Národní centrála proti organizovanému zločinu, Městské státní zastupitelství v Praze i Vrchní státní zastupitelství tamtéž. Všechny tyto tři instituce se intenzivně zajímají o smlouvu, která předurčuje jediného nabyvatele atraktivních pozemků u železniční stanice Praha-Dejvice a nedaleko stanice metra Hradčanská. Ty může na základě podezřelé dohody získat od Správy železniční dopravní cesty společnost Amádeus Real developera s kontroverzní pověstí Václava Klána. Podezřelý z nezákonného jednání je odvolaný šéf SŽDC Pavel Surý, jeho podřízení i potenciální kupec. Pražští žalobci o případ nakonec přišli.
Cena lukrativních parcel u pražského metra Hradčanská a nádraží Praha-Dejvice o rozloze 24 tisíc metrů čtverečních by se mohla v budoucnu podle odhadů realitních expertů vyšplhat na tržní hodnotu až jedné miliardy korun. Jenže by na tom kvůli postupu managementu Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) nemusel vydělat jejich vlastník stát, ale někdo jiný.
SŽDC totiž vloni v únoru podepsala smlouvu o smlouvě budoucí kupní na tyto pozemky s majitelem privátní developerské společnosti Amádeus Real Václavem Klánem. Text smluvního ujednání lze nalézt zde. Nějaký čas na to, co se na podivnou a pro stát zjevně nevýhodnou transakci přišlo, musel odejít tehdejší šéf SŽDC Pavel Surý, který smlouvu s Klánem podepsal. Skončil i náměstek ředitele pro oblast majetku Tomáš Drmola, mimo jiné někdejší spolužák místopředsedy hnutí ANO 2011 Jaroslava Faltýnka z prostějovského gymnázia (z jiné třídy) a jeho letitý přítel.
Nový management SŽDC se následně rozhodl nasmlouvaný kontrakt vypovědět. Jenže to není vůbec jednoduché. A protože ale pokusy o jednání s developerem k dohodě nevedly, SŽDC se rozhodla napadnout smlouvu žalobou u Obvodního soudu pro Prahu 1.
Nemusí to být ale poslední vstup moci soudní do této kauzy. Do podivné developerské transakce se podle informací Ekonomického deníku vložila Národní centrála proti organizovanému zločinu. A také Městské státní zastupitelství v Praze i Vrchní státní zastupitelství v Praze.
Orgány činné v trestním řízení se do potvrzení zjištění Ekonomického deníku příliš nehrnou. „Národní centrála proti organizovanému zločinu Služby kriminální policie a vyšetřování neposkytuje informace o tom, zda prověřuje nebo neprověřuje jednání konkrétní fyzické či právnické osoby v souvislosti s možným spácháním trestné činnosti. Děkujeme za pochopení,“ odvětila na otázky Ekonomického deníku podplukovnice Iva Knolová z národní policejní centrály. „K vámi dotazované věci mohu sdělit, že dozor nad zachováním zákonnosti v přípravném řízení vykonává Vrchní státní zastupitelství v Praze pod spisovou značkou 4 VZN 1589/2018,“ potvrdil informace Ekonomického deníku mluvčí pražských žalobců Aleš Cimbala.
Ekonomický deník má k dispozici i další čísla spisových značek materiálů policie a státního zastupitelství, které dokládají, že bylo zahájeno takzvané přípravné řízení. To je prvním stadiem trestního řízení. Úkolem tohoto stadia je zjistit, jestli je podezření z trestného činu proti určité osobě natolik odůvodněné, že je možno podat obžalobu k soudu. V tomto stadiu je třeba zjistit a obstarat důkazy svědčící o vině obviněného, stejně jako další důkazy, které vinu vyvracejí. Na správném provedení přípravného řízení závisí i výsledek celého trestního řízení. Přípravné řízení zahrnuje dvě fáze: prověřování a vyšetřování.
