Švédský ostrov Gotland se nachází na strategickém území v blízkosti hranic s Ruskem. Rozlohou je velký jako Liberecký kraj, žije na něm obyvatel asi jako v Opavě, cca 58 000. Doposud mnozí vnímali Gotland spíše jako oblíbenou destinaci pro turisty, než jako sídlo vojenských základen. Ale to se nyní rapidně mění. Na ostrově je instalován systém protivzdušné obrany s raketami země-vzduch. A posiluje i přítomnost armády.
Švédský ostrov Gotland se nyní stává jedním z center pozornosti celé Evropy. Důvodem je napětí mezi Ruskem a Ukrajinou, ale především strategická poloha tohoto ostrova v Baltském moři, který od 17. století patří Švédsku.
Pokud by vypukl konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, Gotland by mohl být jednou z nárazníkových zón, minimálně z pohledu severských zemí či Polska. Žádná jiná část Švédska totiž neleží v tak strategické oblasti, alespoň z hlediska možného konfliktu s Ruskem.
V roce 2019 tam švédská vláda poprvé po desetiletích začala rozmísťovat systémy protivzdušné obrany a před několika týdny vyslala na Gotland další stovky vojáků.
Až do roku 2016 přitom Švédsko nemělo na Gotlandu prakticky žádnou armádu, připomíná například slovenský zpravodajský server Aktuality.sk.
Rusko však v posledních letech pravidelně provádí přelety vojenských letadel v blízkosti Švédska, zejména od anexe Krymu v roce 2014.
Ruské válečné lodě také stále častěji proplouvají švédskými teritoriálními vodami. Švédové byli v roce 2014 také zneklidněni zprávami o podezřelém pohybu údajné ruské ponorky v jejich vodách, ačkoli tento incident je stále zahalen tajemstvím a nepodařilo se jej potvrdit.
Pokud by Rusko získalo ostrov Gotland, kontrolovalo by vzdušný prostor a námořní cesty do Pobaltských států – Estonska, Lotyšska a Litvy, společně s Finskem.
Tři roky po ruské anexi Krymu Švédsko znovu zavedlo vojenskou službu pro běžné občany, muže i ženy.
„Budeme operovat ve vzduchu, na moři, na zemi i pod zemí různými způsoby v různých geografických lokalitách,” řekl před nedávnem generál švédské armády Leif Michael Claesson.
„Ohledně švédské bezpečnosti jsme daleko od normální situace,” uvedla k tomu šéfka švédské vojenské rozvědky MUST Lena Hallinová.
„Již nějakou dobu vývoj směřuje k vážné bezpečnostní krizi v Evropě a tento trend se v posledních měsících dále vystupňoval,” uvedla dále Lena Hallinová.
„Je iluzí, že napětí v Evropě bude jen přechodné,” podotkla Hallinová.
Podle ní je „hlavním cílem Ruska stabilita tamního režimu a posílení pozice velmoci”.
„Zabránit rozšíření NATO v blízkosti Ruska je prioritou Moskvy,” dodala.
Gotland střeží i pobaltské státy
Ale zpět ke Gotlandu. Ostrov má strategickou polohu nejen pro Švédsko, ale zejména pro celý region Baltského moře. Od ruské enklávy Kaliningrad, která se nachází mezi Polskem a Litvou, je vzdálen pouhých 300 kilometrů. Kaliningrad je nejzápadnějším regionem Ruska, ale se zbytkem země nemá společnou hranici a s Ruskem je spojen pouze dopravním koridorem.
Švédsko ale není členem Severoatlantické aliance, stejně jako sousední Finsko. Oba severské státy to dlouhodobě odmítaly, i když každý z nich k tomu měl jiné důvody.
V případě Finska je to historická zkušenost s Rusy, kteří jej v minulosti několikrát napadli. Finové mají také 1 300 kilometrů dlouhou hranici s Ruskem. Švédové zase nemají nejlepší vztahy s Tureckem, které je členem NATO a dlouhodobě upozorňují na porušování lidských práv v této zemi.
Švédové si s Ruskem sice nesednou, ale země se dlouho snažila vystupovat jako neutrální. Proto se při zajišťování své obrany spoléhá na dvoustranné dohody, které má uzavřeny se dvěma desítkami spojeneckých států. Včetně Spojených států, které ji však podepsaly teprve relativně nedávno, v roce 2016.
