Česká republika se zavázala snížit do roku 2020 konečnou spotřebu energie o 51,1 petajoulů, což zhruba odpovídá množství energie potřebné na vytápění celé Prahy po dobu dvou let. Tento cíl však plníme velice pomalu, což může vyústit i v sankce Evropské komise. Ještě mnohem ambicióznější závazky nás čekají v období do roku 2030. EU chce do roku 2030 snížit spotřebu energií o 32,5 procenta. Přetíženým starostům by měla pomoct „kuchařka“ Národního centra energetických úspor.

Jedním z důvodů pomalého postupu ČR je i přetíženost obcí nejrůznější agendou uloženou státem nebo nedostatečná orientace v tématu energetických úspor zástupců samosprávy i soukromého sektoru a s tím spojené nedostatečné čerpání dotačních titulů určených na energetické úspory.

Národní centrum energetických úspor, které je neziskovou organizace (spolek) založené Hospodářskou komorou České republiky (HKČR), Svazem měst a obcí České republiky (SMO ČR) a společností ČEZ, proto vydalo průvodce pro starostky a starosty v této oblasti. „Příručka k energetickým opatřením pro starosty – Proč energetické úspory a jak na ně?“ je určena pro zástupce měst, obcí i krajů, kteří chtějí vědět víc o energetických úsporách. Informuje, jak se v dotačních titulech orientovat, jak žádat o dotační tituly i jaké jsou konkrétní přínosy energeticky úsporných opatření a již realizovaných projektů. Praktické informace v příručce najde i široká veřejnost.

Příručku je možno stáhnout také na tomto odkazu

„Iniciativu Národního centra energetických úspor vítáme. Energetika je náročný obor, kterému starostové tolik nerozumí a často se spoléhají na svého dodavatele, který jim jen těžko doporučí zaměřit se na úspory. Města a obce přitom mohou tímto způsobem šetřit řádově statisíce korun, které pro své občany mohou využít jinde,“ vysvětluje František Lukl, starosta Kyjova a předseda Svazu měst a obcí ČR.

„Více než 35 procent energie se v Evropské unii spotřebuje v budovách. Stát, kraje i obce mají ve svém majetku tisíce budov, které by bylo možné za podpory dotací energeticky vylepšit. Při správném nasazení a užívání moderních technologií by bylo možné neefektivní nakládání s energií snížit o více než polovinu,“ říká ředitelka Národního centra energetických úspor Marie Zezůlková.

Mohlo by vás zajímat

Co se z této „kuchařky“ například dozvíte:

  • jak spolupracovat s poradenskou firmou v oblasti energetického managementu
  • jak nastavit procesy a činnosti na městském či obecním úřadě v oblasti energetického managementu
  • jaká jsou základní energetická opatření
  • jaké jsou zásady pro nákup nových zařízení s nízkou spotřebou energie
  • co je to metoda EPC
  • jak využívat energie ze zdrojů odpadního tepla, fotovoltaiky, tepelných čerpadel apod.
  • jaké jsou metody automatické regulace otopných systémů
  • kde vzít dotace na realizaci energetických opatření

Podle návodu musí představitelé jednotlivých obcí a měst začít postupnými kroky. „Je nutné provést pasportizaci, či alespoň prvotní přehled všech budov spadajících pod
město a obec (či jeho organizace), následně pak zjištění současného stavu a stanovení
dosažitelných a realistických cílů, které budou definovány v dlouhodobých koncepčních
dokumentech města či obce (Energetický plán, Plán udržitelné městské/obecní mobility
apod.) a schváleny zastupitelstvem. Poté následují již jednotlivá opatření, která na sebe
navzájem navazují, jsou dlouhodobě sledována, vyhodnocována a napomáhají dosažení
vytyčených cílů,“ píše se v materiálu.

Mezi základní nezbytné principy a postupy energetického managementu lze řadit:
• systematičnost a dlouhodobý přístup k energetice pod záštitou vedení města či obce
• pozice odborného pracovníka – energetický manažer, či tým lidí, který má možnost
komunikovat napříč úřadem a vstupovat do všech činností, jež mají vliv na energetiku
(nová výstavba, renovace, doprava, územní plánování, atd.)
• pravidelné analýzy stavu hospodaření s energií ve městě či obci, kontinuální
vyhodnocování spotřeb energie a hledání nových opatření pro další snižování spotřeby
energie
• komplexnost celého přístupu – vždy v rámci navrhovaných opatření preferovat ta,
která mají co nejširší dopad, tj. neřešit pouze dílčí opatření, ale snažit se již např.
budovu renovovat za použití nejnovějších technologií a postupů (nízkoenergetický
či pasivní standard), využití OZE, vazba na adaptační opatření apod.

Klíčem je najít zodpovědného zaměstnance

Nejdůležitější podle autorů publikace je najít správného zaměstnance, který se bude o energetická opatření starat. „Základem pro energetický management je zřízení funkčního místa energetického manažera nebo alespoň rozšíření kompetencí a zodpovědností stávajících zaměstnanců. Bez zaměstnance, průběžně vyhodnocujícího
spotřeby energií a navrhujícího opatření k jejímu snížení, bude celý systém málokdy efektivní,“ píše se v materiálu.

Cílem příručky je zvýšení povědomí, osvěty a odbornosti v oblasti energetických úspor. Neomezuje se na úzký pohled jednotlivých specializací, ale pomáhá mezi sebou propojit znalosti a dovednosti jednotlivých oborů  a pohledů, které se energetického managementu týkají.

„Energetik nesmí být odkázaný na znalost jen jednoho typu řešení a zaklínat se postojem: tak se to dělávalo vždycky, se kterým se jistě mnozí z nás setkali. Musí mít komplexní přehled, nesmí ustrnout u zastaralých technologií a postupů,“ dodává Marie Zezůlková.

Michal Ožuch