Nový ekonomický kompas Evropské unie nabral směr, který se bude líbit sílícímu hnutí za zrušení přísných zelených pravidel. Návrh dokumentu ukazuje, že Brusel upřednostňuje deregulaci před dekarbonizací, píše portál Politico.

Uniklý návrh kompasu konkurenceschopnosti Evropské komise – ekonomické doktríny, která má řídit práci exekutivy Evropské unie v nadcházejících pěti letech – ukazuje na rozsáhlou deregulaci zaměřenou zejména na Zelenou dohodu pro Evropu – Green deal.

„Tato Komise vynaloží bezprecedentní úsilí na zjednodušení,“ uvádí se v dokumentu, který vyzdvihuje nová pravidla upravující finanční a podnikové úsilí o udržitelnost.

Zákon na zefektivnění těchto pravidel se očekává v únoru, ale kompas naznačuje, že přijdou další, a popisuje návrh příští měsíc jako pouze „první“ návrh zákona o zjednodušení.

Mohlo by vás zajímat

„V některých oblastech bude nutné zrychlit a modernizovat stávající politiky, v jiných je zapotřebí změnit přístup, aby se přizpůsobily nové realitě,“ uvádí se v návrhu dokumentu.

Přesto kompas slibuje, že EU „udrží kurz“ ve svých klimatických cílech. Zaměření dokumentu na snížení byrokracie v oblasti životního prostředí s cílem podpořit evropskou ekonomiku však dobře zapadá do sílících výzev k revizi nebo zrušení velkých částí Zelené dohody – souboru pravidel, která mají dostat EU do roku 2050 na nulové čisté emise, píše Politico.

Nejhlasitější požadavky na přehodnocení zelené přicházejí od středopravicové Evropské lidové strany (EPP), politické rodiny předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové, jejíž lídři tento týden vystupňovali své útoky na Zelenou dohodu.

Minulý víkend vzešel od lídrů EPP vedeného Německem dokument, který vyzývá Komisi, aby odložila zavedení pravidel finanční a korporátní udržitelnosti, jakož i nové uhlíkové daně na hranicích EU nejméně o dva roky.

Lídři také uvedli, že jsou proti cílům v oblasti obnovitelné energie, což je prvek Zelené dohody, který se do té doby těšil širokému konsensu. EPP trvá na tom, že klimatická politika EU by měla být „technologicky neutrální“ – neměla by upřednostňovat určité technologie před jinými, například tepelná čerpadla před kotli nebo obnovitelné zdroje před jadernou, a nezakazovat technologie, jako jsou spalovací motory v automobilech.

Ve středu pak polský premiér Donald Tusk, politik EPP, obvinil novou klimatickou legislativu EU – z nichž většina ještě nevstoupila v platnost – za vysoké ceny energií v unijních zemích.

Vyzval k „revizi všech právních aktů, včetně těch v rámci Zelené dohody“ a k „odvaze změnit ta pravidla, která by mohla vést k neúměrně vysokým cenám energií“, a napadl zejména uhlíkový poplatek z fosilních paliv používaných k vytápění domácností a pohon automobilů, který vstoupí v platnost v roce 2027. Tuskovy výroky uvítal konzervativní český premiér Petr Fiala.

Další politik EPP, rumunský ministr energetiky Sebastian Burduja, tento týden řekl, že pracuje na „podrobné zprávě o negativních dopadech politiky Zelené dohody“ pro Rumunsko, a pochválil zásoby zemního plynu a kapacitu uhelných elektráren v zemi.

„To, co nás může držet zpátky, je dusivá byrokracie a Zelená dohoda, která ignoruje realitu v terénu,“ řekl. „Z tohoto důvodu je zapotřebí, jak uvedli lídři ELS, důkladná debata o tom, jak a zda bude EU pokračovat v Zelené dohodě pro Evropu v příštích několika letech.“

Nejsou to však jen evropští konzervativci – centristy vedená Francie žádá EU, aby na neurčito odložila firemní pravidla udržitelnosti. Ursula von der Leyenová zmínila stejný zákon, když tento týden ve svém projevu ve švýcarském Davosu slibovala „dalekosáhlé zjednodušení“.

Na páteční tiskové konferenci mluvčí Komise Stefan De Keersmaecker novinářům řekl, že zatímco „jedním z důležitých pilířů kompasu je snížení byrokracie… závazky přijaté v souvislosti se Zelenou dohodou zůstávají plně v platnosti.“

Zdá se však, že nová ekonomická doktrína EU upřednostňuje deregulaci před dekarbonizací, přičemž klimatické snahy ustupují nově nalezenému zaměření Komise na konkurenční schopnost.

„Přechod na dekarbonizovanou ekonomiku musí být konkurenceschopný a technologicky neutrální,“ uvádí se v návrhu dokumentu. „Cílem kompasu je Evropa, kde se technologie zítřka a čisté produkty vynalézají, vyrábějí a uvádějí na trh, a zároveň směřujeme k uhlíkové neutralitě,“ dodává Politico.