INZERCE

Ředitel ČEZ Daniel Beneš a vicepremiér Karel Havlíček při otevření nové dobíjecí stanice (3.5.2021). Foto: tisková zpráva ČEZ

Státní ČEZ, nebo ČEZský stát? Politici se nechtějí vyjadřovat k dění v energetické firmě

Padající zisk i při rostoucí ceně elektřiny, ztrátové investice v zahraničí, narůstající spory s menšinovými akcionáři. Přibývají důkazy, že ve společnosti ČEZ není úplně vše v pořádku. Ekonomický deník oslovil úřad vlády, ministerstvo financí a zástupce opozičních stran, jež mají šanci uspět v říjnových volbách, co si o situaci v ČEZ myslí a zda nedozrál čas ke změnám ve vedení. Odpověděli pouze dva z devíti oslovených.

Nejprve pro uvedení do děje: ČEZ je zdaleka nejhodnotnější společností, kterou stát vlastní. Při současném kurzu akcií na pražské burze vychází tržní hodnota ČEZ na 328 miliard korun, z toho státní podíl (69,78 procenta) má hodnotu 229 miliard korun. Jenže stát na výkon akcionářských práv tak nějak rezignoval. ČEZ drží pevně v rukou top management vedený Danielem Benešem a vláda ani opozice – soudě dle neochoty reagovat na dotazy – o dění v největší české energetické skupině nejeví zájem. Nebo si svůj názor nechávají pro sebe.

První vyjádření zaslal předseda nově vznikajícího hnutí Přísaha Robert Šlachta. „ČEZ v minulých letech velmi špatně investoval a provedl řadu nevýhodných akvizic. Vedení ČEZu by za to mělo nést odpovědnost,“ uvedl pro Ekonomický deník. „Skupina ČEZ je v neustálém procesu změny strategie a organizační struktury. Neustále vznikají a zanikají nové dceřiné společnosti či pracovní týmy. To přináší chaos a zvýšené náklady. Vedení Skupiny ČEZ by si vzhledem k současným výsledkům zasloužilo svěží vítr,“ odpověděl dále Robert Šlachta.

Opatrnější odpověď poslal Tomáš Tesař, člen předsednictva TOP 09 a odborný garant pro oblast energetiky. „Nová příští vládní koalice bude muset určitě dát oblasti energetiky novou dynamiku,“ uvedl. Na dotaz k výsledkům top managementu ČEZ odpověděl: „Opozice má bohužel minimum informací v této oblasti. Sobotkova a poté Babišova vláda zcela převzala odpovědnost tím, že do kontrolních a řídicích orgánů nominovala pouze zástupce koalice – na rozdíl od vlád předchozích. Bude tedy nutné se podrobně seznámit s detaily ekonomického stavu a strategického plánu společnosti a teprve poté bude možné reálně hodnotit stav a řízení společnosti.“

Daniel Beneš, předseda představenstva ČEZ. Foto: ČEZ

Proč se nevyjádřili zástupci dalších stran? Podle názoru investora a menšinového akcionáře ČEZ Michala Šnobra si Daniel Beneš během téměř deseti let v nejvyšší manažerské pozici dokonale „ochočil“ klíčové politiky z nejvlivnějších stran. „U vlády není pochyb. KSČM, SPD a ODS jsou věrní a stabilní ´klienti´. Pronikl už i do opozice. Vím, že má své želízka v KDU-ČSL, STAN, ale i u Pirátů,“ říká Michal Šnobr. Veřejným tajemstvím je též úzký vztah Daniela Beneše s prezidentem Milošem Zemanem, díky kterému je šéf ČEZ fakticky neodvolatelný.

Daniel Beneš je generálním ředitelem a předsedou představenstva ČEZ od září roku 2011, kdy ve funkci nahradil Martina Romana. Dozorčí rada, v níž zasedají zástupci vlády a zaměstnanců, potvrdila v listopadu loňského roku Beneše ve funkci na další čtyři roky. Také v představenstvu zůstávají nejbližší Benešovi spolupracovníci, mezi něž patří Tomáš Pleskač, Martin Novák a Pavel Cyrani. Benešovým spojencem je i nedávno zvolený nový člen představenstva Jan Kalina.

Poslední zprávy o výsledcích ČEZ nejsou příliš pozitivní. Konsolidovaný čistý zisk Skupiny ČEZ za loňský rok klesl na 5,47 miliardy korun, tedy na třetinu oproti roku 2019 a také na nejnižší hodnotu od roku 1999. Hodnotu zisku srazilo přecenění rumunských a bulharských dceřiných podniků, ale také ztrátové černouhelné elektrárny. Meziroční pokles zisku ČEZ zaznamenal také v prvním čtvrtletí letošního roku. Menšinoví akcionáři kritizují fakt, že vedení ČEZ stále ještě nenavrhlo výši dividendy za minulý rok.

Očekávanou událostí tohoto týdne bude představení nové strategie Skupiny ČEZ, které se odehraje ve čtvrtek 20. května. Vedení ČEZ představí nové cíle do roku 2030 včetně plánovaného útlumu uhelné energetiky, ambicí v bezemisní energetice, plánech na dosažení uhlíkové neutrality a celkovém rozvoji v rámci udržitelného podnikání.

David Tramba