Španělsko musí přidat ve výdajích na svou obranu. To bylo hlavní poselství, které přednesl eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius při návštěvě místního parlamentu. Vyvolal tím vlnu negativních reakcí. Zákonodárci jej obvinili z přehnaného militarismu a zpochybňovali transatlantické spojenectví. Kritická debata o výdajích na obranu se týká i Česka. Vláda Andreje Babiše seškrtala rozpočet o 21 miliard korun, za což čelí kritice opozice i varování armády před ztrátou kreditu u spojenců.
Čtvrteční návštěva eurokomisaře pro obranu Andriuse Kubiliuse ve španělském parlamentu téměř skončila otevřeným konfliktem mezi Madridem a Bruselem. Komisař pokáral své hostitele za to, že zaostávají ve výdajích na obranu. Zákonodárci mu to oplatili stejnou měrou.
Směs atlantistů, pacifistů a populistů
Komisař navštívil společné zasedání výborů pro EU a obranu dolní komory španělského parlamentu. Zákonodárci se skládali ze směsice atlantistů, kteří požadují užší spolupráci s USA a Kanadou, a také pacifistů a populistů.
Kubilius, který jako litevský pravicový politik zaujímá ostré protiruské názory, doufá, že unijní země najdou způsob, jak zvýší své obranné rozpočty na úroveň, které dohodly v rámci NATO. Lídři aliančních zemí loni souhlasili s navýšením 3,5 procenta HDP na přímé obranné výdaje do roku 2035. Dalších 1,5 procenta se mohou použít například na výstavbu dopravní infrastruktury, která umožní zlepšení vojenské mobility, nebo na kybernetickou bezpečnost.
Španělská socialistická vláda v čele s Pedrem Sánchezem si ale do konce dekády stanovila nárůst na dvě procenta HDP. „Můžu vám říct, co opakuji všude. Co se stane, když Rusko zaútočí na Litvu? Náš výpočet přinesl jasný výsledek,“ řekl Kubilius novinářům po setkání se španělskými poslanci.
Litva musí utrácet na obranu mnohem více
Zdůraznil, že Litva musí vynakládat více než pět procent HDP na svou obranu, aby byla schopna se bránit Rusku alespoň deset dní. „Ale po 10 dnech země rozhodně očekává, že přijdou jednotky NATO,“ vysvětlil s tím, že Litevci by v tomto scénáři čekali nejen na americké jednotky, ale také na německé nebo španělské vojáky.
„Pokud některé z těchto zemí neinvestují do rozvoje svých schopností, znamená to, že nepřijdou. Takže to ničí celý princip kolektivní obrany,“ uzavřel Kubilius.
Mohlo by vás zajímat
Zástupci baskického regionu ale namítali, že „společná evropská bezpečnostní a obranná politika“ reálně neexistuje. Jde totiž o oblast, kde má Unie jen omezené kompetence. A tak je velký podíl rozhodnutí na národních státech. Komisař však trval na tom, že nový evropský program pro podporu obranného průmyslu a položka v návrhu dlouhodobého rozpočtu EU ve výši 131 miliard eur (3,2 bilionu korun) na podporu investic na obranu a bezpečnost, dokazují, že to evropský blok konečně myslí se zbrojením vážně.
Jak vypadá spojenectví s USA?
Další španělští poslanci zase zpochybňovali americké spojenectví. Poukazovali na to, že americký prezident Donald Trump hrozil Dánsku, spojenci v rámci NATO, obsazením Grónska. Požadují naopak, aby více peněz směřovalo na klimatickou politiku, nikoliv na zbrojení. Navíc zazněla i námitka, že ve Španělsku nevnímají ruskou hrozbu tak silně jako v Pobaltí.
Španelsko není jediná země, která si svou malou ochotou zbrojit kazí v Unii pověst. Rovněž český premiér Andrej Babiš (ANO) je pod tlakem, když tvrdí, že si česká ekonomika nemůže dovolit rychle zvyšovat výdaje na obranu podle požadavků NATO. Europoslanec ODS Alexandr Vondra (ECR/Česká republika) premiérovi nedávno vzkázal, že svými výroky poškozuje budoucí alianční vztahy. „Premiér se stává hrobařem NATO a je hrozbou pro naši bezpečnost a obranyschopnost,“ tvrdí.
Nová česká vláda navrhla pro ministerstvo obrany o 21 miliard korun nižší rozpočet pro tento rok, než plánoval předchozí kabinet Petra Fialy (ODS). Místo 176 miliard korun by to mělo být 155 miliard. Armáda už varovala, že snižování rozpočtu může ohrozit závazky vůči NATO.
