Podle zprávy německé státní banky KfW je relativně nízká cena elektřiny ve srovnání s plynem důležitou pákou pro urychlení zavádění tepelných čerpadel v celé Evropě.
Zpráva zjistila, že využití tepelných čerpadel, která jsou poháněna elektřinou, na evropské úrovni obvykle stoupá, pokud je rozdíl mezi cenou eletřiny a plynu dostatečně velký. Platí to nejen v Německu, nýbrž – i při zohlednění podmínek specifických pro jednotlivé země – v celé Evropě. Tento trend potvrzují i údaje z průzkumu KfW Energy Transition Barometer, neboť domácnosti uváděly jako klíčový faktor pro využívání tepelných čerpadel nákladovou efektivitu.
Spolehlivě rostoucí cena CO2, která by zdražila vytápění plynem, by mohla přispět k prohloubení rozdílu v cenách elektřiny a plynu, napsali autoři. To se očekává v důsledku rozšíření evropského systému obchodování s emisemi od roku 2027. Další možností je nabídnout tepelným čerpadlům tarify za elektřinu, které by se měnily v čase, takže by fungovaly v obdobích, kdy je elektřiny dostatek, a tudíž ceny elektřiny nižší.
Norové v čele
Prodej tepelných čerpadel v Evropě se za posledních deset let zvýšil zhruba čtyřnásobně. Z 21 zemí sledovaných ve zprávě se Německo za rok 2023 umístilo na sedmnáctém místě s jedenácti prodanými tepelnými čerpadly na 1000 domácností. V čele žebříčku je Norsko s 57 tepelnými čerpadly. Celkem je podle zprávy v Norsku tepelným čerpadlem vybaveno přibližně 98 procent budov, zatímco v Německu 27 procent, píše server Clean Energy Wire.
Zpráva Německé energetické agentury zveřejněná v lednu zjistila, že 65 procent nově dokončených obytných budov má jako primární systém vytápění tepelné čerpadlo. Stávající budovy v zemi však nadále do značné míry využívají fosilní paliva. Odvětví tepelných čerpadel vyzvalo k většímu investičnímu zabezpečení, jež by pomohlo prodej posílit. V roce 2024 poklesl prodej ve srovnání s předchozím rokem o 45 procent.