„Ze zločinu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle ve stadiu pokusu případně dalších trestných činů je podezřelý bývalý generální ředitel Správy železniční dopravní cesty Pavel Surý a další fyzické a právnické osoby,“ vyplývá z informací, ke kterým se Ekonomický deník dostal. „Detektivové mají v hledáčku i bývalého náměstka SŽDC Tomáše Drmolu a zajímají se mimo jiné i o jeho vazby na místopředsedu hnutí ANO Jaroslava Faltýnka,“ prozradil Ekonomickému deníku jeden z insiderů tohoto vyšetřování. České republice má kvůli podpisu smlouvy o smlouvě budoucí kupní mezi SŽDC a Amádeus Real hrozit škoda ve výši přesahující 150 milionů korun.
Právě suma 150 milionů korun – odhadnutá výše škody – způsobila rozpor mezi pražským Městským státním zastupitelstvím a Vrchním státním zastupitelstvím v Praze, kdo bude kauzu dozorovat. Spor muselo tak rozhodnout Nejvyšší státní zastupitelství v Brně. Škodu nad 150 milionů korun by totiž měli dle vyhlášky dozorovat vrchní žalobci, ti už ale v minulosti řešili případy, kde způsobená škoda nedosahovala ani zlomku stovky milionů. Žalobce Nejvyššího státního zastupitelství z odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Marek Přichystal rozhodl nakonec o tom, že kauzu bude dozorovat úřad Lenky Bradáčové.
Vrchní státní zastupitelství v Praze už pracuje s jinou právní konstrukcí. S ohledem na rok 2030, kdy mají být pozemky prodány, prý nelze přesněji určit škodu. Do úvahy proto přichází podezření z jiných trestných činů, a to přijetí úplatku a podplacení. Tyto trestné činy jsou na VSZ v Praze velmi oblíbenou kvalifikací i u trestné činnosti souzené standardně podle jiných paragrafů. Žalobci pak na ně často žádají o nasazení odposlechů (soudy jim pak často vycházejí vstříc, aniž by zkoumali validitu předkládaných tvrzení) a sami si povolují sledování. „Dalo by se uvažovat i o podezření ze spáchání trestného činu sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži, veřejné dražbě. A to v případě, že by Správa železniční dopravní cesty, státní organizace, měla zákonem uloženu povinnost postupovat v rámci prodeje. nemovitého majetků cestou veřejné soutěže, přičemž tato povinnost by uzavřením smlouvy byla porušena, čímž by byla sjednána přednost společnosti Amádeus Real, a.s.,“ napsali žalobci. Trestní sazby, vyjmenované žalobci Lenky Bradáčové, za tyto zmíněné trestné činy by pak poukazovaly v případě validity opatřených důkazů a verdiktu soudu u podezřelých na výrazně delší pobyt ve vězení.
Developer na hraně i za ní
Developerská společnost Amádeus Real aktuálně v hledáčku detektivů a pražských vrchních žalobců, má bohaté zkušenosti v byznysu s obchodními centry. V minulosti vlastnila brněnské obchodní centrum Omega, královéhradecké obchodní centrum Atrium, liberecké obchodní centrum Delta, nebo obchodní centrum Sever v Ústí nad Labem. V Praze pak obchodní dům Máj nebo kancelářské a obytné prostory, v Rybné ulici na Praze 1 nebo Vodičkově ulici (tamtéž), nebo ve Vlastině ulici na Praze 6. V Praze také rekonstruuje svůj objekt původně z konce 19. století v Dlouhé ulici.
Vlastníkem firmy je český byznysmen Václav Klán z pražských Řeporyjí. O jeho obchodní aktivity už v minulosti projevily zájem orgány činné v trestním řízení. Klán totiž čile obchoduje se státem, a dle řady informací z policejních kruhů ne vždy pro státní kasu výhodně.
