Starý nápad znovu ožil. V tomto volebním období již potřetí. Úřad vlády v tichosti připravuje přesun koordinace protidrogové politiky ze své kompetence pod křídla ministerstva zdravotnictví, a to už do konce srpna tohoto roku. Zdravotnickému deníku tuto informaci potvrdilo několik na sobě nezávislých zdrojů. Úřad se přitom bude zaštitovat zprávou z auditu, který probíhal na úřadě od února. Oslovení odborníci jsou v šoku. „Začínáme tušit, že se zde za zády odborné obce odehrála zřejmě docela špinavá hra,“ říká k tomu profesor Michal Miovský, přednosta Kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN v Praze. Přesun protidrogové politiky na ministerstvo zdravotnictví zásadně odmítá opozice, a to jak ODS, tak Piráti. Vláda by podle nich neměla činit takto důležitá rozhodnutí těsně před volbami.
Podle informací, které jsou k dispozici, se doporučuje v návrhu auditní zprávy přesunout koordinaci protidrogové politiky z Úřadu vlády pod ministerstvo zdravotnictví do konce srpna 2021. Při přípravě dalšího akčního plánu strategie politiky vlády zaměřené na závislosti má být zajištěno, aby Úřad vlády nebyl realizátorem úkolů tohoto plánu. Přesunout se má také dotační řízení.
V současnosti politiku v oblasti závislostního chování koordinuje Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky (RVKPP), v jejímž čele stojí premiér. Rada je platformou pro průběžnou komunikaci nejen s ministerstvy a dalšími články veřejné správy, ale také s nestátními neziskovými organizacemi a odbornými společnostmi. Úřední část pak zajišťuje Odbor protidrogové politiky, který řídí Jarmila Vedralová, národní koordinátorka pro protidrogovou politiku (pod ní spadá i oddělení koordinace a financování a Národní monitorovací středisko).
Snaha přesunout protidrogovou politiku z úřadu vlády na ministerstvo zdravotnictví se objevila už v roce 2018 (přesun se měl uskutečnit do dubna), a pak znovu o rok později (se záměrem zavést změnu od 1. ledna 2020 v rámci tzv. systemizace státní správy). Tenkrát se ozvaly neziskové a odborné organizace a podařilo se jim premiéra Andreje Babiše od záměru odradit.
Špinavá hra na stole znovu před prázdninami
Od té doby bylo ticho po pěšině. „Přestože jsme se již dvakrát jasně a ostře vůči takovému záměru v minulosti jednomyslně postavili, nikdo nikdy neprojevil zájem dozvědět se více o důvodech, které k tomu všechny naše odborné společnosti (jsou v našem oboru čtyři výraznější) vedly. Nikdo nikdy neprojevil zájem dozvědět se, proč tento rozpor existuje a proč cokoli podobného považujeme za nebezpečný a nesystémový krok,“ vysvětluje profesor Miovský. Odborné společnosti byly připraveny na dialog, ale když o něj usilovaly, dočkaly se jen nic neříkající politické odpovědi. Nikoho na Úřadu vlády, ani na ministerstvu zdravotnictví argumenty odborníků nezajímaly.
Nový návrh zatím odborné společnosti neznají. Dozvěděly se o něm, jak říká profesor Miovský, „neformálně, oklikou“ a nemají ho v ruce.
„Začínáme tušit, že se zde za zády odborné obce odehrála zřejmě docela špinavá hra a začínáme tušit, že to ticho a nezájem od posledního pokusu byla pouze hra na získání času a přípravu. Vše nasvědčuje tomu, že se musí jednat o koordinovanou akci a dohodu lidí na vysokých postech Úřadu vlády, odkud již v minulosti indicie naznačovaly, že v tom hrají nějakou roli. Pikantní na tom ale je, že se zdá, že jde o osoby, které s naším oborem přímo vůbec nic společného nemají a že tedy celá věc má zřejmě zcela jiné než odborné pozadí. Pokud se to naše podezření potvrdí, svědčilo by to o neskutečné aroganci a čisté snaze škodit,“ zlobí se Miovský.
Tato informace zaskočila Matěje Hollana, ředitele Asociace nestátních organizací.
