Národní bezpečnostní úřad (NBÚ) načrtnul nové mantinely pro definování utajovaných informací. Ty by nově měly být speciálním nařízením vlády vymezeny spíše obecně v tematických blocích, a to podle jednotlivých oblastí bezpečnostních zájmů republiky. Dosud bylo podmínkou pro zařazení určité informace mezi ty utajené to, aby odpovídala jejich poměrně detailnímu výčtu v příslušném katalogu. Ten má sice zůstat i nadále, nově byl měl být ale jinak členěný a hlavně daleko obecnější.
Právě takový přístup podle úřadu odpovídá moderním standardům i potřebám státu. „Pokud by seznam utajovaných informací měl být považován za taxativní výčet, mohl by být dokonce vnímán jako riziko pro činnost původců utajovaných informací a tím i pro bezpečnost státu v případě, že by neobsahoval všechny potřebné položky nebo by jednotlivé položky byly natolik konkrétní, že by nebylo možné je na vzniklou informaci vztáhnout, přestože jinak by tato informace materiální kritérium pro utajení jednoznačně splňovala,” vysvětluje NBÚ v důvodové zprávě.
Doplňuje přitom, že existence detailního výčtu v podobě podrobného seznamu je v rámci Evropské unie i NATO ojedinělou praxí, používanou – pokud vůbec – spíše na úrovni metodických pomůcek než obecně závazného právního předpisu. „Úplný výčet utajovaných informací si lze totiž i s ohledem na široký záběr činnosti jednotlivých původců jen stěží představit,” konstatuje úřad.
Na změně strategie v tomto směru panuje mezi odborníky i vládními partnery podle všeho shoda, i tak ale meziresortní připomínkové řízení odhalilo důležité výhrady některých klíčových resortů nebo institucí.
Zásadní nesouhlasné připomínky přitom uplatnilo zejména ministerstvo vnitra, do jehož působnosti značná část problematiky spadá. Resort vedený předsedou Starostů a nezávislých Vítem Rakušanem požaduje zejména konkrétní změny ve vymezení jednotlivých oblastí utajovaných informací.
Lepší popis, resp. definici tak vnitro požaduje například v případě informací o specializovaných policejních útvarech, které mají na starosti ty nejcitlivější operace, tedy práci s agenty nebo s předstíranými převody, ochranu svědků, výrobu krycích dokladů nebo řízení informátorů.
Rakušanovo ministerstvo v této souvislosti požaduje jasné zanesení těchto činností do nařízení a také stanovení, že utajení ve stupních důvěrné nebo vyhrazené budou podléhat veškeré poznatky o metodách, formách a zásadách jejich práce. Zatím návrh počítá jen s tí,, že katalog by zmiňoval pouze údaje o dislokaci takových útvarů, a to ještě jen obecně popsaných bez konkrétních činností.
„Metody, formy a zásady práce jsou základním stavebním kamenem utajování činností, které určený útvar provádí, proto je navrhujeme umístit hned k definici určeného útvaru,” upozorňuje vnitro. Původně stanovenou „dislokaci“ pak navrhuje jako dílčí prvek přesunout do oblasti věnované materiálními a finančnímu zajištění takových útvarů.
Katalog přitom u každé oblasti kromě základní charakteristiky možné utajované informace určuje i to, s jakým stupněm utajení se pro ní počítá, tedy od nejmírnějšího režimu vyhrazené před důvěrné, tajné až po přísně tajné. U zmíněného bodu návrh počítá jen ze „základem”, tedy stupněm V. To je přitom úroveň, pro kterou může konkrétnímu pracovníkovi udělit příslušné osvědčení o bezpečnostní způsobilosti pouze zaměstnavatel. U všech dalších úrovní to už ale přísluší výhradně Národnímu bezpečnostnímu úřadu, který se za účelem prověření konkrétního člověka může obrátit například i na tajné služby.