Václav Klán je muž s tvrdými lokty. Jako předseda společnosti Regata vedl například v druhé půli devadesátých let tvrdý spor o ovládnutí společnosti Pramen Praha – Červený dvůr s vídeňskou Meinl Bank. V minulosti Klán udržoval úzký kontakt mimo jiné se žalobcem pražského Vrchního státního zastupitelství Vladimírem Trýznou, který měl na starosti například kauzy Radovana Krejčíře.
Detektivové se o Klána zajímali intenzivně například před čtyřmi lety kvůli předraženým budovám, které od Klánova developerského impéria nakupoval stát. Na byznys Klánových firem poukázal finančně-analytický útvar ministerstva financí, který odhaluje a sleduje podezřelé finanční transakce. To, že stát nakupoval předražené budovy, tehdy zkonstatovala v rámci vyšetřování policie. Detektivové protikorupční policie se zajímali především o prodej domů společnosti ČPP Transgas. Tato státem vlastněná společnost koupila od Klánova impéria za víc jak 300 milionů korun obchodní domy a činžovní domy na severu Čech.
Letos se také soud začal zabývat případem, ve kterém jsou likvidátoři bývalých státních podniků a firem podezřelí z toho, že přihráli Klánovu impériu Amádeus Real obchodní případy za stovky milionů korun.
Smlouvu stvořil Faltýnkův přítel
Ekonomický deník požádal o informace ohledně aktuálního vývoje kauzy i Správu železniční dopravní cesty. „Byla uzavřena smlouva o budoucí kupní smlouvě. Ta stanoví pravidla případného prodeje a jeho časový horizont. Okruh osob, které se na přípravě smlouvy podíleli, včetně okruhu osob jež se podíleli na inicializaci budoucího prodeje je též předmětem prověřování ze strany Policie České republiky,“ sdělil Ekonomickému deníku mluvčí SŽDC Marek Illiaš. Bývalé vedení podle něj svěřilo přípravu smluvního vztahu advokátní kanceláři Kříž a partneři. „V současné době je u Obvodního soudu pro Prahu 1 podána žaloba, jíž se SŽDC domáhá vydání rozhodnutí, které by konstatovalo neplatnost smlouvy,“ ukončil komunikaci s Ekonomickým deníkem Illiaš.
Popis toho, jak se připravovala smlouva o smlouvě budoucí kupní, přinesl už na jaře týdeník Euro, když informoval o přípravě žaloby kvůli spornému obchodnímu případu. „Text smlouvy formuloval Jan Kříž, známý pražský právník blízký Jaroslavu Faltýnkovi. Byl to právě on, kdo vloni uspořádal dražbu Faltýnkových obrazů, na které se sešly špičky české politiky i byznysu. Kříž tvrdí, že dostal na zpracování smlouvy ´zadání´ od vedení SŽDC. Toto ´zadání´ mu měl podle informací týdeníku Euro předat náměstek SŽDC pro správu majetku Tomáš Drmola, s nímž se mimochodem Kříž dobře zná už z počátku 90. let, kdy oba působili v Německu. Týdeník Euro se pokusil Drmolu kontaktovat, ale bez úspěchu. Kříž odmítá, že by smlouva byla pro stát nevýhodná a že by od ní nebylo možné odstoupit,“ napsal týdeník.
To, že má Jaroslav Faltýnek na SŽDC intenzivní vliv, neilustrují jen Faltýnkovi přátelé Drmola a Kříž. Ale i to, že se díky Faltýnkově vlivu v minulosti stal bezpečnostním šéfem SŽDC někdejší prostějovský kriminalista Pavel Neoral. Připomeňme, že Faltýnek pochází z Prostějova, kde zanechává nesmazatelnou stopu i jako komunální politik. Je nutné podotknout, že „bývalí“ lidé ze SŽDC ovšem vliv místopředsedy na jejich nástup do zaměstnání na správě železniční cesty popřeli.
