Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek má další problém, který se týká NGA sítí.
Podle zjištění Ekonomického deníku se totiž proti klíčovému návrhu zákona o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací zvedá v Legislativní radě vlády (LRV) kritika. Jedná se přitom o zákon, který má do českého právního řádu převést směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/61/EU ze dne 15. května 2014, což je jedna ze základních podmínek pro uvolnění finančních prostředků EU na výstavbu NGA sítí v ČR.
Důležitost přijetí tohoto zákona v podobě, která by odpovídala jeho názvu, není navíc vázána jen na čerpání evropských fondů. Pokud by totiž byl přijat v podobě, jak odešel z Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) do vlády, znamenal by podle většiny zástupců ICT sektoru v praxi přesný opak, totiž ztížení a prodražení výstavby vysokorychlostních sítí.
Ekonomický deník psal o obavách ICT sektoru zde: ICT SEKTOR PÍŠE SOBOTKOVI: SVOLEJTE K ROZVOJI NGA SÍTÍ JEDNÁNÍ, STAV JE KRITICKÝ
Nyní se ke kritikům návrhu zákona, ke kterým patřilo v rámci připomínkového řízení například Ministerstvo pro místní rozvoj nebo Český telekomunikační úřad, přidávají i jednotlivé odborné komise LRV. Jako první se velmi kriticky k návrhu zákona o opatřeních ke snížení nákladů na budování NGA sítí vyjádřila komise LRV pro hodnocení dopadů regulace (RIA). „Předložené hodnocení dopadů regulace nesplňuje požadavky na zpracování hodnocení dopadů regulace ve smyslu Obecných zásad schválených vládou ČR“, zní její závěr s tím, že po provedení změn je připravena se materiálem opět zabývat.
A co přesně tato komise LRV, jejíž stanovisko je z pohledu akceptace zákona ze strany EU klíčové, návrhu zákona vytýká?
Podle jejích závěrů chybí v materiálu „podstatné ekonomické údaje, a to jak v oblasti definice počtu účastníků dotčeného trhu elektronických komunikací, tak jejich velikosti v oblasti investic a podílu na trhu“. MPO podle komise pouze obecně hovoří o úsporách v rozsahu 20 – 30% investičních nákladů, a to bez jakéhokoliv hlubšího ekonomického zdůvodnění.
Dále MPO opominulo podle komise posouzení dopadu na jednotlivé segmenty trhu: jak velké 3 – 4 operátory, tak regionální operátory a lokální poskytovatele wifi připojení. „Na každou z těchto tří skupin bude mít návrh rozdílný dopad v oblasti investiční politiky a budoucích provozních nákladů, ať již pozitivně nebo negativně – segmentace trhu není v RIA vůbec uvedena“, píše se ve stanovisku komise, které má Ekonomický deník k dispozici.
Z praktického hlediska je ovšem mnohem závažnější, že podle komise také „chybí jakékoliv vyhodnocení ke zvolenému řešení u naprosto zásadního bodu, kterým je přístup k fyzické infrastruktuře pro účely budování prvků vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a průzkum na místě“. Podmínky pro poskytnutí přístupu k fyzické infrastruktuře a informací o fyzické infrastruktuře, resp. pro umožnění koordinace stavebních prací, jsou podle závěrů komise nastaveny vágně a ve prospěch povinné osoby. „Reálně bude jen velmi těžké z pozice oprávněné osoby dosáhnout skutečného zpřístupnění infrastruktury, informací či koordinace stavebních prací.
Návrh zákona tak ve svém primárním účelu vyznívá částečně naprázdno“, uvádí se ve stanovisku komise. Ta také potvrzuje obavy většiny zástupců ICT sektoru, neboť i podle jejích poznatků v materiálu MPO „chybí posouzení, jaká data již dnes má veřejný sektor k dispozici zejména z realizovaných stavebních řízení a vyhodnocení dopadů z pohledu legislativy v oblasti stavebního řízení, tak aby nedocházelo k dublování informačních povinností v navzájem neprovázaných zákonech“. Zbytečnou a nákladnou byrokracií, kdy by se státu musela dodávat i data, kterými již disponuje, argumentovali i představitelé ICT sektoru, kteří se obrátili dopisem jak na ministra Mládka, tak premiéra Bohuslava Sobotku. A právě nedostatečná komunikace se zástupci odborné veřejnosti je dalším terčem kritiky komise, jejíž závěry se tak shodují s námitkami většiny ICT sektoru.
S kritikou ICT sektoru, ale i některých resortů, se komise shoduje i v případě nedostatečného zdůvodnění řešení, kdy většina kompetencí ze zákona přechází na Ministerstvo vnitra. „V návrhu chybí jasné odůvodnění výhodnosti zvoleného kompetenčního modelu, kdy veškeré kompetence dle zákona budou svěřeny fakticky MV (provozování JIM a registru pasivní infrastruktury) a chybí propojení k působnostem ČTÚ a MPO v oblasti elektronických komunikací“, kritizuje komise LRV zvolené řešení, které bylo ovšem výsledkem politického kompromisu mezi MPO a MV, uzavřeného na základě ingerence premiéra Sobotky.
Vyznění celého stanoviska komise pro hodnocení dopadů regulace RIA LRV, která hodnotila zpracování RIA k návrhu zákona, tak nejlépe vystihuje následující věta: „Celkově je (to) spíše politicko-právní dokument obhajující smysl celého cvičení, než pokus o opravdu reálné zhodnocení dopadů navržené regulace“.
Redakce
