INZERCE

Jednací síň Ústavního soudu. Ilustrační snímek. Foto: Ústavní soud

NKÚ kritizuje elektronizaci justice. Resort využívá technicky i morálně zastaralé systémy, z dvaceti stanovených cílů splnil jen dva

Národní kontrolní úřad v letech 2016 až 2021 prověřoval, zda resort spravedlnosti  efektivně nakládá s penězi státu a Evropské unie při elektronizaci justice. Pětiletá analýza dopadla katastrofálně. Ministerstvo spravedlnosti a Probační a mediační služba splnily z jasně specifikovaných cílů strategie pouze dva. Současně resort dokončil pouze osm z 37 plánovaných aktivit.

Kontroloři zjistili, že i když ministerstvo vydalo na elektronizaci v uvedených letech přes 331 milionů korun, pokročilo v rozvoji eJustice minimálně. Klíčové informační systémy resort nedokončil nebo s jejich realizací ani nezačal.

Zdroj: NKÚ

Největší část prostředků, 247 milionů, byla vydána na pořízení videokonferenčních prostředků a nahrávacích zařízení do soudních síní. Resort tak stále využívá technicky i morálně zastaralé, vzájemně nekompatibilní a na správu finančně náročné informační systémy.

NKÚ: plnění strategie eJustice je neefektivní

Ze tří prověřovaných projektů nefungoval v době ukončení kontroly ani jeden. Např. projekt eISIR1 ministerstvo opakovaně prodlužovalo, aby za šest let pořídilo pouze tři podpůrné aplikace.

Pokud se ministerstvu tento projekt nepodaří dokončit nejpozději v prosinci příštího roku, nebude proplacena evropská dotace ve výši téměř 178 milionů korun.

Ministerstvo by tak muselo veškeré výdaje projektu ve výši téměř 220 milionů korun hradit z prostředků státního rozpočtu a již proplacené peníze z EU vrátit.

Projekt elektronického monitoringu osob, který měl mimo jiné zjednodušit kontrolu osob odsouzených k domácímu vězení, musela Probační a mediační služba po třech letech provozu ukončit, neboť dodavatel neplnil některé závazky ze smlouvy nebo jen se značným zpožděním. Smluvní sankce a náhrady škod vyčíslila Probační a mediační služba na 139,5 milionů korun. Tuto částku nyní po dodavateli vymáhá soudně.

Základ: elektronická spisová služba

Největším problémem je absence nového elektronického systému spisové služby. Bez něj je úspěšné dokončení elektronizace justice téměř vyloučeno.

Dále například neexistuje možnost elektronického podání s okamžitou elektronickou platbou a chybí rovněž uživatelsky přívětivé nástroje pro komunikaci s účastníky řízení.

Není zajištěno ani vzdálené nahlížení do spisu či sdílení dat mezi resortními informačními systémy.

Kontroloři NKÚ dále zjistili, že ministerstvo spravedlnosti nemělo definovaný ani rámcový objem peněz, které bude na splnění cílů strategie potřebovat. Nemělo vyjasněnou představu jaké projekty, v jakém rozsahu či čase chce realizovat.

Za nekoordinovaný a neefektivní rozvoj eJustice může také absence základních řídicích dokumentů a neschopnost čerpat rozpočtované investiční prostředky. Ty byly v letech 2016 až 2021 čerpány pouze v rozsahu 21 až 50 procent.

Jana Bartošová