„Smlouva obsahuje možnost od ní odstoupit pro případ neplnění vymezených závazků společnosti Amádeus Real vůči SŽDC,” vysvětloval týdeníku Euro právník Kříž. „Ale v tom je zároveň hlavní nevýhoda smlouvy pro stát. Pokud Amádeus Real v příštích deseti letech neudělá chybu, může se spolehnout, že mu pozemky spadnou do klína za minimální cenu a stát s tím už nic neudělá,“ tvrdí Euro.
Ve věci podivné smlouvy ohledně jisté formy předkupního práva podal trestní oznámení Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. A společně se SŽDC připravuje podle zjištění týdeníku Euro také žalobu na určení neplatnosti smlouvy. Úředníci se totiž domnívají, že smlouva byla uzavřena v rozporu se zákonem o privatizaci, jelikož nedošlo k jejímu schválení vládou. Podrobnosti k chystané žalobě však SŽDC zatím nechce zveřejnit.
„K soukromoprávní žalobě nebudeme poskytovat informace, aby nebylo zmařeno účinné hájení majetkových zájmů státu,” sdělila týdeníku tisková mluvčí SŽDC Kateřina Šubová. Podle advokáta Jana Kříže, který smlouvu psal, je vše v pořádku. Už ve smlouvě totiž SŽDC „prohlašuje a činí nesporným“, že nakládání s dotčenými pozemky nevyžaduje souhlas vlády podle zákona o Českých drahách. SŽDC totiž podle tohoto zákona nemůže bez souhlasu vlády prodat jen ty pozemky, na kterých vede železnice. Na pozemky u dejvického nádraží přitom železnice přímo nezasahuje.
„Naší advokátní kanceláři nejsou známy žádné skutečnosti, které by svědčily o neplatnosti smlouvy, a to zejména proto, že její obsah není v žádném ohledu v rozporu se zákonem,“ ujistil týdeník Euro Jan Kříž.
Zda v právní bitvě zvítězí argumentace zákonem o privatizaci, nebo zákonem o Českých drahách, by tedy měl rozhodnout až soud. „Jisté je, že pro stát je smlouva nevýhodná. Do roku 2030 nemůže s pozemky nakládat ani si vyjednat třeba lepší kupní cenu u konkurence, například u Penty, která má o pozemek eminentní zájem,“ konstatoval týdeník.
Podle informací Eura SŽDC uvažuje v případě úspěchu s žalobou na neplatnost smlouvy také dokonce o napadení profesní odpovědnosti advokáta Jana Kříže, který za právní bezvadnost smlouvy odpovídal. Advokát Kříž, který při uzavírání této smlouvy zastupoval SŽDC, má přitom velmi těsné vazby i na protistranu, společnost Amádeus Real. Dlouhodobě si od této firmy pronajímá kanceláře pro svou advokátní praxi, a dokonce developerovi poskytoval i právní služby. Jan Kříž v tom ale neshledává žádný střet zájmů.
„Společnosti Amádeus Real jsme nikdy neposkytovali právní služby, které by se týkaly SŽDC či obecně jakékoliv problematiky železniční dopravy či správy majetku, pro který je SŽDC příslušná. Mohu vás proto ujistit, že při poskytování právních služeb SŽDC nebyl ze strany naší advokátní kanceláře porušen žádný právní předpis,“ tvrdí Kříž.
Kauza problematické smlouvy o smlouvě budoucí na prodej pozemků u dejvického nádraží se sice ještě nedostala ani k soudu, ale jak už jsme napsali, už kvůli ní museli ze státních služeb někteří aktéři odejít. „SŽDC především odstavila od právního poradenství advokáta Kříže, který železnici radí už jen v kauze správy budovy hlavního nádraží v Praze. Ze svého postu musel loni na konci října odejít také náměstek pro správu majetku SŽDC Tomáš Drmola. Na rozloučenou inkasoval odstupné ve výši 1,6 milionu korun,“ uzavírá týdeník.
Jan Hrbáček
