Představa, že Česko jen tak doveze chybějící elektřinu levně z okolních zemí, je mylná. Levnou elektřinu dovážet lze, ale jen v některých denních hodinách. Hlavně v době, kdy Německo a Polsko mají přebytek výroby z větrných a solárních elektráren. Generální ředitel společnosti ČEPS Martin Durčák to řekl v senátu na konferenci Levné energie pro český průmysl.
Ještě v minulém desetiletí bylo možné o konkrétní evropské zemi říct, zda je vývozcem nebo dovozcem elektřiny. V posledních letech se rozdíly stírají. Dnes už všechny země střední Evropy v některých hodinách elektřinu dovážejí a v jiných naopak vyvážejí. I když to přímo nezaznělo, Durčákovy výroky lze považovat za kritiku analýz sdružení Fakta o klimatu či ekologických organizací, které s masivním dovozem zelené elektřiny z Německa počítají.
Elektřinu dovážíme levně, dražší vyvážíme
Česká republika a Německo jsou v opačné pozici. Například v minulých dnech Česko vyváželo elektřinu od večerních do ranních hodin, a to v rozsahu až 2270 megawattů. Pro výrobce elektřiny je to dobrá zpráva – vyváželi zpravidla za cenu od 100 do 130 eur za megawatthodinu (MWh). Tak trochu na tom vydělávají i spotřebitelé elektřiny v Česku. Z příjmů za přeshraniční obchodování totiž ČEPS zčásti hradí provoz přenosové sítě; lidé a firmy proto platí o něco méně.
Naopak Němci vyvážejí v dopoledních a odpoledních hodinách, kdy je jejich trh zaplaven levnou elektřinou z fotovoltaických elektráren. Levná je ovšem i díky dotacím od německých spotřebitelů energie a daňových poplatníků. Elektřinu za ceny blízké nule vyvážejí do okolních zemí včetně Česka. Ráno a večer naopak z okolních zemí „nasávají“ až 12 tisíc MW výkonu; jedná se o již zmíněnou dražší elektřinu za 100 až 130 eur za MWh.
Srovnání Česka a Německa: Saldo obchodu s elektřinou a její cena (zdroj: Electricity Maps)
Varování před dovozní závislostí
Podle účastníků konference je pro Česko výhodné, aby si pozici vývozce elektřiny udrželo i do budoucna. Generální ředitel skupiny Sev.en Česká energie Luboš Pavlas varoval před odstavením uhelných elektráren dříve, než bude k dispozici adekvátní náhrada. Nejspíš tedy plynové elektrárny. Jinak by totiž Česko muselo dovážet až 15 TWh elektřiny ročně, tedy 20 procent spotřebovaného množství. V zimním období by dovozní závislost mohla být až 40procentní.
Také makroekonomické důsledky příliš rychlého odstavení uhelných bloků budou vysoké. Luboš Pavlas zmínil, že výpadek příjmů za export elektřiny dosáhne zhruba 20 miliard korun ročně. K tomu lze přičíst rostoucí dovoz elektřiny z okolních zemí, za který bychom jen v roce 2030 zaplatili 34 miliard korun. Také ztráta 10 tisíc pracovních míst v uhelných elektrárnách a dolech srazí výkon české ekonomiky i příjmy státního rozpočtu.
Mohlo by vás zajímat
Kde a jak vzniká cena elektřiny
Martin Durčák se ve svém vystoupení věnoval také otázce, jak vzniká tržní cena elektřiny. Informace, že se tak děje na energetické burze v Lipsku, není přesná. Zásadní vliv na výši ceny elektřiny mají spotové trhy. Česko je od června 2021 zapojeno do společného trhu, díky kterému dochází ke sladění cen zemí Evropské unie. Pokud nedojde k překročení kapacity přeshraničních linek, cena na spotových trzích je ve všech zemích zhruba stejná.
Celoevropský trh je velký a anonymní, účastník obchodování neví, od koho či komu elektřinu prodal. Jediné, co lze sledovat, je bilance obchodu s elektřinou mezi jednotlivými státy. „Obecně platí, že se elektřina vyváží z levnějšího trhu na dražší. Výsledkem je vyrovnání cen,“ řekl Durčák.
Čekání na paroplynky
Model, kdy se vyplatí vyvážet elektřinu od večera do rána, není moc výhodný pro jaderné a uhelné elektrárny. Mají totiž jen omezené možnosti měnit rychle svůj výkon. Provoz uhelných elektráren se pomalu, ale jistě přestává ekonomicky vyplácet. Do takového prostředí se naopak hodí plynové a paroplynové elektrárny, které umějí dle potřeby rychle nastartovat, nebo naopak omezit výkon.
Bez podpory státu a garancí návratnosti investice však v Česku nové plynové elektrárny nevyrostou. Jak zmínil vrchní ředitel sekce energetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu René Neděla, zástupci ministerstva už intenzivně jednají s Evropskou komisí o schválení takové podpory. Fakt, že na potřebnost nových zdrojů energie upozornila analýza společnosti ČEPS i evropské asociace ENTSO-E, podle Neděly výrazně zvyšuje šanci Česka na úspěch.
