Nová omezení pro čipy ohrožuje obří investice do datových center v Asii. Využívá je totiž TikTok

Americké private equity fondy mají nainvestované miliardy dolarů do rozsáhlých datových center, které ale slouží majiteli problematického TikToku, tedy společnosti ByteDance. Právě tyto masivní investice teď ohrožuje zpřísnění amerických opatření proti čínským společnostem usilujícím o přístup k nejmodernějším a nejvýkonnějším čipům. 

Upozornil na to list Financial Times (FT) s odkazem na informace od čtyř dobře obeznámených zdrojů. Podle nich podpořily společnosti Blackstone, Bain Capital, Warburg Pincus a General Atlantic provozovatele datových center v Malajsii, kde si Pekingem řízená ByteDance pronajímá kapacity.  

Investoři přitom často podle FT nevěděli, že ByteDance tato datová centra využívá, nebo že je plánuje využít právě k obcházení pravidel pro přístup k vyspělým čipům společnosti Nvidia. Ty jsou pro rozvoj umělé inteligence nezbytné.

Čínským společnostem byl zakázán nákup nejvýkonnějších čipů Nvidia mimo území USA už v roce 2023, připomíná list. Zároveň ale dodává, že firmy pod vlivem Pekingu se k nim mohou stále legálně dostat zmíněným pronájmem kapacit v zahraničních datových centrech. Často jsou umístěné v Malajsii. Samotné čipy v těchto centrech vlastní třetí strany.

Mohlo by vás zajímat

Zdravotnictví USA se pod Trumpovou vládou rozkládá. Zdraví i životy miliónů lidí jsou v ohrožení

ByteDance v posledních letech podle deníku využívá datová centra mimo Čínu stále častěji a právě Malajsie se stává v čínském závodě o umělou inteligenci klíčovým hráčem.

Zmíněné právní vakuum má skončit v květnu s novými pravidly, která čínským firmám zakážou nejen vlastnictví pokročilé americké technologie, ale také její využívání k vývoji velkých jazykových modelů umělé inteligence, jež by mohly být následně převedeny zpět do Číny.

Rozhodla o tom administrativa Joea Bidena těsně před jeho odchodem z úřadu amerického prezidenta.

„Pokud chcete postavit datové centrum v Malajsii s čipy od Nvidie, budete muset splnit bezpečnostní požadavky, které zahrnují zákaz využívání těchto čipů Čínou k trénování velkých jazykových modelů na daných datech,“ uvedl  pro FT těsně před svým lednovým odchodem z funkce náměstka amerického ministra obchodu a průmyslu Alan Estevez.

Jaké konkrétní čipy ve zmíněných centrech jsou, není podle FT jasné. Privátní investiční fondy tot tož často ani nevědí, a to právě kvůli tomu, že samotná centra tyto čipy nevlastní. 

Hned několik zdrojů ale listu potvrdilo, že ByteDance malajská datová centra k přístupu k vyspělým čipům od Nvidie skutečně plánuje využívat.  

„Investiční skupiny to vnímají tak, že poskytují budovu s elektřinou a chladicím systémem – co je v serverech, to není jejich starost,“ uvedl pro FT jeden z manažerů private equity fondu.  

Čipy? Ty nevlastníme

Financial Times už v lednu upozornily, že ByteDance letos plánuje masivní objednávky na rozšíření své AI infrastruktury v zahraničí, mimo jiné právě formou pronájmu kapacit. Jedna společnost ze zmíněné investorské čtyřky – General Atlantic – navíc investovala přímo do ByteDance, připomíná list.  

„Je to taková hra na kočku a myš – americké ministerstvo obchodu postupně zpřísňuje pravidla, aby pokrylo všechny možné cesty k získání čipů,“ citují v této souvislosti FT například Matta Rabinowitze, partnera právnické firmy Pillsbury.  

Podle nových předpisů budou muset jak vlastníci, tak provozovatelé čipů v datových centrech projít kontrolním procesem. Ten má zajistit soulad s přísnou americkou regulací. 