„Švédové navíc nejsou chráněni článkem 5 Washingtonské smlouvy, který stanoví, že útok na kterýkoli členský stát aliance je útokem na všechny. Nikdo si ale nedokáže představit, že kdyby nějaká země zaútočila na neutrální Švédsko, aliance by to nechala jen tak,“ píše dále server Aktuality.sk.
V obou zemích kvůli eskalaci moci ze strany Ruska ožívají debaty o jejich možném vstupu do Severoatlantické aliance, přestože tamní veřejnost se proti členství v NATO vymezuje.
„V případě Finska je proti vstupu do aliance 42 procent obyvatel, zatímco pro vstup je jen asi čtvrtina obyvatel. Ve Švédsku je podle průzkumů situace podobná – přibližně třetina je pro, třetina proti a zbývající třetina není rozhodnuta,“ připomínají Aktuality.sk.
Rostoucí napětí pár set kilometrů od Švédska však mění náladu i v této tradičně neutrální severské zemi.
„Švédové si uvědomují nové bezpečnostní výzvy v souvislosti s přesuny ruských vojsk a hrozbami vůči Ukrajině,“ říká Mats Engström, švédský analytik z evropského think-tanku ECFR.
„Ačkoli přímý vojenský útok na Švédsko se zdá být nepravděpodobný, švédská debata o členství v NATO byla nyní oživena ruskými kroky,“ dodává analytik.
Fakta o Gotlandu
Největší švédský ostrov
Počet obyvatel: 58 tisíc
Rozloha: 3183 kilometrů čtverečních
hlavní město: Visby
délka: 176 km
šířka: 52 km
Vrátil se raketový systém
Na ostrově Gotland je umístěn raketový systém protivzdušné obrany 23. Ten byl před několika lety byl uložen do hmotných rezerv, ale švédské ozbrojené síly jej začaly instalovat na ostrově loni. A v původní síle, na jakou byl nastaven před 22 lety.
23 je protivzdušná obrana středního dosahu, která byla vyvíjena v 90. letech a byla připravena na počátku roku 2000.
Jedna jednotka byla vycvičena u pluku protivzdušné obrany (LV6) ve městě Halmstad, ale nikdy nebyla zavedena do tehdejších švédských ozbrojených sil. Místo toho byla tato zařízení uloženo do materiálové rezervy. Nyní jsou aktivováno už skoro rok.
Část systému, která odpaluje rakety země-vzduch, se nazývá Odpalovací jednotka 23, raketové vozidlo může být taženo jakýmkoli tažným vozidlem. Do vozidla se vejde operátor a odstřelovač, na střeše je namontována lafeta se šesti raketami připravenými k odpálení a také výsuvný osmimetrový stožár, vybavený velitelským radarem a infračervenou kamerou. Odpalovací jednotka může být propojena s centrálním průzkumným radarem, zpravodajskou jednotkou 23, ale v případě potřeby může fungovat i samostatně.
Loni v březnu dodala společnost Saab aktualizovanou odpalovací jednotku 23 švédské Správě obranného materiálu.
„Systém byl testován ve společnosti Saab v Karlskoga a funguje. Byl zkontrolován při dodání a předán švédským ozbrojeným silám,“ řekl loni v březnu Mikael Frisell ze švédské správy obranného materiálu.
Servisované odpalovací jednotky se tak staly součástí pozemní protivzdušné obrany.
„Jsou posílením protivzdušné obrany, protože nyní budeme mít k dispozici ještě více jednotek. Díky efektivnějšímu využití již existujících zdrojů je to součást růstu ozbrojených sil. Aktualizaci odpalovací jednotky 23 lze mimo jiné přirovnat k využití a aktualizaci raketového systému protivzdušné obrany 15,“ uvedl k tomu plukovník Mikael Beck, velitel pluku protivzdušné obrany.
V roce 2016 námořnictvo totiž znovu zavedlo lodní raketový systém protivzdušné obrany 15. Systém byl znovu vytvořen s využitím částí dříve vyřazené baterie a také částí z vyřazených plavidel.
Znovuzavedení raketového systému znamená výrazné posílení schopnosti protivzdušné obrany strategického ostrova.
První jednotky Švédi poslali zpátky v důsledku Putinovy invaze Krymu a východní části Ukrajiny. V dubnu 2015 vláda rozhodla o vytvoření stálé bojové skupiny Gotland o síle 300 mužů.
Ta je nyní posílena o stálý kontingent, jehož přesná síla nebyla dosud zveřejněna. Rázný krok přišel mimo jiné poté, co Rusové v Baltu jiné cvičili s vyloďovacími čluny.
(hrb)
