INZERCE

K nejdůležitějším uzlům v rámci evropského území směrem do Číny pak patří uzly v Budapešti, Praze, České Třebové, Poznani a Dunajské Stredě. Foto: Pixabay

Nová hedvábná stezka stále na vzestupu. K důležitým uzlům patří i Praha nebo Česká Třebová

Železniční nákladní doprava mezi Asií a Evropou v posledních letech významně vzrostla, ať už jde o objem přepravovaných nákladů, nebo frekvenci. O 114 procent loni zvýšila počet kontejnerových vlaků přepravených mezi Evropou a Čínou železniční společnost Metrans. Řadí se tak k průkopníkům v rychle se rozvíjejícím železničním provozu na Nové hedvábné stezce.

Podle odhadů poradenské společnosti Roland Berger bylo v roce 2020 přepraveno na různých železničních koridorech Nové hedvábné stezky okolo 878 tisíc nákladních kontejnerů. Mezinárodní železniční asociace UIC předpokládá, že by se tento počet mohl do roku 2025 zdvojnásobit.

Do Číny a zpátky

Počet společností, které k přepravě zboží mezi Čínou a Evropou využívají Novou hedvábnou stezku, neustále stoupá. A k trendu se připojuje i železniční přepravce Metrans. Zatímco v roce 2019 společnost obsluhovala celkem 426 vlaků, vloni už jich bylo 913. To představuje 114procentní nárůst, přičemž nejvíce čísla stoupala u importu. Přepravní objem Metransu na Nové hedvábné stezce loni představoval asi 30 tisíc kontejnerů.

„Námořní nákladní kontejnery jsme do evropského vnitrozemí začali přepravovat před 30 lety. Metrans nabídl první pravidelné spojení vlakem mezi Hamburkem a Prahou. Naše síť mezi evropskými přístavy a vnitrozemím od té doby každý rok roste, a jsme tak jeden z největších poskytovatelů na současném nejrychleji rostoucím trhu železniční dopravy mezi Evropou a Čínou,“ říká generální ředitel společnosti Metrans Peter Kiss.

Přepravní objem Metransu na Nové hedvábné stezce loni představoval asi 30 tisíc kontejnerů. Foto: Ekonomický deník

Dnes je zákazníkům jako počáteční a koncový bod nabízena řada destinací v Číně. V současné době jezdí mezi Evropou a důležitými ekonomickými centry v Čínské lidové republice šedesát až osmdesát vlaků společnosti, a to včetně Zhengzhou, Xi’an a Jinhua.

Klíčové uzly

Společně s čínskými partnery Metrans spolupracuje na sestavení takzvaných ucelených vlaků, které na euroasijském železničním koridoru projíždějí celou řadou uzlů.

Patří k nim třeba polský hraniční terminál Malaszewicze poblíž běloruského města Brest a terminál ve slovenské Dobré, který leží poblíž ukrajinských hranic. Kontejnery jsou poté distribuovány po celé síti Metrans.

K nejdůležitějším uzlům v rámci evropského území směrem do Číny pak patří uzly v Budapešti, Praze, České Třebové, Poznani a Dunajské Stredě.

Vlakem i po vodě

Centrálním uzlem německého obchodu s Čínou je hamburský přístav. Více než polovina německo-čínského zahraničního obchodu je zpracovávána právě zde. Většina zboží je přitom přepravována po moři.

Jen v roce 2020 bylo v tomto největším německém přístavu odbaveno více než 2,4 milionu přepravních kontejnerů. S čínskými přístavy pak Hamburk spojuje na 15 liniových služeb.

Přístaviště a železnice jsou v Hamburku blízko sebe. Jako největší evropský železniční přístav nabízí Hamburk také hustou síť přepravy vagónů a kyvadlovou dopravu. Každý týden odjíždí do a z Hamburku téměř 1 960 vlaků, z toho je více než 230 spojů s Čínou.

Lucie Přinesdomová