Celní dohoda mezi EU a USA rozvířila staronovou debatu o závislosti Evropy na amerických technologiích a službách. EU musí z Ameriky dovážet nejmodernější čipy nezbytné pro rozvoj umělé inteligence. Do hry vstupuje i kritika evropské digitální politiky, jež se stala pomyslným bojištěm v transatlantických vztazích.
V celní dohodě mezi Amerikou a Evropou sehrály symbolickou roli i pokročilé čipy nezbytné pro rozvoj umělé inteligence pocházející převážně od amerických firem. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová potvrdila, že je Unie bude i nadále nakupovat od amerických dodavatelů.
Závislost na Americe
„Americké čipy s umělou inteligencí budou pohánět naše gigatovárny pro umělou inteligenci a pomohou Spojeným státům si udržet technologickou výhodu,“ připustila.
Technologická suverenita
Její veřejný závazek vyvolává obavy mezi zastánci technologické suverenity, zejména s ohledem na cíle nařízení EU o čipech. Jeho ambicí je snížení závislosti na zahraničí v oblasti kriticky důležitých technologií.
Evropská aliance digitálních malých a středních podniků (European Digital SME Alliance), která zastupuje přes 45 000 malých a středních technologických společností v celé Evropě, varovala, že se struktura celní dohody silně přiklání na stranu amerického technologického sektoru.
Už dovážíme LNG, čipy i zbraně
Asociace ve svém prohlášení uvedla, že Evropa již nyní dováží z USA digitální služby v hodnotě více než 300 miliard eur (7,4 bilionu korun) ročně.
„Závazky ke zvýšení dovozu amerického LNG, čipů pro umělou inteligenci a vojenských produktů nasměrují evropské investice do amerického průmyslu na úkor budování evropských kapacit,“ obává se prezident evropské aliance Oliver Grün. Dodal, že američtí technologičtí giganti zůstávají nedotčeni.
Žádá, aby Komise při jednáních o podrobnostech dohody s Američany zajistila záruky pro digitální suverenitu a také pro rozvoj evropského technologického sektoru.
Mohlo by vás zajímat
Regulace je stále na stole
Vyjednavači Evropské komise ale zdůrazňují, že úpravy v digitální legislativě nejsou součástí celních jednání. „Neexistuje absolutně žádný závazek ke změně digitální regulace ani k digitálním daním,“ řekl pro Politico vysoce postavený úředník EU. Americké firmy i Trumpova administrativa opakovaně kritizují evropskou legislativu, zejména Akt o digitálních trzích (DMA) a Nařízení o digitálních službách (DSA).
Americká asociace počítačového průmyslu (CCIA) odhadla, že regulace digitálního trhu v EU přijde americké firmy až na 97,6 miliard dolarů (2,1 bilionu korun) ročně, včetně 32,9 miliard dolarů (707 miliard korun) na ušlých příjmech. Náklady na dodržování evropských předpisů vyčíslila na 2,2 miliardy dolarů (47 miliard korun).
Američané: DSA představuje cenzuru
Předseda právního výboru Sněmovny reprezentantů USA Jim Jordan považuje evropské Nařízení o digitálních službách za hrozbu pro svobodu projevu. Americké technologické společnosti musí na unijním území dodržovat jiná pravidla pro obsah, než je tomu ve Spojených státech. Američanům svobodu projevu zaručuje první dodatek americké ústavy.
„Celkově vzato jsou důkazy jasné. Nařízení o digitálních službách (DSA) vyžaduje, aby největší světové platformy sociálních médií (z nichž mnohé jsou americké) cenzurovaly klíčové politické projevy ovlivňující uživatele v Evropě, Spojených státech a po celém světě,“ připomenul Jordan.
Obává se, že některá rozhodnutí evropských soudů mohou vést ke globálním dopadům na odstraňování nevhodných příspěvků na sociálních sítích. DSA kongresman považuje za „zahraniční cenzurní režim, který ovlivňuje právo Američanů na svobodu projevu“.
Digitální boj o moc
Celní dohoda mezi EU a USA nabízí krátkodobou úlevu pro evropský technologický sektor, zejména ve výrobě polovodičů. Hlubší problém ale zůstává nevyřešen: snížení závislosti EU na amerických platformách, dodavatelích a digitální infrastruktuře.
