadavkem na vlastníka peněžních prostředků, aby byl schopen prokázat jejich původ a současně i předpokládaný účel jejich použití. Lze totiž vycházet z předpokladu, že každý legální vlastník peněžních prostředků je schopen prokázat legální původ takových prostředků,” konstatuje ministerstvo financí.
O jakékoliv omezení práva na vlastnění majetku se přitom podle resortu v žádném případě nejedná, jde prý „pouze o stanovení povinnosti prokázat původ, což u legálního majetku nemůže způsobovat komplikace”.
Nové pravomoci pro cifršpiony
Kromě celníků má dostat nové pravomoci i specializovaný FAÚ. Právě jemu mají takzvané povinné osoby hlásit podezřelé obchody nebo transakce. Typicky se jedná o banky, ale například i realitní makléře a mnoho dalších obchodníků nebo institucí. Úředníci a analytici FAÚ mají přitom oprávnění po nich vyžadovat informace pro účely šetření konkrétního podezřelého obchodu nebo k provádění takzvané operativní finanční analyzy.
„V současné době však nedisponuje nástroji, jako má např. Česká národní banka, které by mu umožnily sběr dat od povinných osob pro účely analýzy rizik včetně analýzy daného sektoru, např. prostřednictvím dotazníkových šetření či jiným způsobem získávání informací, což možnosti rizikově orientovaného přístupu významně omezuje,” uvádí ministerstvo v důvodové zprávě ke svému návrhu.
Jedním dechem také jeho úředníci dodávají, že FAÚ takové oprávnění nemá i přesto, že jako finanční zpravodajská jednotka musí strategickou finanční analyzu provádět.
„V rámci snahy o zpřesnění kompetencí FAÚ je třeba explicitně stanovit povinnost povinných osob dodávat FAÚ informace, které potřebuje pro efektivní dozor, byť nemusí nutně souviset s konkrétními úkony prováděnými vůči dané povinné osobě. Toto oprávnění tak umožní FAÚ sběr dat a analýzu daného sektoru z hlediska rizikovosti a naplňování povinností AML. K tomu by měla sloužit zejména dotazníková šetření, případně lze využít i jiné způsoby získávání informací,” popisuje ministerstvo financí.
Podle něj má FAÚ také dostávat informace pro účely zpracovávání národního hodnocení rizik, a to nejen od státních orgánů jako dosud, ale i z byznysového prostředí.
„Tato povinnost zahrnuje nejen orgány veřejné moci a povinné osoby, ale i podnikající fyzické osoby a právnické osoby, které mohou mít informace spojené s riziky legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, tedy například zbrojaři,” vysvětluje ministerstvo.
Spolupráce s bezpečnostními složkami
Právě pod strážce státní kasy přitom FAÚ dříve spadal, tehdy ovšem ještě jako podřízený útvar ministerstva. Od roku 2017 nicméně funguje jako samostatný správní úřad. Jeho zkratka přitom zůstala stejná, pouze se vyměnilo označení „útvar” na „úřad”.
Ani po této změně ale nový úřad nemá v legislativně výslovně zakotveno, že v rámci boje proti praní špinavých peněz úzce spolupracuje s bezpečnostními složkami.
„Bylo shledáno jako nedostačující, že AML zákon absentuje výslovným zakotvením činnosti FAÚ vyřizovat žádosti orgánů činných v trestním řízení a zpravodajských služeb,” zmiňuje ministerstvo s odkazem na dřívější evropské hodnocení Česka.
Fakt, že má FAÚ poskytovat své citlivé poznatky dál, tak teď má být nově uvedené přímo v příslušném zákoně.
„I když toto oprávnění plyne z trestního řádu, resp. ze zákona o zpravodajských službách, navrhuje se explicitně toto uvést v rámci kompetenčního ustanovení FAÚ,” přibližuje navrhují resort vedený místopředsedou ODS Zbyňkem Stanjurou.
Zmrazit majetek má jít automaticky
Zásadní změnou, kterou ministerstvo do českého právního řádu hodlá zavést, je také zjednodušení systému mezinárodních sankcí. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN totiž mají být na národní úrovni aplikována bez prodlení, právě to ale v Česku naráží na složitý úřední postup.
„Chybí zde okamžitý aktivní režim k zavedení cílených finančních sankcí za účelem dodržení příslušných rezolucí Rady bezpečnosti,” upozorňuje ministerstvo.
Připomíná přitom, že na vnitrostátní sankční seznam může být daná osoba zapsána na základě rozhodnutí Rady bezpečnosti až na základě nařízení české vlády. To ale v praxi často znamená prodlevu minimálně v řádech jednotek dnů.
Řešením tak má podle ministerstva financí být, aby takové mezinárodní sankce vstupovaly v Česku v platnost automaticky hned po jejich vyhlášení.
„Cílem je, aby tyto osoby neměly šanci svůj majetek skrýt před zmrazením. Tento mechanismus je založen na přímé právní závaznosti předmětných sankčních seznamů OSN,” poznamenává ministerstvo.
To také v důvodové zprávě k obsáhlému návrhu zdůrazňuje, že změny v praxi nebudou znamenat zásadnější zátěž pro státní rozpočet ani na personální požadavky.
„Na základě objektivního posouzení nových kompetencí se posílení personálních kapacit nenavrhuje, neboť budou vyřešeny na vrub stávajícího personálního stavu, což znamená, že výdaje budou hrazeny zejména ze stávající rozpočtové kapitoly ministerstva financí bez potřeby navyšování,” konstatuje Stanjurův resort.
Transpozice příslušných norem evropského práva i doporučení nadnárodních organizací má podle ministerstva začít v české legislativě platit nejpozději od 30. prosince roku 2024.
Tomáš Svoboda
