Správa silniční daně je nákladná a její efektivita je v porovnání s ostatními daněmi v Česku zhruba čtyřikrát nižší. To konstatoval Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) poté, co prověřil správu silniční daně v letech 2017-2020. Na vině je administrativní náročnost spojená se správou daňových úlev, pomalá automatizace i chyby v registru vozidel. Silniční daň odvádí v Česku přibližně 830.000 poplatníků.
Silniční daň představuje přibližně 0,7 procenta daňových příjmů Česka. Podle NKÚ vybrala finanční správa v letech 2018 až 2020 na silniční dani za jednu korunu výdajů v průměru 15 korun příjmů. „To je v porovnání s průměrem ostatních daní více než čtyřikrát méně –na všech ostatních daních vybrala finanční správa za jednu korunu výdajů ve stejném období v průměru 68 korun příjmů,“ uvedli kontroloři.
Důvody: byrokracie a chyby v registru vozidel
Na nižší efektivitu silniční daně měl podle kontrolorů vliv například administrativně náročný způsob prověřování plnění daňových povinností. NKÚ zjistil, že pro správce daně je v některých případech obtížné ověřit to, zda měl poplatník nárok na osvobození od daně nebo slevu na dani, jde například o uplatnění slevy na dani u kombinované dopravy. Obtížně finanční správa ověřuje například i plnění daňových povinností u autobazarů, které provozují osobní vozidla do 3,5 tuny.
Vliv má ale podle NKÚ i pomalá automatizace. Se zjednodušením správy silniční daně počítala „Strategie rozvoje finanční správy“ z roku 2017, která plánovala maximální možnou automatizaci zpracování údajů. Do roku 2020 však k takovým změnám u silniční daně nedošlo.
Kontroloři uvedli, že správu daně ale ztěžují i problémy u již zavedených informačních systémů. Jde podle nich například o složité ověřování některých informací v registru silničních vozidel.
U 16 procent záznamů nelze zjistit součet povolených hmotností na nápravu u návěsů, více než sedm procent záznamů pak obsahuje chybný počet náprav u nákladních automobilů a tahačů, u šesti procent zase nelze určit přesné stáří vozidel. „Tyto chyby znesnadňují finanční správě ověření údajů v podaných daňových přiznáních k silniční dani, ale znamenají i dodatečnou zátěž pro daňového poplatníka, u kterého finanční správa zahajuje řízení k odstranění nedostatků v jeho daňovém přiznání,“ uvedl NKÚ.
Se silniční daní je spojena také řada opatření, která mají motivovat k nákupu ekologičtějších vozidel. Jedním z nich je opatření původně z roku 2001, které zvýšilo sazbu daně o 15 procent u vozidel registrovaných před rokem 1990. V roce 2008 se pak sazba zvýšila na 25 procent.
„Toto více než 20 let staré opatření ministerstvo financí ale věcně za celou dobu nezměnilo ani neaktualizovalo. V současnosti je neefektivní a nevede ke snižování průměrného stáří vozidel,“ míní kontroloři.
Upozorňují také na to, že od roku 2020 se o 25 procent snížila sazba silniční daně u vozidel nad 3,5 tuny. Přestože se jednalo o změnu reagující na negativní dopady pandemie covid-19, a tedy mimořádnou situaci, navrhlo ji ministerstvo financí podle NKÚ bez časového omezení.
„Výpadek příjmů z této daně tak může pokračovat i po odeznění hlavního důvodu, kvůli kterému tato změna vznikla. Inkaso silniční daně se zejména tímto opatřením meziročně snížilo o 525 milionů korun,“ uvedl úřad.
(čtk)