Není ale jasné, připomínají FT, zda nový prezident Spojených států Donald Trump, tato pravidla dále nezmění. Už ve svém první období vůči Číně přitvrzoval a i nyní dává najevo, že bude zastávat nekompromisní přístup. 

Pokud každopádně ByteDance a další čínské firmy nebudou moci po květnové regulaci využívat kapacity zmíněných malajských datových center postavených za americké peníze, mohla by se podle expertů výrazně snížit jejich hodnota. Na druhou stranu – celosvětová poptávka po datových centrech by mohla tento výpadek vyrovnat, konstatují FT. 

Globální investiční skupiny v posledních letech láká k investicím do datových center právě rostoucí poptávka související s rozšiřováním použití internetu a boomu umělé inteligence. 

Investoři se přitom snaží distancovat od složité a politicky citlivé oblasti dodávek čipů tím, že investují „pouze” do firem provozujících fyzické budovy datových center, ale čipy přímo nevlastní.  

„Nemáme žádnou kontrolu nad servery a zařízením, které si naši zákazníci do datových center instalují,” uvedla pro FT například společnost Princeton Digital Group, tedy provozovatel datových center podporovaný společností Warburg Pincus.  

Bain Capital uvedla, že její portfolio firmy nemají přístup k serverům v datových centrech, která provozují, a že „dodržují platné zákony a předpisy ve všech jurisdikcích, kde působí“. Blackstone a General Atlantic komentář odmítly.  

FT uvádějí, že ByteDance plánuje investovat více než 12 miliard dolarů do AI infrastruktury, přičemž 6,8 miliardy z této částky je určeno na investice mimo Čínu. Nová americká pravidla však mohou tyto investice zkomplikovat. „ByteDance dodržuje všechny platné zákony a předpisy,“ uvedla firma pro Financial Times.  

DeepSeek ukazuje cestu

Například bruselský server Politico v této souvislosti upozorňuje, že dlouholetou americkou strategii, která měla minimálně zpomalit čínské inovace v oblasti AI a znemožnit východní mocnosti přístup ke špičkovým čipům, v poslední době doslova rozmetalo uvedení nejnovějšího modelu AI s názvem DeepSeek od dosud neznámé čínské firmy. 

„DeepSeek ukázal schopnost obejít americká vývozní omezení, vzbudil pochyby o tom, zda je přístup k nejmodernějším polovodičům a souvisejícím technologiím skutečně tak zásadní pro trénování AI modelů, jak se dosud předpokládalo,” uvádí Politico.

Server také predikuje, že DeepSeek bude ve skutečnosti představovat výzvu nejen pro americké Silicon Valley, ale také pro vedení v Pekingu.

Čínská státní média sice DeepSeek oslavují jako národní aktivum v boji o nadvládu v AI, ale například Zhang Zhiwei z investiční firmy Pinpoint Asset Management podle Politica upozornil na to, že úspěch DeepSeeku nepochází z jednoho z mnoha vládních výzkumných institutů ani státem řízených podniků.

Čtyřicetiletý zakladatel DeepSeeku Liang Wenfeng má nad společností stále hlavní kontrolu a vyhýbal se Pekingem kontrolovanému venture kapitálovému průmyslu, připomíná respektovaný web.  

Sám Liang přitom vnímá Čínu jako „následovníka“ Západu v oblasti technologií. Mezi Amerikou a Čínou podle něj existuje propast mezi „originalitou a imitací“. Nvidia podle jeho slov uspěla nejen díky vlastní technologii, ale také díky spolupráci západních firem. Čínské snahy o napodobení západní výpočetní síly ale podle něj selhaly právě kvůli nedostatku této spolupráce. DeepSeek tak může být nejen budíčkem pro Silicon Valley, ale i pro Peking, konstatuje Politico.

Impuls pro Huawei?

Například agentura Reuters pak ve své analýze nabízí pohled, podle kterého může být vzestup AI od DeepSeeku vnímán jako příležitost pro čínské výrobce čipů, tedy především společnost Huawei, ke zvýšení konkurenceschopnosti na domácím trhu proti výkonnějším americkým procesorům.

