NKÚ těžce tepe armádu za peníze na údržbu techniky

Lehké obrněné vozidlo Iveco ve službách Armády ČR. Foto: www.army.cz

Nejvyšší kontrolní úřad dnes vydal Kontrolní nález k plánované kontrolní akci „Obrněná technika Armády České republiky“. Závěry jsou drtivé. Podle kontrolorů armáda vynakládá obrovské finance na údržbu techniky, ale ta je i přesto nepoužitelná. Jako jeden z příkladů je uvedena oprava obrněného vozidla, které měli zbrojíři za úkol upravit pro potřeby zahraničních misí. Jejich zásahem však došlo k přetížení vozidla, musela být změněna výzbroj vozidla, což vedlo je snížení počtu vojáků obsluhujících zbraň. I přesto byla váha neúnosná a vozidlo nebylo do misí nasazeno. Celkem v dílnách stálo přes 6,5 měsíce a nepovedené úpravy vyšly na 86 milionů korun.

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil nákupy, modernizaci, opravy a údržbu obrněné techniky Armády ČR v letech 2016 až 2018. Do nové techniky investovalo Ministerstvo obrany (MO) v těchto letech 2,8 miliardy korun, dalších 1,3 miliardy korun stály opravy, údržba a náhradní díly. I přes tyto výdaje nebyla velká část obrněné techniky provozuschopná. To může mít za následek ohrožení bojeschopnosti armády. Všechny kontrolované nákupy i servisní podporu zadalo MO na základě výjimky ze zákona nebo v jednacím řízení bez uveřejnění. Problémem je i závislost na dodavatelích nebo prodražování oprav a údržby obrněné techniky.

Při nákupech obrněné techniky se MO nezabývalo náklady na celý životní cyklus obrněné techniky, i když mu to ukládají usnesení vlády už od roku 2011. „To, že ministerstvo náklady na údržbu a opravy neřeší v době nákupu, vede k tomu, že se stává závislým na dodavateli servisní podpory a náhradních dílů a provoz obrněné techniky se prodražuje,“ upozorňuje NKÚ. Podle kontrolorů ministerstvo zadalo všechny kontrolované nákupy i servisní podporu obrněné techniky na základě výjimky dle zákona nebo v jednacím řízení bez uveřejnění. Hospodárnost smluvní ceny dokládalo znaleckými posudky nebo cenovým auditem. „Znalecké posudky podpořily například navýšení ceny pořízení kolových obrněných vozidel velitelsko-štábních a spojovacích o 770,6 mil. Kč (tj. o 60 %), nebo navýšení hodnoty rámcové dohody na servisní podporu KBVP a KOT na období 2017–2019 o 795 mil. Kč (tj. o 270 %), oproti hodnotě rámcové smlouvy na období 2014–2016,“ uvádí se v Kontrolním závěru Nejvyššího kontrolního úřadu.

Problémy s dodávkou náhradních dílů a servisem se projevily například u bojových vozidel pěchoty, obrněných transportérů nebo modernizovaných tanků. Tato technika nebyla ve velké míře provozuschopná. V kontrolovaných letech bylo provozuschopných méně než 43 % tanků. Jeden z vyprošťovacích tanků nebyl schopen provozu dokonce 3,5 roku, což je téměř pětina jeho životnosti.

Průměrné zpoždění oprav bylo 16 měsíců

„Realizace kontrolovaných akcí byla dokončena s průměrným zpožděním 16 měsíců oproti termínu uvedenému v původním investičním záměru akce a téměř šest měsíců oproti termínu stanovenému ve smlouvě s dodavatelem. V kontrolovaném období MO plánovalo vynaložit na akce související s obrněnou technikou 3.324,6 mil. Kč, z toho téměř jedna pětina prostředků ve výši 558,2 mil. Kč nebyla čerpána z důvodu posunu realizace nebo rušení akcí. V některých případech MO využilo svůj schválený rozpočet na úhradu záloh dodavatelům. V období 2016–2018 na akce související s obrněnou technikou vynaložilo celkem 2 766,4 mil. Kč, z toho 1.245,8 mil. Kč (tj. 45 %) činily zálohy na dodávky realizované v pozdějším období,“ uvádí dále kontroloři