Zřejmě i proto ministerstvo vnitra požaduje, aby zmíněné informace o způsobu a charakteru práce těch nejcitlivějších policejních útvarů mohly podléhat vyššímu stupni utajení, tedy důvěrné. „Některé z metod, forem a zásad činnosti určeného útvaru mohou být až ve stupni utajení důvěrné, proto navrhujeme zvětšení rozsahu použitelných stupňů utajení,” komentuje to vnitro ve svých připomínkách.
Obdobných změn pak navrhuje více, většinou technického rázu. Podobně tak resort požaduje například zpřísnění úrovně utajení i u informací o dislokaci a také bezpečnostním zajištění chráněných pracovišť, a to na rovněž ze stupně V na úroveň T.
Například v oblasti kybernetické a informační bezpečnosti ale vnitro požaduje změny přesně opačným směrem. Jeden z navrhovaných bodů totiž stanoví, že utajení až do vysokého stupně T mohou podléhat veškeré informace, které se týkají “údajů o provozu, zabezpečení, výzkumu, vývoji, architektuře a bezpečnostním nastavení informačních systémů”. Vnitro ale v této souvislosti namítá, že takto – až příliš obecná definice – by se vztahovala na veškeré informační systémy v zemi.
„Důsledkem navrhované definice oblasti tak bude nutné určit zaměstnance se stupněm utajení „V“ až příp. „T“ v celé veřejné správě, používající povinně elektronické systémy spisové služby,” upozorňuje vnitro. Navrhuje proto jasně definovat, které konkrétní informační systémy má předkladatel na mysli, nebo naopak IT systémy spisové služby z takto popsané povinnosti vyjmout.
Ministerstvo vnitra požaduje i komplexnější změny v návrhu ve smyslu popisu jednotlivých utajovaných oblastí. Návrh NBÚ totiž opakovaně v některých bodech katalogu uvádí, že utajení mají podléhat informace o výcviku nebo přípravě policistů z těch nejcitlivějších, místo samotného výcviku nebo přípravě. Žádáme o opravu legislativní formulace tak, aby odpovídala ostatním ustanovením, v nichž se utajují samotné procesy a nikoliv informace o nich,” uvádějí zástupci ministerstva vnitra.
Změny požaduje silový a bezpečnostní resort také přímo v oblasti operativního pátrání policie. Návrh totiž sice pamatuje na utajení konkrétních citlivých úkonů nebo operací, „opomíná” ale zařazovat do chráněného režimu také úřední záznamy, které policisté operující v terénu a často v přestrojení o svých akcích pořizují. Vnitro přitom připomíná, že pronikání do zájmového prostředí a získávání poznatků z takového prostředí je základní metodou vyhledávání a odhalování trestných činů, přičemž konkrétní policista nebo policistka mohou v takových případech ze zákona zastírat svou příslušnost k ozbrojenému sboru nebo skutečný účel své činnosti.
„O provedeném získávání poznatků ze zájmového prostředí se vyhotovuje úřední záznam. V praxi při tom mohou nastat případy, ve kterých by vyzrazení získaného poznatku neoprávněné osobě nebo jeho zneužití či vyzrazení totožnosti fyzické osoby, od které byl poznatek získán, mohlo mít za následek zmaření, ztížení a nebo ohrožení prověřování nebo vyšetřování trestného činu nebo usnadnění jeho páchání či ohrožení bezpečnosti fyzické osoby,” popisuje možný černý scénář ministerstvo vnitra.
Podle resortu je proto nezbytné na dokumentech obsahujících takovéto informace vyznačit stupeň utajení a uvést náležitosti utajovaného dokumentu.
Kritické a nesouhlasné připomínky se vnitru „sešly” také od dalšího silového resortu, tedy ministerstva obrany, ale také od Digitální informační agentury nebo Českého telekomunikačního úřadu, stejně jako od ministerstva financí nebo Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).
Národní bezpečnostní úřad nyní musí připomínky ostatních institucí vypořádat a případně je do návrhu zapracovat, aby o něm posléze mohla rozhodovat vláda.
Tomáš Svoboda