Musíme lépe jednat se třetími zeměmi, přes které vedou migrační trasy, musíme účinněji bránit vnější hranici, lépe provádět azylová řízení na hranicích. V těchto oblastech má společné řešení smysl, říká dvojka kandidátky ODS ve volbách do Evropského parlamentu a stávající europoslankyně Veronika Vrecionová. Nový parlament se podle ní bude muset věnovat revizím všech Green dealových nařízení a směrnic, „které jsme v tomto mandátu přijali a řádně vyhodnotit jejich funkčnost a přínosy a vliv na trh a evropskou konkurenceschopnost“. „Určitě se bude Komise muset vypořádat s přípravou a nastavením Společné zemědělské politiky, která nyní pojímá okolo 40 procent unijního rozpočtu,“ míní Vrecionová.
Jaká budou podle vás tři nejvýznamnější témata předvolební kampaně do Evropského parlamentu v České republice?
Jaká nakonec budou klíčová témata uvidíme, ale z mého pohledu je to: konkurenceschopnost Evropy a její bezpečnost, včetně té energetické. Evropská unie v posledních letech zaostává za ostatními regiony v ekonomickém rozvoji a v inovacích. To musíme změnit.
Které tři největší úkoly se rýsují před nově zvoleným Evropským parlamentem? Kterým agendám by se měl prioritně věnovat a přinést celoevropské řešení?
Od předkládání návrhů je dle smluv odpovědná Komise. Parlament nemá zákonodárnou iniciativu, byť se o to řada kolegů pokouší. Nedávejme mu jiné pravomoci, než ve skutečnosti má.
Celoevropské řešení však potřebujeme, kromě ekonomických otázek spojených s volným trhem, například při řešení nelegální migrace. To jednotlivé státy bez spolupráce nezvládnou. Musíme lépe jednat se třetími zeměmi, přes které vedou migrační trasy, musíme účinněji bránit vnější hranici, lépe provádět azylová řízení na hranicích. V těchto oblastech má společné řešení smysl.
Určitě se nový parlament bude muset věnovat revizím všech Green dealových nařízení a směrnic, které jsme v tomto mandátu přijali a řádně vyhodnotit jejich funkčnost a přínosy a vliv na trh a evropskou konkurenceschopnost.
Na které tři prioritní otázky by se podle vás měla zaměřit nová Komise a s jakými návrhy by měla přijít?
Primární je konkurenceschopnost Evropské unie. Méně bariér a překážek, ale také trvat na co nejmenších zásazích vlád v dotační oblasti.
Od covidu si spousta států zvykla na štědrý dotační a pobídkový systém, který ničí fungování trhu a nutí k soutěži rozpočtů jednotlivých zemí, což Česká republika nikdy nemůže vyhrát. Je to právě svobodný ekonomický prostor, kterým se Evropská unie vždy pyšnila. Ten musíme vrátit do původního stavu.
Určitě se bude Komise muset vypořádat s přípravou a nastavením Společné zemědělské politiky, která nyní pojímá okolo 40 procent unijního rozpočtu.
Jak?
Nová Společná zemědělská politika, která by měla platit po roce 2027 musí začít reflektovat, že je Ukrajina kandidátskou zemí, protože se jedná o velkou zemědělskou zemí a pravidla musí být přenastavena tak, aby reflektovala všechny požadavky, které na zemědělce klademe přes Green Deal.
Protože současné nastavení je neudržitelné ve všech směrech.
Kterou evropskou legislativu, schválenou v průběhu současného funkčního období Evropského parlamentu, považujete za nejpřínosnější a proč?
Ze svého pohledu a z oblasti, které se věnuji – zemědělství, je to bezpochyby nařízení o nových šlechtitelských metodách (Nařízení o rostlinách získaných některými novými genomickými technikami a potravinách a krmivech z nich a o změně nařízení (EU) 2017/625).
Pracovala jsem na tom jako zpravodajka ve výboru AGRI více než půl roku, sice jsme parlamentní pozici přijali až teď v únoru, ale je to zásadní krok směrem k udržitelnějšímu a konkurenceschopnějšímu zemědělství. Dáváme zemědělcům možnost používat rostliny vyšlechtěné novými metodami (např. CRISPR), které budou odolnější vůči suchu, škůdcům nebo plísním. Rostliny, které budou mít vysoký výnos a nebude potřeba používat průmyslová hnojiva nebo pesticidy.
Druhým je určitě výrazně upravená podoba normy EURO 7, na které pracoval Saša Vondra s kolegou Ondřejem Krutílkem a na straně členských států to odpracoval Martin Kupka. Díky jejich výborné práci budou i nadále dostupná malá auta a náš autoprůmysl nepřestane být konkurenceschopný.
Třetím nařízením je určitě celý migrační pakt, který je na stole od roku 2015. Myslím si, že dosažení dohody, i když ne zcela ideální pro všechny, je lepší než současný nefunkční systém. V otázkách nelegální migrace je zásadní společné evropské řešení, pokud nechceme přijít o schengenský prostor pro unijní občany.
Kterou stěžejní legislativu by měl současný Evropský parlament a členské státy v tomto funkčním období dotáhnout ještě do konce a proč?
Určitě jsou to nové šlechtitelské metody, o kterých jsem již mluvila.
Nyní máme pozici Evropského parlamentu, ale čekáme na pozici členských států, abychom se mohli posunout ke společnému vyjednávání o finální podobě textu. Času je už málo, ale věřím, že se ještě kousek posuneme a nový parlament to už jen potvrdí.
Veronika Vrecionová
Veronika Vrecionová je česká politička, od roku 2019 poslankyně Evropského parlamentu, v letech 2010 až 2016 byla senátorkou za obvod č. 28 – Mělník, v letech 2017 až 2019 byla poslankyní Poslanecké sněmovny PČR, v letech 2006 až 2016 a znovu v roce 2018 se stala zastupitelkou středočeské obce Přezletice, v letech 2006 až 2014 byla starostkou Přezletic. Členkou ODS je od roku 2005.
Jan Hrbáček