„O tomto návrhu se dozvídáme až od vás. Vzhledem k tomu, že za pár dní, ve středu 23. června, se koná jednání Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky a takový bod není na programu, považuji to za nějaké podivné nedorozumění. Před dvěma lety, kdy byla podobná záležitost na stole, se proti tomu postavil celý odborný sektor a premiér Babiš od toho upustil, protože pochopil, že je to špatný nápad. Vzhledem k dobré spolupráci s premiérem si neumím představit, že by se podobná chyba opakovala krátce před volbami, bez jakékoliv odborné diskuze o smyslu protidrogové politiky,“ uvedl Hollan. Asociace je střešní organizací sdružující adiktologické a sociální služby pro osoby ohrožené závislostním chováním. Dnes zastřešuje přes dvacet klíčových organizací zabývajících se prevencí a léčbou závislostí v České republice.
Překvapena byla i Martina Richterová Těmínová, ředitelka SANANIM z.ú., neziskové organizace, působící v oblasti drogových závislostí už ood roku 1990. „Tuto změnu s námi nikdo nekonzultoval, dozvídám se jí od vás. Považuji ji za velmi závažnou a velmi nebezpečnou pro rozvoj oboru,“ napsala nám a upozornila, že téma je opět na stole, stejně jako před pár lety, těsně před prázdninami a bez otevřené diskuse s odbornou veřejností.
Prakticky stejná slova zaznívají od Petry Martínkové, mluvčí Magdaleny o.p.s., další neziskové organizace poskytující zdravotní a sociální služby v oblasti drogových závislostí. „Přesun RVKPP vnímám jako krok dvacet let zpátky, nikoliv jako krok dopředu k evropské koordinované protidrogové politice. Jde o jasný signál pro ostatní resorty, politiky, odborníky a další, že v ČR nahlížíme protidrogovou politiku primárně optikou zdravotnickou a ostatní oblasti jsou až na druhé koleji,“ sdělila Zdravotnickému deníku Martínková.
„Současné vedení Úřadu vlády má pocit, že vše ví lépe, není potřeba se ptát lidí, kteří něco před nimi úspěšně řešili a samozřejmě opakují některé chyby,“ míní Jindřich Vobořil, ředitel společnosti Podané ruce o.p.s, který už je nicméně zvyklý, že vláda se o odborné názory nezajímá a s ním jako bývalým dlouholetým národním protidrogovým koordinátorem nic nekonzultuje.
Opozice: ne destrukci krátce před volbami
Pokud by měla být zásadně měněna jedna z klíčových mezirezortních agend na konci srpna, je otázkou, jak by se na tento krok dívaly politické strany, které mají šanci uspět ve volbách do Poslanecké sněmovny. Ty se konají už 8. a 9. října. Zeptali jsme se tedy na názor opozice.
„Snahy o zařazeni protidrogové politiky pod ministerstvo zdravotnictví nedává smysl. Protidrogová politika má obrovský mezirezortní přesah (daně, zdravotnictví, represe, legislativa) a opakovaně se ukazovalo, že například ředitel odboru na ministerstvu zdravotnictví toto není schopen pokrýt.
Přístup ministerstva zdravotnictví k protidrogové politice opakovaně kritizují nejen odborníci v této oblasti, ale také Nezávislý kontrolní úřad (NKÚ),“ napsal nám předseda ODS Petr Fiala a shrnul jednoznačně: „Protidrogová politika pod Úřadem vlády funguje, není důvod na tom cokoliv měnit. Vláda by navíc neměla činit takto důležitá rozhodnutí těsně před volbami.“
Piráti přesun drogové problematiky na ministerstvo zdravotnictví kritizovali již v minulosti. Předseda strany Ivan Bartoš dokonce v této věci interpeloval už v roce 2018 premiéra Babiše. „Takto krátce před volbami by se vláda měla vyhnout destrukčním krokům, jakým je tento přesun. Již v roce 2018/2019 jsme se proti tomu jasně vymezili,“ uvádí se ve společném stanovisku poslankyně Olgy Richterové a poslance Petra Třešňáka, které nám zaslal jejich asistent Josef Pavlovic.
„Pokud se toto prokáže, budeme postupovat stejně ostře jako v minulých letech, kdy jsme se jasně vymezili,“ vzkazují Piráti, podle nichž by protidrogová problematika měla jednoznačně zůstat na Úřadu vlády. „Pirátská strana naopak prosazuje posílení role národního koordinátora na úrovni zmocněnce vlády, který bude mít mandát předkládat materiály do vlády, účastnit se jednání vlády, bude samostatným připomínkovým místem a bude disponovat jasně definovaným transparentním finančním mechanismem založeným například na odvodech z hazardu, tabáku, alkoholu a případně dalších legálních psychotropních látek,“ přiblížil záměry strany Josef Pavlovic.
