Dánsko se v lednu reálně připravovalo na možný útok Spojených států. Americký prezident Donald Trump si totiž opakovaně nárokoval Grónsko, které je autonomní součástí Dánského království. Na své ostrovní teritorium proto Kodaň přepravila třeba krevní vaky na transfuze nebo výbušniny k ničení ranvejí, napsal o tom web dánské veřejnoprávní společnosti DR. Na ostrov se přemístily také elitní jednotky, Dánsko si zajistilo podporu evropských spojenců a v případě invaze se připravovalo bránit.
Když na začátku letošního roku přiletěli do Grónska dánští vojáci, vezli s sebou podle zdrojů serveru výbušniny ke zničení přistávacích drah v hlavním městě Nuuku a v Kangerlussuaqu, což je městečko severně od metropole. V případě americké invaze měli detonací ranvejí zabránit přistání amerických letadel, uvedla DR s odkazem na své zdroje z dánské vlády a úřadů, ale i zpravodajských služeb Dánska a dalších zemí.
„V takové situaci jsme nebyli od dubna 1940,“ sdělil DR dánský zdroj z oblasti obrany. Na rozdíl od německé okupace za druhé světové války ale Kodaň zvolila strategii se v případě útoku bránit. Pokud by Spojené státy zaútočily, dánské jednotky u sebe měly mít dostatek munice a měli bojovat. Dánské stíhačky F-35 vyslané nad ostrov měly také silnou výzbroj. Přesto si podle DR žádný z jejích zdrojů nedělal iluze, že by dokázali americkému útoku odolat.
Hledání podpory a příchod spojenců
Dánsko podle serveru začalo hledat podporu u dalších evropských lídrů bezprostředně po amerických prezidentských volbách v roce 2024. Klíčovým momentem byl podle zdrojů DR útok Spojených států na Venezuelu 3. ledna tohoto roku. Další den totiž Trump zopakoval, že Spojené státy potřebují Grónsko, obnovil tak obavy z americké invaze. To podle serveru výrazně uspíšilo existující plány na vyslání dánských a dalších evropských sil do Grónska.
Jako předvoj poslaly své jednotky na ostrov Dánsko, Francie, Německo, Norsko a Švédsko, za nimi následovaly další posily včetně elitních vojáků. Směrem na sever Atlantiku se vydaly také dánská bojová letadla a francouzská válečná loď. Podle DR bylo cílem zajistit přítomnost co největšího množství vojáků různých národností, a tím odradit Spojené státy od případné vojenské akce.
Evropu to sblížilo
Dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen v reakci na článek DR uvedl, že lednová situace byla mimořádná. Odmítl přitom potvrdit, zda by Dánsko reagovalo stejným způsobem, pokud by se taková situace opakovala. Napětí se podle něj alespoň dočasně podařilo zmírnit, nelze ale vyloučit, že Trump bude své nároky na Grónsko opakovat.
Podle nejmenovaného vysokého francouzského úředníka, který hrál v řešení vývoje spojeného s Grónskem významnou roli, tato bezprecedentní situace Evropu sblížila. „Po grónské krizi si Evropa jednou provždy uvědomila, že musí být schopna postarat se o vlastní bezpečnost,“ uvedl.
