Kabinet premiéra Petra Fialy dnes schválil Obrannou strategii České republiky. Strategie je základním dokumentem definujícím východiska, cíle a nástroje obranné politiky a úkoly obranného systému České republiky v reakci na stav a vývoj bezpečnostního prostředí, v němž se země nachází. Probíhající změny bezpečnostního prostředí přitom zásadním způsobem mění předpoklady a požadavky na zajišťování obrany a na podíl České republiky na společném obranném úsilí spojenců v rámci NATO. Strategie rovněž reflektuje vývoj bezpečnostní a obranné dimenze Evropské unie.
Obranná strategie České republiky je jedním z řady systémových opatření k posílení zajišťování obranyschopnosti země. Určuje způsob naplňování hlavních úkolů ozbrojených sil České republiky.
Mezi nejdůležitější témata obranné politiky České republiky, jimž se nová strategie věnuje, patří zejména zásadní zhoršení bezpečnostního prostředí a jeho implikace pro obranu ČR a kolektivní obranu NATO, obranné ambice ČR, různé scénáře použití ozbrojených sil a budování obranných schopností, celovládní a celospolečenský přístup k obraně včetně zapojení občanů do přípravy na obranu, nevojenské předpoklady obranyschopnosti, odolnost státu a společnosti, čelení hybridnímu působení, efektivita rozhodovacích procesů, krizové řízení, technologie a inovace. Dále to je o schopnost válečného rozvinutí ozbrojených sil a mobilizace k tomu potřebných zdrojů a nástrojů, role obranného a bezpečnostního průmyslu včetně zajištění bezpečnosti dodávek a zapojení průmyslu do systému hospodářské mobilizace a zdrojové a personální zajištění obrany. Resort ministerstva obrany chce i nadále rozvíjet mezinárodní obrannou spolupráci v rámci kolektivní obrany a Severoatlantické aliance. Při implementaci obranné strategie je kladen důraz na celovládní a celospolečenský přístup.
Strategie navazuje na Bezpečnostní strategii České republiky, schválenou usnesením vlády 28. června 2023 a rozpracovává její implikace pro oblast obrany. Navazuje také na důležité strategické a plánovací dokumenty NATO a EU (Strategická koncepce NATO, Strategický kompas EU) a v potřebném rozsahu je implementuje do obranné politiky ČR.
Strategie je předkládána v souladu se schváleným Programovým prohlášením vlády a nahrazuje Obrannou strategii ČR schválenou usnesením vlády 13. března 2017. Hlavním faktorem je zejména zásadně zhoršené bezpečnostní prostředí. Po letech stále agresivnějšího chování Rusko napadením Ukrajiny zahájilo největší vojenský konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Pravděpodobnost vojenského napadení České republiky nebo některého z jiných členských států NATO a EU je nejvyšší od konce studené války.
Strategie v důsledku rostoucí agresivity Ruska určuje za hlavní úkol české obranné politiky všestrannou přípravu na dlouhotrvající obrannou válku vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem. Identifikuje proto potřebu budovat dobře vyzbrojené, vybavené, vycvičené a v boji udržitelné ozbrojené síly nasaditelné do operací kolektivní obrany. Zároveň zdůrazňuje nutnost věnovat se všestranné operační přípravě území ČR a zabezpečení přijetí, přesunů a podpory potenciálně velkého množství spojeneckých sil.
Strategie rovněž klade důraz na rozvoj schopnosti válečného rozvinutí ozbrojených sil České republiky včetně přípravy záloh, systému mobilizace, zajištění potřebné infrastruktury a pořizování zásob materiálu. Za jeden z předpokladů zajištění bojové udržitelnosti sil Strategie považuje obranný a bezpečnostní průmysl.
Jako nezbytnou podmínku obranyschopnosti zdůrazňuje dostatečné finanční zajištění a podtrhuje nezbytnost vydávat na obranu každý rok nejméně 2 procenta HDP.
