Rapidní pokles ceny mléka přivádí do existenčních problémů tisíce německých producentů.
Díky přebytku mléka na trhu stojí v německých supermarketech nejlevnější litr mléka 55 centů, ze kterých producenti dostanou kolem 28 centů. Před rokem inkasovali až 40 centů. Podle Organizace pro výživu a zemědělství při OSN dosáhla světová cena mléka nejnižších úrovní za posledních 6 let. Právě před šesti lety zažívali výrobci mléka nejhorší časy, když z jednoho litru mléka inkasovali pouhých 23 centů. Vzápětí vehementně demonstrovali jak v Berlíně, tak v Bruselu. Vláda proto začala poskytovat nouzové úvěry. O něco lepší je situace u biomléka. Za poslední rok poptávka po něm v Německu značně vzrostla. Producenti biomléka získají z jednoho litru až 47 centů.
Německý svaz výrobců mléka je přesvědčen o tom, že hlavní příčinou mléčné krize je zákaz dovozu mléka do Ruska, jako reakce na západní protiruské sankce. Přestože němečtí mlékaři do Ruska vyvážejí jen menší část své produkce, zpětný dopad protiruských sankcí je patrný v celoevropském měřítku. Ruský zákaz dovozu potravin z Evropské unie a Spojených států stojí německé zemědělství přibližně jednu miliardu eur ročně.
Ruské úřady mezitím ve čtvrtek nařídily dovezené západní potraviny zničit. Potraviny jako mléčné výrobky, maso, ryby, ovoce a zelenina se již nevracejí z ruských hranic zpět, ale jsou konfiskovány a ničeny. Jde o nařízení samotného ruského prezidenta Putina. Jen minulý čtvrtek byly zničeny stovky tun dovezených potravin.
Tato skutečnost vyvolala u výrobců mléka napětí, protože prý bojují o svou existenci. Požadují proto po státu, aby jim pomohl. „Situace v mlékárenských provozech je mimořádně těžká,“ sdělil německému listu Frankfurter Allgemeine Zeitung prezident svazu výrobců mléka Udo Folgart. „Vláda ani Evropská komise by se neměly zbavovat odpovědnosti za současný stav a měly by co nejdříve zavést programy na podporu výrobců mléka, aby byli schopni těžké časy přežít,“ dodal Folgart. Německý svaz producentů mléka navrhuje například zavedení daňových úlev nebo uspíšení výplaty přímých plateb do zemědělství. Kromě toho požaduje zaplacení 900 milionů eur, jako kompenzaci za zrušení mléčných kvót, se kterým prý němečtí výrobci mléka nepočítali.
Otázkou samozřejmě je, nakolik za současné ceny mléka mohou protiruské sankce. Mléčná cenová krize má zřejmě více příčin. Vedle cen mléka klesají také ceny jiných komodit. Na druhé straně, jiné země jsou mléko schopny vyvážet jinam. Nehledě na to, že například německý export kondenzovaného mléka a sýrů je vyšší, než v roce 2013. Podle rakouského Institutu pro hospodářský výzkum se export potravin států Evropské unie do třetích zemí ve druhém pololetí roku 2014 a v prvních měsících roku 2015 zvýšil o 2,4 %.
Tato fakta samozřejmě němečtí výrobci mléka nezmiňují. Mléčná krize tak dostává jistý politický rozměr a zdá se, že byla využita jako jedna z možností, jak získat dodatečné prostředky z veřejných zdrojů. Rusko bylo pro německé potravináře relativně malým trhem. Pouze přibližně jedno procento exportu německých sýrů směřovalo do Ruska, zatímco do zemí Evropské unie směřuje 77 % německého vývozu potravin.
Evropští zemědělci si již hledají nová odbytiště. Například Polsko oznámilo, že jeho produkce potravin je letos rekordní, a to především díky vyššímu exportu na trhy Blízkého východu a Afriky. A právě Polsko, které je na výrobě a exportu potravin daleko více závislé, může být pro německé zemědělství velkou inspirací.
Petr Musil
