Norsko prý zatím není v natolik vážné situaci, aby muselo přijímat mimořádná opatření k povzbuzení ekonomiky.
Norsko se zatím nedostalo do natolik vážné ekonomické situace, aby muselo přijímat jakákoli mimořádná ekonomická opatření ke stimulaci hospodářství. To je výsledek jednání mezi norskou premiérkou, ministryní financí a guvernérem norské centrální banky. Tři klíčové osoby norské hospodářské politiky jednaly o tom, jak vážně ohrožuje klesající cena ropy norské hospodářství. Norsko je největším západoevropským producentem černého zlata.
„Právě teď se ukazuje, že opatření, která jsme v minulosti zavedli, fungují,“ řekla norská ministryně financí Siv Jensenová. „To, co jsme si potřebovali říct, je, že jsme připraveni jednat, bude-li to potřebné,“ dodala.
Norští tvůrci hospodářské politiky dodržují strategii vyhýbání se užití slova „krize“ v popisu aktuální situace norského hospodářství. Jsou přesvědčeni, že stabilizátory, jako oslabující norská koruna, nízké úrokové sazby a rekordní fiskální impuls postačují k tomu, aby ekonomice pomohly se skutečné krizi vyhnout. A to i přesto, že vyšlo najevo, že jen v ropném průmyslu a navazujících odvětvích přijde o práci kolem 30 tisíc lidí.
Pro některé ekonomy je však takováto situace neudržitelná, pokud bude cena ropy i nadále klesat nebo se nacházet na rekordně nízkých úrovních. Celý pás kolem západního pobřeží Norska je již zmítán narůstající nezaměstnaností.
„Je třeba si připustit, že dnešní situace již skutečně kritická je a rizika, která by ji mohla ještě více vyhrotit, se zintenzivňují,“ komentoval výsledky jednání Marius Gonsholt Hov, jeden z ekonomů banky Svenska handelsbanken. „Měli by pro tento případ mít připravený nějaký záchranný balíček opatření,“ dodal.
Ministerská předsedkyně Erna Solbergová řekla, že současná situace je kritická pro ropné vrty na západním pobřeží. Přesto však zdůraznila, že není zatím třeba přehodnocovat úplně celou fiskální politiku. „Norsko je připraveno se výzvám postavit,“ dodala.
Norské ekonomice velmi pomáhá její slabá měna, která v minulém roce ztratila vůči euru přibližně 13 %. Potíž je v tom, že norský HDP je až z jedné pětiny závislý na ropném průmyslu. Není tak nic divného na tom, že když se ropa obchoduje pod 30 dolary za barel, problémy se přenáší z těžařského odvětví do zbytku ekonomiky.
Vláda již na tento rok připravila rekordní fiskální impuls, a dokonce poprvé sáhla do svého rezervního finančního fondu, kde se dlouhá léta odkládaly příjmy z prodeje ropy. Solbergová však upozornila, že čerpání z tohoto fondu nemusí být trvalé. „Ropný byznys je cyklickou záležitostí,“ vysvětlila a dodala: „Myslím, že relativně brzo se opět můžeme dostat do pozice, kdy do fondu budeme přispívat.“
Guvernér norské centrální banky Oeystein Olsen ujistil, že banka je připravena držet úrokové sazby nízko i v nejbližším období. Klíčová sazba se momentálně nachází na 0,75 %.
„Tato vláda dlouhodobě říká, že Norsko potřebuje své hospodářství restrukturalizovat tak, aby nebylo tolik závislé na těžbě ropy, jako tomu bylo v minulosti,“ řekla ministryně financí Jensenová. „Platí to i dnes, a proto na tom společně pracujeme. Věděli jsme, že to bude těžký úkol,“ dodala.
-usi-
