Individuální balení kečupu nebo smetany v restauracích, malá balení sprchových gelů v hotelech, čerstvé ovoce či zelenina zabalené do plastového obalu, zbytečně velké krabice. To vše má do několika let zmizet z evropských obchodů a služeb. Formálně to tento týden potvrdila Rada EU. Nová pravidla požadují také větší míru recyklace obalů a omezení využívání zdraví škodlivých látek v obalech.

Odpadu z obalů vzniká čím dál více. V roce 2021 bylo takto v Evropské unii vytvořeno 84 milionů tun odpadu, to je za rok téměř 189 kilogramů na osobu. Pokud by se nic nezměnilo, do roku 2030 by toto číslo vzrostlo na 209 kilogramů na člověka. Český průměr je nyní podle ministerstva životního prostředí 138 až 140 kilogramů odpadů z obalu na člověka na rok.

Na situaci reaguje revize evropských pravidel o obalech a obalových odpadech. Tu navrhla Evropská komise na konci roku 2022.

V březnu letošního roku se na výsledné podobě pravidel dohodly evropské instituce v rámci trialogu, v dubnu je formálně schválil Evropský parlament ještě ve starém složení. Proti návrhu tehdy z českých zástupců hlasovali pouze Ondřej Knotek, Ondřej Kovařík a Martin Hlaváček z ANO, Ivan David z SPD a Kateřina Konečná z KSČM. Tento týden dohodu ještě formálně stvrdila Rada EU.

Konec individuálních balení

V praxi se nová pravidla zaměřují jak na samotnou podobu obalů, tak na způsob jejich využití a následnou recyklaci. A to jak na ty z plastu, tak i z papíru, dřeva nebo třeba skla. „Poprvé v právních předpisech v oblasti životního prostředí stanovuje cíle EU pro snížení množství obalů bez ohledu na použitý materiál,“ komentovala tehdejší hlasování zpravodajka návrhu, belgická liberální europoslankyně Frédérique Ries. 

Konkrétně nová podoba regulace zahrnuje cíle na snížení množství obalů, a to o pět procent do roku 2030, deset procent do roku 2035 a 15 procent do roku 2040. Firmy by také již neměly vyrábět nadbytečně velké obaly. Přesné číslo legislativa stanovuje u skupinových a přepravních obalů a obalů pro zboží prodávané online: prázdná by měla být maximálně polovina obalu.

Mohlo by vás zajímat

Úplně legislativa zakazuje některé typy jednorázových plastů, a to od 1. ledna 2030. Konkrétně již nebudou smět obchody prodávat nezpracované ovoce a zeleninu do 1,5 kilogramu zabalené do plastových obalů. Členské státy si však mohou stanovit výjimky. Restaurace a hotely zase již nadále nebudou smět dávat zákazníkům omáčky či třeba smetanu do kávy v jednorázových plastových baleních, stejně tak zákaz platí i na malá balení šamponu a dalších hygienických potřeb. Poslední, čeho se pravidla týkají, jsou velmi lehké igelitové tašky – ty jsou v pravidlech definované jako tašky s tenčí stěnou než 15 mikronů. Právě to je standardní tloušťka běžných pytlíků na potraviny. Ty nebudou zcela zakázané, členské státy ale mají podniknout kroky, aby do konce roku 2025 připadlo maximálně čtyřicet takových tašek na člověka ročně.

Restauratéři zase budou muset dát zákazníkům možnost si jídlo s sebou odnést ve vlastních krabičkách, od roku 2030 budou muset také nabízet minimálně deset procent výrobků v obalech, které lze opětovně použít. A cíle legislativa stanovuje i v oblasti opětovného plněné obalů. Konkrétně nařízení stanovuje třeba to, že do roku 2030 musí být v obalech s možností opětovného naplnění prodáno 20 procent nápojů. Výjimku však má mléko, víno či lihoviny.

Tuto část legislativy kritizovala lobbistická skupina UNESDA Soft Drinks Europe zastupující výrobce nealkoholických nápojů. „Opětovné využívání je součást řešení. Ekologické dopady těchto řešení se ale liší v závislosti na kontextu a typu obalu,“ řekl tehdy tamní ředitel Nicolas Hodac. Obecně kritika vůči legislativě zaznívala také od některých ovocnářů a zelinářů, kterým se nelíbí zákaz plastových obalů pro nezpracované výrobky. Nařízení podle nich příliš znevýhodňuje jen tento sektor.

Vše musí být recyklovatelné

Pravidla se týkají i materiálů. Všechny obaly totiž budou muset nově být od roku 2030 recyklovatelné, výjimku však má lehké dřevo, korek, textil, kaučuk, keramika, porcelán a vosk. Od roku 2038 se pravidla ještě zpřísní a povolené budou jen materiály, které dosahují vysoké kvality recyklace. Opatření rovněž stanoví minimální obsah recyklovaného materiálu v plastových obalech, a to podle typu obalu. Třeba u jednorázových PET lahví bude muset být tento podíl od roku 2030 alespoň třicetiprocentní, od roku 2040 65procentní.

A požadavky se netýkají jen toho, zda obaly lze zrecyklovat, ale i toho, zda recyklované skutečně jsou. Od roku 2029 proto bude muset být 90 procent plastových a kovových nádob na nápoje na jedno použití o objemu až tři litry sbíráno odděleně, tedy prostřednictvím systémů zálohování a zpětného odběru nebo jiných řešení.

Členské státy si však v návrhu vyjednaly výjimku na zavedení systémů zálohování a zpětného odběru pro ty země, které budou v roce 2026 třídit více než 78 procent odpadu.

Omezení nebezpečných látek v obalech

Evropský parlament do legislativy prosadil také stropy pro obsah některých nebezpečných látek v obalech, které přijdou do přímého kontaktu s jídlem. Konkrétně jde o takzvané látky PFAS, známé také jako věčné chemikálie. Jde totiž o látky, které když se jednou dostanou do lidského těla, jsou v něm již navždy. A podle studií by jejich přítomnost mohla být spojená s některými typy rakoviny. Parlament přitom dlouhodobě prosazuje větší omezení těchto látek, a to nejen v obalech. Pro některé z nich však zatím není známá žádná alternativa.