NKÚ opakovaně poukazuje na nízkou efektivitu výběru daní, zejména daně z přidané hodnoty, spotřebních daní a daně z příjmů fyzických osob.
Nejvyšší kontrolní úřad předložil na konci května Stanovisko k návrhu státního závěrečného účtu České republiky za rok 2014. Konstatuje, že státní rozpočet skončil v roce 2014 schodkem ve výši 77,8 mld. korun, což je o 34,2 mld. korun lepší výsledek, než předpokládal schválený státní rozpočet, a o 3,5 mld. korun méně než v roce 2013.
STÁTNÍ ZÁVĚREČNÝ ÚČET ZA MINULÝ ROK PŘÍJEMNÉ ČTENÍ NENABÍZÍ
Nižší, než rozpočtovaný schodek byl podle NKÚ dosažen zejména nedočerpáním rozpočtových výdajů ve výši bezmála 29 miliard korun při překročení očekávaných příjmů o 5,4 miliard. Na straně příjmů bylo vyšší především inkaso daně z přidané hodnoty, a sice o 11,5 mld. korun, a daně z příjmů právnických osob o 7 miliard korun. Některé jiné příjmy naopak naplněny nebyly. Daň z příjmů fyzických osob byla oproti předpokladu nižší o 6,4 mld. korun, neinvestiční přijaté transfery o 5,4 mld. korun a spotřební daň z tabákových výrobků o 3,4 mld. korun. Nižší čerpání rozpočtových výdajů bylo nejvíce ovlivněno nedočerpáním neinvestičních nákupů a souvisejících výdajů o 8,4 mld. korun a neinvestičních transferů obyvatelstvu (především sociálních dávek) o 8,2 mld. korun.
Nejvyšší kontrolní úřad opakovaně poukazuje na nízkou efektivitu výběru daní, zejména daně z přidané hodnoty, spotřebních daní a daně z příjmů fyzických osob. U DPH se zavedly nové mechanismy s cílem omezit daňové úniky, avšak tyto nepřinesly očekávané výsledky. Mezera se naopak u DPH v absolutních číslech zvětšila a rostoucí objem nedoplatků na této dani je snižován z velké části odpisem a ne jejich uhrazením. Meziroční příjem z DPH se sice zvýšil o 10,3 miliardy korun, ale toto zvýšení bylo mimo jiné ovlivněno zadržením vyplacení nadměrných odpočtů této daně za zdaňovací období roku 2013, které byly následně v roce 2014 z velké části vyplaceny.
Rozpočet příjmů ze spotřebních daní byl v letech 2010 až 2014 opakovaně nadhodnocován, přičemž největší rozptyl v očekávaných a inkasovaných hodnotách nastal v roce 2014 u tabákových výrobků (3,5 miliardy korun). V návrhu státního závěrečného účtu není uveden komentář k plnění této predikce, ačkoli NKÚ opakovaně upozorňoval na problematiku předzásobení tabákovými výrobky se starou sazbou daně i na následné snižování příjmů státního rozpočtu. Nejvyšší kontrolní úřad v této souvislosti také upozorňuje na fakt, že aktuální sazba daně u cigaret, vyjádřená v českých korunách, je po přepočtu na eura pod hranicí minimální výše daně podle směrnice Rady 2011/64/EU. Tuto hodnotu ovlivňuje kurz české koruny vůči euru, kdy znehodnocení kurzu koruny vyvolává nutnost úpravy daně, tedy novelizace zákona o spotřebních daních. NKÚ navrhuje upravit výši sazby daně tak, aby byla méně citlivá na výkyvy kurzu.
Existuje riziko nedočerpání podpory z evropských peněz
Nejvyšší kontrolní úřad dále upozorňuje, že 30. dubna 2016 je konečným termínem, do kterého je možné předkládat k certifikaci výdaje hrazené v programovém období 2007 až 2013 ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Existuje tak prý vysoké riziko nedočerpání podpory, neboť zbývající část alokace představuje 29,8 % z celkové alokace. Stav nároků z nespotřebovaných výdajů minulých let, které k 1. 1. letošního roku dosáhly částky 154,9 miliard korun, vytváří riziko při čerpání výdajů státního rozpočtu v dalších letech. K jejich každoročně narůstající výši přispívá podle NKÚ neprovázanost v procesu přípravy návrhu státního rozpočtu, kdy je přeceňována skutečná výdajová potřeba kapitol při souběhu možnosti zapojení nároků z nespotřebovaných výdajů v daném rozpočtovém roce.
NKÚ také upozorňuje, že dosud nebyla přijata adekvátní reforma důchodového pojištění, která by zajistila dostatečné příjmy na úhradu dávek důchodového pojištění. Tento nedostatek se dlouhodobě projevuje ve schodcích systému důchodového pojištění.
Nejvyšší kontrolní úřad se ve své zprávě dívá také na vývoj dluhu veřejných rozpočtů. Ten se ve srovnání s rokem 2013 snížil o 18,3 miliard korun a dosáhl výše 1 760,9 mld. korun. To představuje 41,3% podíl vůči hrubému domácímu produktu. NKÚ souhlasí s hodnocením, že tento pokles nelze vzhledem k dlouhodobému deficitnímu hospodaření nijak přeceňovat a je nezbytné zajistit zefektivnění fiskálních pravidel s cílem snižování deficitů veřejných rozpočtů jako celku. Také připomíná, že snížení dluhu bylo víceméně dosaženo pomocí snížení likviditní rezervy, třeba účetními triky u zdravotního pojištění.
Podle Nejvyššího kontrolního úřadu je nezbytné zejména zajistit zefektivnění fiskálních pravidel s cílem snižování deficitů veřejných rozpočtů jako celku. K rizikům pro budoucí vývoj veřejných rozpočtů řadí především vyčerpání zdrojů z privatizace při existenci významných privatizačních závazků, výdaje na dluhovou službu, hospodaření systému důchodového pojištění, závislost státních fondů na dotacích ze státního rozpočtu, nedostatečně připravené čerpání prostředků z rozpočtu Evropské unie a nezajištění zlepšeného výběru daňových příjmů.
Petr Musil
