Ministerstvo obrany bude v roce 2022 hospodařit s rozpočtem 88,145 miliard korun. Plánovaná bojová vozidla pěchoty, takzvaná bévépéčka, resort Jany Černochové letos nepořídí. Resort pocítí úsporná opatření i na valorizaci příjmů, jeho vedení přistoupí k nižší, ale adresně cílené valorizaci platů, a to u profesních složek zapojených do boje s pandemií Covid-19. Dopad tohoto rozhodnutí v oblasti výdajů na platy a související pojistné činí 0,52 miliardy korun. Zbývajících 0,05 miliardy bylo sníženo v rámci ostatních provozních výdajů.
Rozpočet ministerstva obrany bude v roce 2022 hospodařit s výdaji ve výši 88,145 miliard korun. Na finální výši se odrazila nutnost reflektovat ve státním rozpočtu reálnou ekonomickou situaci státu.
Ministerstvo obrany se tímto způsobem zapojuje do úsporných opatření a ve svém rozpočtu dokázalo pro příští rok najít částku 5,4 miliardy korun, kterou pomůže ke snížení rozpočtového schodku oproti původnímu návrhu.
„Rozhodnutí podílet se solidárně na snižování rozpočtového schodku nic nemění na plánu dosáhnout výdajů na obranu ve výši 2 procenta HDP do roku 2025. V rozpočtu se projevila nepřipravenost zakázek bývalým vedením ministerstva obrany, proto letos odložíme plánovanou první platbu na pásová bojová vozidla. O tyto peníze ale resort nepřijde,“ řekla k podobě rozpočtu ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
K návrhu zákona o státním rozpočtu bylo totiž přijato doprovodné usnesení, v rámci nějž vláda souhlasila s realizací tohoto strategického projektu, bez kterého se neobejde výstavba těžké mechanizované brigády.
Součástí usnesení je závazek, že se s financováním projektu na pořízení bojových vozidel bude počítat jak ve státním rozpočtu na rok 2023, tak ve střednědobém výhledu na roky 2024 a 2025.
Na první splátku v projektu BVP se počítalo s částkou 4,83 miliardy korun. Peníze ale budou k dispozici v dalších letech. Úsporami tak nemá být ohrožena realizace této, ani žádné jiné pro obranyschopnost České republiky strategické zakázky.
Zbylé ušetřené finance vychází z rozhodnutí vlády ohledně valorizace platů zaměstnanců státu v roce 2022, kdy bylo přistoupeno k nižší, ale adresně cílené valorizaci platů, a to u profesních složek zapojených do boje s pandemií Covid-19. Dopad tohoto rozhodnutí v oblasti výdajů na platy a související pojistné činí 0,52 miliardy korun. Zbývajících 0,05 miliardy bylo sníženo v rámci ostatních provozních výdajů.
„Další zhruba půlmiliardu se podaří ušetřit díky tomu, že původně plánovaná valorizace platů se netýkala všech zaměstnanců státní správy, ale cílila na profese zapojené do boje proti Covid-19, tedy na vojáky z povolání. Jejich platy navíc byly valorizovány o polovinu méně, než bylo původně plánováno, tedy místo 1400 Kč to bylo 700 korun na osobu,“ doplnil Petr Sýkora z tiskového oddělení ministerstva obrany.
„Na návrhu rozpočtu, který bude reflektovat dnešní rozhodnutí vlády o jeho celkovém rámci, resort v současné době pracuje,“ dodal Sýkora.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) již dříve avizovala, že vláda z letošního rozpočtu vyškrtne původně zamýšlenou první splátku za pásová bojová vozidla pěchoty. Ta měla činit uvedených 4,83 miliardy korun.
Výběrové řízení už pozastavila vláda Andreje Babiše (ANO 2011) a další postup v této zakázce za více než 50 miliard korun není zatím znám.
Kapitálové výdaje ministerstva obrany budou podle návrhu státního rozpočtu pro letošní rok 23,04 činit miliardy korun, původní návrh počítal s výdaji 28,55 miliardy korun. Na minulý rok Sněmovna ministerstvu obrany schválila rozpočet ve výši 75,4 miliardy korun. Původně mělo ministerstvo získat dostat o 10 miliard korun více, po tlaku poslanců KSČM ale byly peníze převedeny do rozpočtové rezervy.
Vláda je pak resortu Lubomíra Metnara (nestraník za ANO 2011) vrátila po několika měsících, rozpočet obrany tak činil 85,4 miliardy korun.
Proti loňskému roku by tak letos měla mít obrana k dispozici o 2,7 miliardy korun více, tedy 88,145 miliardy korun. Vláda Andreje Babiše původně na obranu vyčlenila na letošek 93,5 miliardy korun. Bezpečnostní experti ovšem varovali, že takový nárůst rozpočtu neodpovídá slibu o výdajích na obranu ve výši dvou procent HDP, který Česká republika dala Severoatlantické alianci (NATO). Česko se zavázalo tohoto cíle dosáhnout do roku 2025, Babišovův kabinet ale v rozpočtových výhledech s jeho dosažením v nejbližších letech nepočítal.
Oproti tomu nová vládní koalice, vedená předsedou ODS Petrem Fialou, se zavázala tento slib dodržet. Dvě procenta HDP na obranu chce vydávat od roku 2025. Výdaje v této výši plánuje kabinet premiéra Petra Fialy dokonce uzákonit.
Šéfka resortu Jana Černochová už avizovala, že chce do dvouprocentního limitu začít započítávat i další státní výdaje, které s obranou státu souvisí, neplatí je ale ministerstvo obrany.
Jan Hrbáček
