Přijetí klíčového zákona pro rozvoj vysokorychlostního internetu v ČR, který zavádí příslušnou evropskou legislativu do českého právního řádu, zákon o opatřeních ke snížení nákladů na budování vysokorychlostních sítí elektronických komunikací, se pravděpodobně výrazně zpozdí.
Podle zjištění Ekonomického deníku se totiž na zítřejším jednání Legislativní rady vlády, která jej má na programu, rozhodne o jeho vrácení předkladateli, Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO). Ekonomický deník měl možnost seznámit se podrobně s jednotlivými zprávami komisí LRV, návrhem stanoviska LRV i jednotlivými zpravodajskými zprávami. Z nich vyplývá, že návrh zákona v předložené podobě není možné přijmout.
Jednotlivá stanoviska pracovních komisí LRV, zpravodajské zprávy i konečný návrh stanoviska LRV jsou v podstatě otevřenou kritikou práce MPO. Návrh zákona je z pohledu odborníků LRV problematický jak z pohledu legislativních principů, tak i z věcného hlediska, včetně toho, že z mnoha důvodů je v rozporu s příslušnou směrnicí, kterou má do českého právního řádu recipovat.
Návrh stanoviska LRV obsahuje zásadní změny prakticky všech paragrafů návrhu zákona, neboť z pohledu LRV jsou buď legislativně problematické, neodpovídají terminologii či jsou dokonce v rozporu s některými právními předpisy. Věcně se pak jeví jako problém role Ministerstva vnitra (MV) coby tzv. Jednotného informačního místa. „Odbor kompatibility a pracovní komise Legislativní rady vlády pro evropské právo pochybují o tom, že svěřením kompetencí jednotného informačního místa Ministerstvu vnitra bude naplněna povinnost uvedená v čl. 10 odst. 2 směrnice 2014/61/EU, podle kterého má být vnitrostátní orgán pro řešení sporů „právně samostatný a funkčně nezávislý na kterémkoliv provozovateli sítě“. Ani odbor kompatibility ani pracovní komise Legislativní rady vlády proto nepovažují za šťastné, že Ministerstvo vnitra by mělo kromě funkce orgánu evidence a poskytování informací plnit i funkci orgánu pro řešení sporů. Směrnice ve svém čl. 10 stanoví povinnost členskému státu určit vnitrostátní orgán pro řešení sporů a povinnost určit jednotné informační místo, a tedy nepředpokládá, že by se tyto role měly propojit v jednom subjektu. V případě, že Ministerstvo vnitra bude současně provozovatelem dotyčné sítě, může docházet ke střetu zájmů.
Jsou zde navíc i pochybnosti o volbě ministerstva z věcného hlediska. Ministerstvo vnitra nemá kompetenci ve věcech stavebních ani elektronických komunikací, natož pak ve věcech drah, plynu, popř. jiných síťových odvětví“, stojí doslova v návrhu závěrečného stanoviska LRV.
S ohledem na to, že LRV doporučuje přepracovat prakticky všechny paragrafy zákona, doporučuje LRV se projednávání návrhu přerušit a vrátit jej MPO k celkovému přepracování. Podobné stanovisko, totiž že zákon je v současné podobě nepřijatelný, je v rozporu s příslušnou evropskou směrnicí a vedl by spíše ke ztížení výstavby vysokorychlostních sítí, zastávají i zástupci ICT sektoru.
Redakce
