Nejvyšší funkce ve veřejné žalobě se dnes ujme dosavadní vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová. Na slavnostním setkání v Brně ji do funkce uvede premiér Petr Fiala a ministr spravedlnosti Pavel Blažek (oba ODS). Bradáčová nahradí Igora Stříže, který na post rezignoval z osobních a rodinných důvodů. Spolu s ní bude do nové funkce uvedena také Gabriela Slováková, která povede Probační a mediační službu.

Ministr Blažek při návrhu ocenil Bradáčovou jako nestrannou, zkušenou a důvěryhodnou právničku, která se nebojí jít do složitých a společensky citlivých případů. Její jméno navrhl již v lednu a vláda ho obratem potvrdila. Bradáčová se stává v pořadí sedmou osobou v této funkci od vzniku státního zastupitelství v roce 1994 a čtvrtou ženou po Bohumíře Kopečné, Marii Benešové a Renatě Vesecké.

Od Litoměřic k nejzávažnějším kauzám v zemi

Lenka Bradáčová vystudovala Právnickou fakultu Univerzity Karlovy, kde v roce 1998 obdržela cenu Karla Engliše pro nejlepší absolventku společenskovědních oborů. V roce 2001 dokončila doktorské studium v oboru veřejné právo.

Kariéru státní zástupkyně začínala právě v roce 2001 v Litoměřicích. Její kariéra nabrala rychlý spád. O dva roky později už působila jako náměstkyně krajského státního zástupce v Ústí nad Labem, kde se specializovala na hospodářskou, korupční a násilnou trestnou činnost. V této době se začala výrazněji profilovat a získala si mediální pozornost – mimo jiné jako žalobkyně v kauze někdejšího středočeského hejtmana Davida Ratha.

V roce 2009 otevřeně kritizovala nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou kvůli způsobu, jakým byl zastaven případ někdejšího vicepremiéra Jiřího Čunka. Krátce nato se stala prezidentkou Unie státních zástupců.

Mohlo by vás zajímat

Do čela Vrchního státního zastupitelství v Praze ji v roce 2012 navrhl tehdejší nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. V této funkci nahradila Vlastimila Rampulu, který dlouhodobě čelil kritice kvůli údajně nedostatečně důslednému přístupu k politicky citlivým kauzám. Tento přístup Bradáčová zcela změnila.

Vstoupila do úřadu s jasným cílem provést systémové změny a zlepšit renomé vrchního zastupitelství. „Když jsem před deseti lety přišla, musela jsem provést především systémové změny. Úřad neměl dobré renomé. S tím souvisel i alibistický způsob provádění dohledu,“ uvedla v roce 2022. Podle jejích slov tehdy proběhly personální změny u 70 procent státních zástupců specializovaných na hospodářské a korupční kauzy.

V Praze ji střídá pravá ruka Štěpánek

Pod vedením Bradáčové dohlíželo pražské vrchní zastupitelství na řadu zásadních kauz: dotační větev případu Čapí hnízdo, korupční kauzu Dozimetr, vyšetřování kauzy Bereta o možném vynášení informací z trestních řízení, ale i případ zneužívání dotací do sportu. V roce 2022 začal její úřad dozorovat také vyšetřování zločinů spáchaných během války na Ukrajině.

Jakkoli je Bradáčová respektovanou právničkou, její jmenování neproběhlo bez kritiky. Někteří jí vyčítají mocenský styl řízení, neochotu přijímat kritiku a nedostatek sebereflexe. Kritizována byla například v souvislosti s kauzou letounů CASA, kde byla po deseti letech obžaloby zproštěna bývalá ministryně obrany Vlasta Parkanová. Bradáčová trvala na tom, že stíhání bylo důvodné, a odmítla se omluvit – přestože Ministerstvo spravedlnosti Parkanové odškodné vyplatilo.

Vzhledem k důslednosti a neústupnosti si vysloužila přezdívku „Cattani v sukních“, odkazující na italského televizního prokurátora z boje proti mafii. V minulosti byla zvažována i jako možná kandidátka na prezidentku. Pravidelně se umisťuje mezi nejvlivnějšími ženami v Česku dle žebříčku časopisu Forbes.

S přesunem Bradáčové do Brna přichází i obměna v čele Vrchního státního zastupitelství v Praze. Novým vrchním státním zástupcem se dnes stal Zdeněk Štěpánek, její dosavadní náměstek a pravá ruka. Štěpánek byl jediným uchazečem ve výběrovém řízení. Igor Stříž jako končící nejvyšší státní zástupce s návrhem komise souhlasil a jmenování doporučil. Štěpánek při jmenování uvedl, že nechystá zásadní změny a že chce zachovat kontinuitu ve vedení úřadu. To znamená, že úřad povede dál ve stylu Lenky Bradáčové.

Funkční období nejvyšší státní zástupkyně je sedm let. Možnost odvolání nejvyššího státního zástupce upravuje novela zákona o státním zastupitelství z roku 2022. Podle ní může být nejvyšší státní zástupce odvolán pouze ze zákonem vymezených důvodů, například pokud závažným způsobem poruší své povinnosti, ztratí předpoklady pro výkon funkce, nebo pokud se dopustí kárného provinění. O odvolání rozhoduje vláda na návrh ministra spravedlnosti, přičemž návrhu musí předcházet stanovisko kárné komise, která posuzuje, zda jsou pro odvolání naplněny zákonné podmínky. Cílem této úpravy je posílit nezávislost nejvyššího státního zástupce a zabránit jeho snadnému politickému odvolání.