Nigérie požádala Světovou banku a Africkou rozvojovou banku o nouzový úvěr ve výši 3,5 miliard dolarů. Důvodem jsou problémy kvůli poklesům cen ropy, ale i rozkradený ropný fond.
Žádost o úvěr přišla od osm měsíců staré vlády prezidenta Muhammadu Buhariho. Úvěr by měl pomoci financovat státní deficit ve výši 15 miliard dolarů, který byl ještě prohlouben zvýšením státních výdajů ve snaze stimulovat zpomalující ekonomiku. Až 2,5 miliard dolarů by měla půjčit Světová banka s tím, že zbylou 1 miliardu zase Africká rozvojová banka.
Ministr financí Kemi Adeosun uvedl pro Financial Times, že země se chce vrátit na trh dluhopisy. To ale může problém. Navrhovaný deficit ve výši 11 miliard dolarů (deficit ve výši 2,2 % HDP) se totiž zvýšil na 15 miliard dolarů (cca 3 %). Adeosun si také protiřečí: Podle něj je úvěr nyní nejlevnějším způsobem, jak financovat schodkový rozpočet s tím, že pokud mu půjčí Světová banka na kapitálové projekty, tak je zbytečné jít na trh eurobondů.
Půjčka Světové banky však musí podléhat schválení ze strany MMF s tím, že si obě instituce musí být jisté, že nigerijská vláda podnikne důležité strukturální reformy.
„Myslím, že se všichni shodneme, že Nigérie se potýká se značnými problémy, především nerovnováhou běžného účtu a poklesem cen ropy, stejně jako to vidíme u všech dalších významných producentů ropy,“ uvedl Gene Leon, zástupce MMF v Nigérii pro FT. Podle něj však Nigérie rozhodne nepotřebuje okamžitou finanční pomoc „Tohoto bodu stále země nedosáhla,“ dodal.
Odhaduje se, že hrubý domácí produkt (HDP) Nigérie se v roce 2015 zvýšil o 2,8-2,9 % s tím, že by růst v tomto roce mohl dosáhnout přibližně 3,25 %. Je to však výrazně méně, než je desetiletý průměr ve výši 6,8 %. Finanční systém v zemi také prochází „erozí“, devizové rezervy centrální banky se snížily z 50 miliard dolarů (stav ještě před pár lety) na současných 28,2 miliard dolarů. Státní (ropný) fond, který měl bilanci ve výši 22 miliard dolarů v letech 2008-2009, kdy propukala globální finanční krize, má nyní jen 2,3 miliard.
Nigérie trpí kvůli obrovské korupci
Prezident Muhammadu Buhari, který je nigerijskou verzí Andreje Babiše, slíbil, že vykoření korupci s tím, že zahájí agresivní kroky k potírání korupce. Podle něj jeho předchůdce Goodluck Jonathan ukradl „šokující sumy“.
Vážnost situace také potvrzují mezinárodní průzkumy, podle kterých má Nigérie kleptokratickou povahu ekonomiky s obrovskou mírou korupce, především na nejvyšší úrovni. Například v roce 2015 slíbila vláda provést důkladný audit ve státní ropné společnosti (Nigerian National Petroleum Corporation), jelikož existuje podezření, že v posledních letech zmizelo z této společnosti obrovských 20 miliard dolarů. „Korupce je všudypřítomná, snahy na její omezení jsou nedostatečné. Soudnictví je nezávislé, jsou ale v něm značné politické tlaky. Ochrana soukromého vlastnictví, především vlastnictví nemovitostí, je slabá,“ zhodnocuje ekonomickou svobodu země Heritage Foundation.
Ukazuje se ale, že prezident Bulhari není příliš zastánce liberální politiky. V roce 2015 se v zemi zavedly kapitálové kontroly s tím, že s jeho nástupem do úřadu se ještě rozšířily. MMF ho vyzval, aby zvážil jiné alternativní možnosti.
V lednu také zemi navštívila Christine Lagarde, ředitelka MMF, která naléhala na vládu, aby umožnila zemi svobodnější obchod bez kapitálových kontrol, jelikož by to mohlo pomoci absorbovat současné ekonomické šoky: „Může to tak pomoci k tomu, aby se Nigérie vyhnula potřebě nákladných devizových intervencí,“ uvedla při projevu v parlamentu.
Arsen Lazarevič