Strategie prohlubuje celovládní a celospolečenský přístup k obraně. Předpokladem obranyschopnosti České republiky je zapojení všech potřebných orgánů veřejné správy i společnosti jako celku.
Materiál byl projednán Bezpečnostní radou státu 21. září.
Návaznost na bezpečnostní strategii
Obranná strategie vychází z platných právních předpisů pro zajišťování obrany, zejména z Ústavy ČR, mezinárodních smluv a souvisejících zákonů.
Navazuje na aktuální Bezpečnostní strategii ČR a bere v úvahu Strategickou koncepci NATO, Globální strategii EU a další relevantní dokumenty národní, mezinárodní a spojenecké.
Bezpečnostní strategie České republiky představuje základní hodnoty, přístupy, nástroje a opatření k zajištění bezpečnosti, obrany a ochrany občanů a státu. Tak, jak se vyvíjí bezpečnostní prostředí, pracuje na svých přístupech k zajištění bezpečnosti Česka a jejích občanů i vláda.
Nová Bezpečnostní strategie vznikla kvůli potřebě reagovat na zhoršené bezpečnostní prostředí, i z nutnosti posílit zapojení a účast všech stupňů veřejné správy, občanské společnosti i jednotlivců v zajišťování vlastní a sdílené bezpečnosti. Připomíná, že do bezpečnosti je třeba investovat na všech úrovních: od dostatečných výdajů na obranu, přes obezřetnost v obchodních vztazích nebo ostražitost vůči dezinformacím až po zabezpečení osobního počítače.
Dokument klade důraz na celovládní a celospolečenský přístup a zabývá se významem odolnosti v širokém slova smyslu. Dokument potvrzuje, že bezpečností prostředí v Evropě a ve světě není dobré a zajištění bezpečnosti vyžaduje investice na všech úrovních. Strategie jasně poukazuje hlavně na hrozby a výzvy spojené s Ruskem a Čínou.
Zcela nová je kapitola Oblasti strategické pozornosti, která je zadáním pro další strategickou a koncepční práci pro jednotlivé rezorty. Specificky jsou rozpracovány zejména Postavení České republiky v mezinárodních vztazích, Obrana a úkoly ozbrojených sil České republiky, Kybernetická bezpečnost, Ekonomická bezpečnost, Vnitřní bezpečnost a Ochrana obyvatelstva a krizové řízení.
Klíčová sdělení Bezpečnostní strategie 2023
Česká republika není v bezpečí. Zdrojem ohrožení je zejména změněné mezinárodní prostředí.
Válka Ruska proti Ukrajině definitivně ukončila období míru, stability a spolupráce, jemuž se Evropa těšila po konci studené války.
Rusko záměrně působí proti politické, ekonomické a společenské stabilitě v Česku. Je zásadní hrozbou pro naši bezpečnost.
Čína zpochybňuje mezinárodní řád. To přináší negativní důsledky i pro euroatlantickou bezpečnost.
Rusko a Čínu spojuje zájem oslabit vliv a jednotu demokratických zemí.
Toto systémové soupeření je dlouhodobého charakteru.
Česko musí být schopné odolávat nepřátelskému působení v kybernetické, informační, ekonomické a zpravodajské oblasti.
Česko musí být dobře připraveno i na krajní možnost, že se stane součástí ozbrojeného konfliktu.
Česko musí být připraveno na řešení mimořádných událostí způsobených změnou klimatu nebo mimořádnými antropogenními událostmi.
Bezpečnost Evropy je spojena s bezpečností a stabilitou v sousedství Evropy.
Členství v NATO a EU má pro Česko zásadní význam. Ohrožení spojence je ohrožením i pro Česko.
Občan není jen konzumentem, ale také spolutvůrcem bezpečnosti. Je klíčovým úkolem vlády ho na tuto roli připravit.
Pouze celovládní a celospolečenský přístup k bezpečnosti může obstát vůči komplexní povaze současných hrozeb.
Česko ve spolupráci se spojenci svou bezpečnost zajistí. Musí však do své bezpečnosti všestranně investovat.
(hrb)