Nadrezortní útvar nemůže řídit nejslabší ministerstvo
Co je tedy na návrhu přesunu protidrogové politiky z Úřadu vlády na ministerstvo zdravotnictví podle oslovených expertů špatně? Jedním slovem – všechno. „Ministerstvo zdravotnictví patří paradoxně mezi nejslabší resorty v drogové politice. V našem oboru má problém prosadit a udělat cokoli zásadního. Mohu to demonstrovat na tématu prevence, kde zvládlo prosadit za dvacet let ještě méně věcí a kroků než ministerstvo školství. Dobře je to vidět na programech Zdraví 2020 a Zdraví 2030, které jsou, pokud jde o náš obor, naprostým fiaskem,“ uvádí profesor Miovský.
Podle adiktologa je zásadní, aby RVKPP řídil přímo premiér a aby existoval mechanismus, který umožní řešit v drogové politice kompetence a úkoly resortů a jejich zodpovědnost v kontextu kompetenčního zákona.
„To je základní problém – pokud bude RVKPP na ministerstvu zdravotnictví, je konec s prosazením čehokoli, co překračuje rámec kompetencí tohoto ministerstva. A toho je v drogové politice po čertech mnoho. Proto bylo posazení RVKPP na Úřad vlády správným, zásadním a systémovým krokem. Tvrdit opak je nehorázná manipulace s fakty a historickou zkušeností – obojí jsme schopni za náš obor spolehlivě doložit a věcně vyargumentovat,“ zdůrazňuje Michal Miovský s tím, že o celé věci již vědí výbory dotčených odborných společností.
„Věřím, že opět zvítězí zdravý rozum a pragmatický postoj a že kromě zcela jednotného stanoviska odborné obce bude dostatek politiků a vyšších úředníků vnímat, že změna statutu RVKPP je skutečně nesmyslným, nesystémovým a nebezpečným krokem,“ uzavírá profesor.
„Pokud by se to skutečně navzdory nesouhlasu sta procent odborné veřejnosti uskutečnilo, bude to znamenat rozvrat zdejší protidrogové politiky. Ministerstvo zdravotnictví dlouhodobě prokazuje, že není schopné plnit ani ty části protidrogové politiky, které jsou mu svěřeny, tedy alkohol a tabák. Dlouhodobě selhává při plnění akčních plánů, vinou tohoto rezortu máme v mezinárodních srovnáních velice špatné výsledky. Navíc, jak teď nedávno odhalila zpráva NKÚ, ministerstvo zdravotnictví zcela selhalo v rámci přidělování dotací, kdy vůbec nekontrolovalo, na co dotace posílá, zda jsou dodržovány podmínky přidělení dotací atd.,“ uvádí Matěj Hollan, ředitel Asociace nestátních organizací.
Kromě toho je podle něj ještě zásadní, že principiálně nemůže tuto agendu řídit nikdo jiný než Úřad vlády, jako jediný vládní nadrezortní útvar přímo pod premiérem. „U protidrogové politiky jsou čistě zdravotnické věci jen jedny z mnoha. Daleko přednější jsou věci týkající se gesce MPSV, ministerstva školství. Podstatné jsou i záležitosti spadající pod spravedlnost, ministerstvo vnitra a policii, ministerstvo financí (daně) a Celní správu. Není představitelné, že ministr zdravotnictví bude úkolovat ostatní rezorty, zvlášť když budou v roli koaličních partnerů. To je myslitelné jen u premiéra a Úřadu vlády, kteří zaštiťují celé fungování vládních rezortů. Z tohoto důvodu je neakceptovatelný přesun kamkoliv,“ míní ředitel.
V této souvislosti Hollan připomíná i selhání odborného vedení ministerstva při zvládání aktuální epidemie, kdy máme trojnásobný počet mrtvých na covid než v sousedním Rakousku. „Není morálně akceptovatelné tomuto rezortu svěřovat jakoukoliv další agendu, protože by to stejně jako v případě covidu dopadlo katastrofou,“ myslí si Hollan, který se chystá tuto středu na jednání RVKPP ptát, zda jsou informace o záměru pravdivé, na základě čeho se tak má stát a jak je možné, že příprava probíhá utajeně. „Budeme dělat všechny kroky, které – pokud by se tato informace ukázala jako pravdivá – pomohou realizaci tohoto záměru zabránit,“ slibuje.
Také Martina Richterová Těmínová, ředitelka SANANIM, upozorňuje na to, že adiktologické služby jsou typicky službami zdravotně sociálními, s přesahem do školství, kdy je velká část služeb poskytována neziskovými organizacemi registrovanými jako zdravotnická a sociální zařízení.
