Mezi těmi, kterým je zapovězen jakýkoliv hazard a chození do kasín nebo heren, by nově měli být i lidé zatížení exekucí. V rámci připomínek k novele zákona o hazardních hrách z dílny ministerstva financí to požaduje například resort pro místní rozvoj, ministr pro legislativu, úřad vlády, ale i Hospodářská komora nebo Karlovarský kraj. Právě ten patří z pohledu problematického hráčství dlouhodobě mezi nejrizikovější.
Takzvaný rejstřík vyloučených osob začal fungovat před dvěma lety a dosud jsou do něj zapisování lidé, kteří čerpají dávky, ale i neplatiči výživného, lidé v insolvenci či společně posuzované osoby pro dávky.
Lidé zapsaní v rejstříku nemohou hrát hazardní hry v kasinech či hernách, resp. je provozovatel nesmí vpustit do herního prostoru a nesmí jim ani umožnit zřídit nebo používat uživatelské konto. Zákaz se týká i kurzových sázek, dále pak všech hazardních her, pokud jsou provozovány po internetu.
Lidé v exekuci se přitom dosud hazardní stopce vyhnuli, a to i v právě projednávané novele zákona.
„Ministerstvo financí v roce 2020 oznámilo, že vytvoří maximální tlak na to, aby osoby čelící exekucím byly zařazené do Rejstříku fyzických osob vyloučených z účasti na hazardních hrách. Přesto k tomu do dnešního dne nedošlo, ačkoliv by to mělo výrazně pozitivní dopad,” kritizuje teď „opomenutí” strážce státní kasy ministerstvo pro místní rozvoj.
Podle resortu vedeného šéfem Pirátů Ivanem Bartošem měl být důvodem nezařazení těchto osob do registru technický problém, úřad ale připomíná, že překážky lze vyřešit za použití exekučního řádu nebo vyhlášky o centrální evidenci exekucí.
S tím souhlasí i Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.
„Pokud musí vést exekutorská komora Centrální evidenci exekucí, podle exekučního řádu existuje zákonná součinnost třetích osob, podle vyhlášky o centrální evidenci exekucí, je možné do evidence nahlížet, nemůže být větší problém spárovat systémy tak, aby z evidence hlásily do rejstříku. Stejně tak nemůže být technicky problém řešit i evidenci osob v exekucích u orgánů státní správy nebo samosprávy,” konstatuje konfederace. Zařazení lidí v exekuci do registru pak podpořila i Hospodářská komora nebo Sdružení místních samospráv.
„Účelem zapisování osob do rejstříku vyloučených osob z moci úřední je preventivní vyloučení z účasti na hazardních hrách u skupin osob s problematickým majetkovým zázemím a vyšší rizikovostí. S ohledem na to je vysoce žádoucí, aby se do rejstříku zapisovaly také osoby, proti nimž je vedeno exekuční řízení, podobně jako jsou do něj již podle platné právní úpravy zapisovány osoby v insolvenci,” argumentuje sdružení.
Připomíná přitom, že obě skupiny lidí mají zákonem omezené právo disponovat se svým majetkem, který by měli využívat primárně ke splácení svých dluhů, a nikoliv k tak zbytným výdajům, jakým je hazard.
„Rozdílný přístup zákona k oběma výše zmíněným skupinám osob je zcela nedůvodný a iracionální,” upozorňují zástupci místních samospráv.
A lidé v exekucích by na „blacklistu” neměli chybět ani podle úřadu ministra pro legislativu: „Z našeho pohledu je vhodné a společensky žádoucí, aby bylo i těmto osobám zamezeno v přístupu k hraní hazardních her, a proto požadujeme do výčtu doplnit také fyzické osoby, proti kterým je vedeno exekuční řízení.”
Stejný požadavek pak přednesl i Karlovarský kraj. Ten ale své požadavky v tomto směru rozšířil i o lidi, proti kterým je pravomocně zahájené přestupkové řízení pro přestupky proti majetku, občanskému soužití a také veřejnému pořádku. Stejně tak by podle zástupců nejmenšího tuzemského kraje měly být z hazardu vyloučeni i osoby, proti kterým je vedené přestupkové řízení v oblasti dopravních deliktů. K tomu by se podle Karlovarského kraje měl využívat registr řidičů.
Rozšíření pak požaduje také ministerstvo práce a sociálních věcí, které řídí předseda lidovců Marian Jurečka. Podle jeho resortu by si už napříště neměli mít možnost zahrát ani lidí, kteří neplní svou vyživovací povinnost i vůči dítěti, které nemá přiznané náhradní výživné, stejně jako vůči další osobám.
Úřad přitom připustil, že může být obtížné neplnění vyživovací povinnosti spolehlivě doložit či ověřit,
„Dle našeho názoru by bylo možné za prokazatelné zjištění neplnění vyživovací povinnosti považovat například pravomocný odsuzující rozsudek pro trestný čin zanedbání povinné výživy či povinnost k úhradě dříve stanovené výše výživného vyslovenou v pravomocném rozsudku soudu v občanském soudním řízení,” vysvětluje ministerstvo.
Podle něj by se mělo rozšíření okruhu vyloučených osob podrobněji projednané s resorty financí a spravedlnosti.
Tomáš Svoboda