Úspory by přineslo, pokud by se na opravách a údržbě obrněné techniky podílela ve větší míře sama armáda. Ta na to ale nemá dostatek kapacit. Většinu servisních služeb tak zajišťují externí dodavatelé. V zahraničí je přitom trend opačný. Snahou je využívat externí služby jen u specializovaných zařízení.

Chyby i v plánování investic, chybí jednoznačné požadavky

Kontroloři zjistili nedostatky už při plánování investic. MO nemělo jednoznačně definované potřeby armády, se kterými by mohlo pracovat při plánování výdajů. V různých dokumentech se lišily počty techniky, výše prostředků i termíny. „Neshodovaly se finanční a časové podmínky investičních akcí, ani počty pořizované či modernizované obrněné techniky. V důsledku toho nebylo možné jednoznačně určit, kdy, s jakými výdaji a v jakém počtu plánovalo MO potřeby v oblasti obnovy a modernizace obrněné techniky zajistit,“ uvádí kontroloři. Ti porovnali plánované věcné, časové a finanční podmínky investičních akcí se skutečným průběhem realizace akcí dle informačního systému Správa majetku ve vlastnictví státu. Zjistili, že typy obrněné techniky plánované v jednotlivých dokumentech se shodovaly, avšak finanční a časové podmínky pořízení či technického zhodnocení i počty techniky (tj. parametry akcí) se často lišily. „V důsledku uvedeného nesouladu nelze jednoznačně určit, jaké byly plánované finanční a časové parametry akcí, ani jaké byly plánované počty pořizované obrněné techniky, neboť je MO stanovilo ve střednědobých dokumentech rozdílně,“ píší kontroloři.

Zjistili také, že MO vynaložilo neefektivně téměř 86 milionů korun na technické úpravy obrněného vozidla. To mělo sloužit k průzkumům při zahraniční misi. Jenže technické úpravy nakonec vedly k přetížení vozidla. Proto se u něj musel změnit zbraňový systém a také došlo ke snížení počtu vojáků, kteří obsluhují zbraň a zároveň řídí průzkum. Armáda provedla i další úpravy, aby se snížila hmotnost vozidla. Nakonec nebylo v provozu celkem 6,5 měsíce a pro zahraniční mise ho armáda nevyužila.

Obrana: tanky i pandury jsou vyrobeny v málo kusech, proto se těžko shánějí díly

Resort obrany uvedl, že technika není v mnoha případech schopná provozu, protože kvůli svému stáří překročila technickou životnost.

„V této oblasti byl navyšováním financí v letech 2016-18 doháněn deficit z předchozích let, kdy vinou škrtů v rozpočtu nebyly na opravy a údržbu vyčleněny odpovídající prostředky,“ uvedlo ministerstvo. Díky zvýšeným investicím do servisu a údržby procento neprovozuschopné techniky postupně klesá. U modernizovaných tanků jsou problémy podle resortu způsobeny jejich „jedinečným a málopočetným provedením“, kvůli čemuž je komplikované shánět náhradní díly a opravy provádět. Totéž se týká i obrněných transportérů Pandur,“ uvedl mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.

Resort také odmítl, že by neměl při plánování výdajů v koncepčních dokumentech jednoznačně definované potřeby armády. „Modernizační projekty realizované v současné době jsou v souladu s dlouhodobým výhledem pro obranu 2035 a aktuální koncepcí výstavby armády 2030,“ uvedl. Nesouhlasí ani s tím, že se nezabýval náklady na celý životní cyklus techniky. Tato analýza je podle MO důležitou součástí strategických modernizačních dokumentů.

-red-