Přechod od evropských dotací ke zvýhodněným úvěrům zní jako rozumný nápad, v praxi se však mění v peklo pro všechny zúčastněné. Státem vlastněná Národní rozvojová banka (NRB) zvládla během osmi měsíců schválit pouze 128 předložených žádostí o úvěr, tedy méně než jednu desetinu z celkového počtu. Banka se hájí tím, že posuzování žádostí je složité a zájemci o úvěr dělají v podkladech mnoho chyb.

Příběh začíná loni v červenci, kdy NRB spolu s ministerstvem průmyslu a obchodu spustilo nový program na podporu energetické soběstačnosti a čisté energetiky. Podnikatelé a firmy mohli zažádat o bezúročný úvěr ve výši od 500 tisíc do 3 milionů korun a pořídit si fotovoltaickou elektrárnu na střechu budov a přístřešků o výkonu do 50 kilowattů. Na splacení úvěru mají až 15 let. Pokud splní všechny podmínky, mohou získat dotaci ve výši až 30 procent způsobilých výdajů na fotovoltaiku a až 50 procent výdajů na systém pro akumulaci energie.

Zájem o takovou kombinaci úvěru a dotace byl vysoký, nabízené dvě miliardy korun se rychle rozebraly. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto na začátku dubna oznámilo navýšení rozpočtu programu na tři miliardy. Jenže zájemci i dodavatelé fotovoltaických elektráren si stěžují, že celý proces schvalování žádostí na NRB je příliš složitý a pomalý. Důkazem je právě malé procento schválených žádostí.

První úvěr schválili po čtyřech měsících

„S tímto dotačním programem máme s našimi klienty přímou zkušenost. U tří konkrétních zakázek jsme zaznamenali, že i při kompletně podané žádosti přišla první reakce ze strany NRB až po dvou měsících – a zpravidla šlo jen o výzvu k doplnění nebo upřesnění některých údajů. Ze všech podaných žádostí máme teprve nyní první schválený úvěr od NRB, ovšem celý proces trval čtyři měsíce od podání žádosti, což vnímáme jako výrazně nadstandardní dobu,“ uvedl ředitel divize energetických řešení firmy TEDOM Pavel Rek.

Lidé z oboru fotovoltaiky se domnívají, že NRB přecenila své možnosti a vrhla se do dobrodružství, na které nebyla připravena. „Během přípravy programu jsme se NRB opakovaně ptali, zda bude zvládat administraci žádostí a zda celý proces nebude komplikovaný. Ujišťovali nás, že vše bude fungovat bez problémů,“ říká výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.

Mohlo by vás zajímat

Vedení banky potíže přiznává. Člen představenstva NRB Michal Nebeský při úterním setkání se zástupci médií, na které dorazili jen dva novináři (včetně autora článku), zmínil tři problémy. Prvním je zastaralý IT systém, který má banka v plánu brzy nahradit, druhým je administrativní náročnost. Firmy totiž musí k žádostem připojit 15 různých příloh. Tato byrokratická náročnost prý souvisí s požadavky Evropské unie na schvalování bezúročných úvěrů.

S tím pak souvisí třetí zádrhel, a tím je vysoké množství chyb a jiných nedostatků v předložených žádostech o úvěr. Žadatelé jsou zpravidla malé firmy, které nejsou na vyplňování složitých žádostí připraveny. „Každý takový případ musíme se žadatelem řešit individuálně po telefonu a mailu,“ upozornil Michal Nebeský. NRB už podle jeho slov na rychlejším schvalování žádostí pracuje, posílit chce také poradenské služby s cílem snížit chybovost. Všech zhruba 2000 předložených projektů chce posoudit během letošního roku.

Výsledek ministerského resortismu?

Zdroje z oboru zelené energetiky se nicméně diví tomu, proč má vlastně administraci žádostí na starosti NRB. Dokud žádosti o dotaci posuzovali úředníci na ministerstvu průmyslu a obchodu a na Státním fondu životního prostředí (SFŽP), tak vše běželo hladce. NRB se hájí tím, že posuzování žádost o úvěr je náročnější, než je tomu v případě dotací.

Jeden z oslovených zdrojů dodává, že zde sehrál neblahou roli také ministerský resortismus. Ministr životního prostředí Petr Hladík prý nabízel, že se administraci žádostí o zvýhodněný úvěr ujme SFŽP, který má letité zkušenosti s programem Nová Zelená úsporám. Jenže bývalý ministr průmyslu Jozef Síkela nechtěl, aby jeho sok Hladík získal pod kontrolu další dotační program, a tak prosadil, že to bude spadat do působnosti NRB.