Něco shnilého ve státě německém, mohl by říct Hamlet při letmém pohledu na poslední zprávy z největší evropské ekonomiky. Americký Intel odložil rekordní investici do výroby čipů v Magdeburku, Volkswagen prvně v historii zvažuje zavírání továren na domácím trhu a ocelárny ThyssenKrupp hrají o přežití. Při provázanosti české a německé ekonomiky to zákonitě bude mít dopad i na nás.
Vysoké daně, přemíra regulace a byrokracie, stárnutí populace, vysoké ceny energií i tlak na rychlou dekarbonizaci bez ohledu na náklady. To všechno dohromady vytváří smrtící koktejl pro německou ekonomiku. Zemí se šíří blbá nálada, která se projevuje třeba přelivem voličů k populistickým stranám – k pravicově Alternativě pro Německo (AfD) nebo k levicově Alianci Sahry Wagenknechtové (BSW). Stačí připomenout výsledek nedávný zemských voleb v Sasku a Durynsku.
Jeden úder přišel v tomto týdnu, kdy americký koncern Intel oznámil odložení investice ve výši 30 miliard eur (750 miliard korun!) do závodu na výrobu čipů ve východoněmeckém Magdeburku. Reagoval tím na zhoršené výsledky hospodaření a interní problémy. S ekonomickými problémy Německa to tedy přímo nesouvisí, ale přispělo to k blbé náladě v zemi. Odložení výstavby německé továrny má být dvouleté, ale už se objevilo několik sýčků, kteří tvrdí, že Intel fabriku v Německu nepostaví vůbec.
Hlavní ekonom nizozemské banky ING Carsten Brzeski upozornil na širší problém s investováním v Německu. „V současné době jsme svědky čtyř let faktické ekonomické stagnace a deseti let zhoršující se mezinárodní konkurenceschopnosti Německa,“ řekl Brzeski zpravodajskému portálu Deutsche Welle (DW). Spolu s německými plány odložil Intel také plánovanou stavbu závodu v Polsku a vývojového centra ve Francii.
Již na počátku září se objevila zpráva, že automobilka Volkswagen chce prvně ve své 87leté historii zavírat továrny na domácí německé půdě. A také výrazně propouštět, což rozčílilo odborářské funkcionáře. Jak upozornil deník The Financial Times, Volkswagen doplatil na nezvládnutý přechod k elektromobilitě a není schopen cenově ani jinak konkurovat sílícímu přílivu elektromobilů z Číny. Na druhé straně VW rychle ztrácí tržní podíl na čínském trhu, který mu donedávna zajišťoval až 40 procent tržeb.
Výrobu omezují a propouštějí také velcí výrobci autodílů jako Bosch, Continental a ZF Friedrichshafen, což rozsah problému pro německou ekonomiku dál prohlubuje.
Křetínský v roli spasitele
Zatímco koncern VW chce „jen“ omezovat výrobu a propouštět, nejznámější německé ocelárny ThyssenKrupp hrají o přežití. Slavného výrobce oceli z Duisburgu drtí nízká poptávka, příliv levnějších oceli ze zemí mimo Evropskou unii i tlak na dekarbonizaci výroby. To by obnášelo náhradu koksu při redukci železné rudy za vodík, která ekonomicky a technicky nevychází dobře. Nemluvě o problému, kde narychlo sehnat stovky tisíc tun nedostatkového zeleného vodíku.
Zachráncem ocelářské výroby v Duisburgu má být nejbohatší český byznysmen Daniel Křetínský. Jeho investiční holding EP Corporate Group v dubnu koupil (a v červnu převzal) 20procentní podíl v ocelářské divizi thyssenkrupp Steel Europe. V jednání je další navýšení jeho podílu na 50 procent. Od vstupu českého investora si němečtí oceláři slibují zajištění levnější elektřiny i pomoc s financováním první fáze přechodu na bezemisní výrobu oceli.
Mizérie na úrovni firem se promítá do makroekonomických čísel. Německá průmyslová výroba v červenci meziročně klesla o 5,3 procenta, v červnu byl pokles „jen“ o 3,7 procenta. Hlavní podíl na tom má snižující se výroba automobilů, elektroniky a hutních produktů. Počet nezaměstnaných vzrostl na 2,87 milionu osob, což je nejvyšší hodnota za posledních tři a půl roku. Počet volných pracovních míst se naopak v posledním roce snížil o 72 tisíc na 699 tisíc.
Různá západoevropská média připomněla fakt, že v době okolo roku 2000 se o Německu s ohledem na stagnující ekonomiku a dvoucifernou nezaměstnanost hovořilo jako o „nemocném muži Evropy“. Tehdy zemi zachránily reformy pracovního trhu a další změny ve prospěch podniků a byznysu. Po 25 letech jsou Němci znovu až po uši v problémech. Najdou opět sílu k reformám?
David Tramba