Huawei a jeho čínští konkurenti se již roky snaží dohnat Nvidii ve vývoji špičkových čipů, které by mohly konkurovat produktům této americké firmy při trénování AI modelů – tedy procesu, při kterém se algoritmům předkládají data, aby se naučily přesně rozhodovat.

Agentura ale přibližuje, že modely DeepSeeku se ve skutečnosti zaměřují na takzvané „inference“ – tedy fázi, kdy AI model sám vyvozuje závěry. Tyto modely optimalizují výpočetní efektivitu namísto spoléhání se na hrubý výpočetní výkon.

A podle analytiků je právě toto jedním z důvodů, proč by modely DeepSeeku mohly částečně zmenšit rozdíl mezi AI čipy z Čína a těmi výkonnějšími ze Spojených států.

Huawei a další čínští výrobci AI čipů, jako jsou Hygon, EnFlame podporovaný Tencentem, Tsingmicro a Moore Threads, ostatně podle Reuters v posledních týdnech veřejně deklarovali, že jejich produkty budou modely DeepSeeku podporovat.

Manažeři v odvětví nyní předpovídají, že otevřená povaha DeepSeeku a jeho nízké poplatky by mohly podpořit adaptaci AI a vývoj reálných aplikací této technologie. „To by ve výsledku čínským firmám pomohlo překonat americká omezení na vývoz jejich nejvýkonnějších čipů,” konstatuje Reuters. 

Agentura v tomto směru připomíná, že například společnost ByteDance vnímala až do nástupu DeepSeek některé produkty Huawei a dalších čínských výrobců jako vhodné spíše pro méně náročné úkoly. 

Teď se ale situace mění. Desítky čínských firem od automobilek po telekomunikační společnosti už ostatně oznámily plány na integraci modelů DeepSeeku do svých produktů a operací. „Tento vývoj je velmi dobře sladěn se schopnostmi čínských výrobců AI čipů,“ řekl agentuře například Lian Jye Su, hlavní analytik technologické výzkumné společnosti Omdia.

„Čínské AI čipy mají problém konkurovat Nvidia GPU při trénování AI, ale úlohy inference jsou mnohem méně náročné a vyžadují spíše lokální a oborově specifické porozumění,“ dodal.

Nvidia stále dominuje

Podle analytika společnost Bernstein Lina Qingyuana jsou čínské AI čipy sice cenově konkurenceschopné pro inference, ale jejich využití je omezené především na čínský trh, protože i v této oblasti si Nvidia stále udržuje náskok.

Zatímco totiž platí vývozní omezení na ty nejvýkonnější AI čipy, Nvidia může stále do Číny prodávat méně výkonné trénovací čipy, které tamní zákazníci používají právě pro inference úkoly. 

Ve čtvrtek Nvidia zveřejnila na svém blogu příspěvek, kde upozornila, že její čipy budou klíčové pro zlepšení užitečnosti modelů DeepSeeku a dalších AI modelů zaměřených na „usuzování“.

Kromě výpočetního výkonu je dalším klíčovým faktorem dominance Nvidie její platforma CUDA. Ta umožňuje vývojářům softwaru využívat Nvidia GPU nejen pro AI nebo grafiku, ale i pro obecné výpočty.

Reuters v této souvislosti vysvětluje, že mnoho čínských výrobců AI čipů se dosud nesnažilo jít přímo proti Nvidii proto, že aby nebyli uživatelé nuceni platformu CUDA opustit. Místo toho tvrdili, že jejich čipy jsou s CUDA kompatibilní, konstatuje agentura. 

Nejagresivnější je v tomto ohledu právě Huawei, který se snaží vymanit ze závislosti na Nvidii tím, že nabízí ekvivalent CUDA nazvaný Compute Architecture for Neural Networks (CANN). Odborníci však tvrdí, že přesvědčit vývojáře k opuštění CUDA bude pro Huawei obtížné.

„Výkonnost softwaru čínských výrobců AI čipů je v této fázi stále nedostatečná. CUDA má bohatou knihovnu a širokou škálu softwarových možností, což vyžaduje značné dlouhodobé investice,“ cituje Reuters zmíněného analytika společnosti Omdia Liana Jye Su.