„Přesun na zdravotnictví samozřejmě povede pouze k akcentování zdravotní části a sociální část služeb bude upozaďována. To je jedno z velkých rizik, kdy je ohrožena multidisciplinarita oboru. Dále se velmi obávám zastavení rozvoje a inovací oboru jako takového, jelikož přístup ministerstva k řešení adiktologické problematiky vnímám jako poměrně nemoderní. Nerozumím tomuto kroku i z pohledu evropského projektu RAS, realizovaného RVKPP, který se po čtyři roky zabývá odborným, legislativním rozvojem protidrogové politiky, v jehož rámci bylo provedeno mnoho analýz a návrhů postupů. Zdá se, že tímto krokem se mohou závěry tohoto projektu vyhodit do koše, o vynaložených finančních prostředcích nemluvě,“ smutní ředitelka.
Bývalý koordinátor: Přesun podporuje policie
„Závislostní problematika je obří téma,“ začíná svoji úvahu bývalý protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.
A pokračuje: „Jen tabák tvoří osm procent daňových příjmů ČR. Stejně tak obří témata jsou alkohol a hazard. Paradoxně nelegální drogy jsou nejmenší téma z toho všeho. Ročně dosahují ekonomické dopady závislostí v této zemi odhadem až 60 miliard korun. Toto téma zasahuje do všech oblastí od represe, přes daně, zdravotní dopady a samozřejmě zásadní sociální dopady. Jen dopady kouření jsou mezi pěti nejzávažnějšími preventabilními zdravotními tématy,“ vypočítává Vobořil. Sám má jasnou představu, jak by se s tím měla vláda vypořádat, ale ta jde opačným směrem, než drogovou problematiku zaparkovat na jednom ministerstvu.
„Léta upozorňuji, že potřebujeme dvě zásadní změny, aby se konečně něco pohnulo k lepšímu. Za prvé zcela jinak uchopit financování a vytvořit jasný rozpočet odpovídající velikosti problému. A za druhé zajistit mnohem silnější pozici tzv. národního koordinátora na mezirezortní úrovni. Musí jít o silnou respektovanou osobnost a nesmí sedět na žádném jednotlivém rezortu bez možnosti vstupovat do všech procesů legislativních i exekutivních. Proto jsem léta usiloval o změnu a přesun z ministerstva zdravotnictví na Úřad vlády a tvrdil jsem, že proces je potřeba ještě posílit zvýšením pravomocí národního koordinátora do role zmocněnce vlády. Přesun zpět na MZd je zásadní chyba, obzvlášť se znalostí opakované kritiky NKÚ, jak se rezort k tématu staví. Ale pokud je záměrem nic neřešit a nemít sílu něco změnit, pak tento přesun chápu jako strategické rozhodnutí pokračovat v neřešení zásadních epidemiologických problémů v této zemi,“ říká Vobořil, který se prý pokusí vysvětlit „již posté“ premiérovi, nebo médiím, proč opačný přesun není dobrý nápad.
„Vadí mi, že toto se nerozhoduje odborně, ale pouze po linii úřední,“ pokračuje bývalý národní protidrogový koordinátor. „To, co také vím, tak tento přesun mimo jiné silně podporuje policie, konkrétně jde o tlak z Národní protidrogové centrály (NPC). Jakoby nebyli schopni pochopit rozsah problému v oblasti tabáku, alkoholu a hazardu a soustředí se pouze na nelegální drogy. NPC například vadí, že historicky jsou dotazovány díky členství v Radě vlády pro koordinaci protidrogové politiky i nevládní organizace, které ale reálně něco dokáží jediné doopravdy změnit v oblasti prevence a léčby, “ upozorňuje Vobořil.
„Ale nevím, zda vedoucí Úřadu vlády, která celý život má jedinou pracovní zkušenost – vedení sekretariátů miliardářů, bude naslouchat odborníkům v této chvíli. Zatím se spíše nezdá, že odborné názory někoho na Úřadě vlády zajímají a že jim vůbec dokáže současné vedení úřadu nyní porozumět. Je vidět, jak se například opět postupně ustupuje od důležitých aktivit směřujících k vymáhání zákonu ohledně dostupnosti legálních drog dětem a mladistvým a mnoho úsilí se spíše věnuje aktivitám bez efektu,“ dodává Jindřich Vobořil.
Tomáš Cikrt
Článek původně vyšel na webu Zdravotnický deník, který stejně jako Ekonomický deník náleží do mediální skupiny Media Network.
