Výsledkem šetření Nejvyššího kontrolního úřadu zpravidla bývá to, že se veřejné peníze neefektivně utrácejí. Tentokrát je výsledek opačný. Kontroloři zjistili, že stát dává příliš málo peněz na energetické úspory ve veřejných budovách a výsledek dotační politiky je v této oblasti nevyhovující. Vykázané snížení konečné spotřeby energie odpovídá jen jedné pětině cíle, který si stát v této oblasti určil.
Řečí konkrétních čísel: V Operačním programu Životní prostředí (OPŽP) a Nové Zelené úsporám (NZÚ) je pro veřejné instituce k dispozici více než 20 miliard korun na investiční projekty zaměřené na energetické úspory. Jenže, jak Nejvyšší kontrolní úřad zjistil, do poloviny minulého roku bylo na tyto projekty vynaloženo zatím jen 3,5 miliardy korun.
Vykázané snížení konečné spotřeby energie ve veřejných budovách činilo něco přes 305 tisíc GJ ročně, což představuje jednu pětinu úspor energií, kterých má být prostřednictvím OPŽP do konce roku 2023 dosaženo. Ještě větším zklamáním je pro kontrolory program Nová Zelená úsporám, z kterého bylo na investice do veřejných budov zatím vynaloženo pouze půl miliardy korun, tedy malý zlomek očekávané hodnoty.
Kontrolní úřad upozornil, že NZÚ má s využitím peněz z prodeje emisních povolenek problémy dlouhodobě. Výnosy státu z prodeje emisních povolenek činily více než 36 miliardy korun, z toho podle příslušného zákona měl program NZÚ získat 14,6 miliardy korun. Ke dni 30. června loňského roku však byly prostřednictvím programu NZÚ rozděleny mezi žadatele dotace ve výši jen 5,3 miliardy korun, zbytek spadl do kategorie nespotřebovaných výdajů.
Kontroloři prověřili také 15 vybraných projektů. Nezjistili, že by u nich došlo k neúčelnému nebo nehospodárnému vynaložení přidělených peněz. Kontrola však upozornila na nedostatky při administraci žádostí o podporu. Schvalování projektů navíc trvalo déle, než by mělo. V případě OPŽP překročili státní úředníci stanovenou dobu sedmi měsíců ve 40 procentech případů. V některých případech schvalování trvalo více než jeden rok.
Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí s krtikou ze strany NKÚ zásadně nesouhlasí. Podle jejich vyjádření nelze bez širších souvislostí prezentovat čísla „v půli cesty“ a interpretovat z nich možné dopady na finální výsledek celého programu. Podle jejich reakce budou v Operačním programu Životní prostředí do konce roku 2023 vyčerpány všechny prostředky alokované na oblast energetických úspor u veřejných budov a zájem je prý velký.
Aktuálně ministerstvo eviduje více než tři tisíce aktivních žádostí s požadavkem na podporu ve výši 16 miliard korun. Schváleno k podpoře v oblasti energetických úspor je 2400 projektů s objemem dotací 10,3 miliardy korun. Již hotovo je v této oblasti 1500 projektů s 4,1 miliardy korun dotační podpory.
Podpora na energetické úspory u veřejných budov má sloužit ke snížení spotřeby i u budov, které vlastní stát a používají je ústřední vládní instituce. Ještě v roce 2019 nesplňovalo požadavky na energetickou efektivitu 76 procent z prověřovaných 774 veřejných budov.
Tomáš Rovný
