Americký prezident Donald Trump v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahrovi Störeovi napsal, že se už necítí být vázán snahou o mír. Jako důvod uvedl, že za své kroky nedostal Nobelovu cenu za mír. V dopise znovu otevřel i otázku získání Grónska, autonomního území Dánska, a pohrozil obchodními sankcemi vůči evropským státům, které se jeho záměru staví na odpor. Obsah dopisu mají k dispozici mezinárodní tiskové agentury.
„Vzhledem k tomu, že se vaše země rozhodla neudělit mi Nobelovu cenu za mír za to, že jsem zastavil osm válek a více, už necítím povinnost myslet čistě na mír,“ napsal Trump norskému premiérovi.
Nobelovu cenu za mír uděluje Nobelův výbor, pětičlenný orgán volený norským parlamentem. Trump v dopise naznačil, že rozhodnutí výboru mění jeho přístup k mezinárodní politice a bezpečnosti.
Zpochybnění nároku Dánska na Grónsko
Trump v dopise zpochybnil nárok Dánska na Grónsko i schopnost ostrov chránit před rostoucím vlivem Ruska a Číny.
„Proč mají vůbec ‚právo vlastnictví‘? Nejsou o tom žádné psané dokumenty, pouze tam před stovkami let přistála loď, ale naše lodě tam také přistávaly,“ napsal na adresu Dánského království.
Mohlo by vás zajímat
Podle Trumpa Spojené státy od založení NATO udělaly pro alianci více než kdokoli jiný. Nyní by podle něj měla aliance „udělat něco“ pro USA.
„Svět není v bezpečí, dokud nebudeme mít plnou a totální kontrolu nad Grónskem,“ uvedl v závěru dopisu.
Cla jako nátlakový nástroj
Trump už dříve oznámil, že chce Grónsko od Dánska koupit. Dánská i grónská vláda to opakovaně odmítly. O víkendu prezident uvedl, že od 1. února zvýší dovozní cla o deset procent na zboží ze států, které se jeho snaze získat Grónsko postavily.
Dodatečná cla se mají vztahovat na Dánsko, Švédsko, Francii, Německo, Nizozemsko a Finsko, tedy členské státy Evropské unie, a také na Británii a Norsko. Podle Trumpa mají platit až do uzavření dohody o koupi Grónska.
EU: Vydírat se nenecháme
Evropské státy reagovaly na Trumpovy výroky ostře. Německý ministr financí a vicekancléř Lars Klingbeil uvedl, že Evropa se americkému tlaku nepodvolí.
„Německo a Francie se shodují v tom, že se nenecháme vydírat,“ řekl Klingbeil na společné tiskové konferenci s francouzským ministrem financí Rolandem Lescurem. Podle něj bude případná reakce EU „jasná a jednotná“, přestože žádná z evropských zemí nemá zájem o eskalaci sporu.
„Jsme připraveni jednat, nehodláme se ale nechat vydírat,“ dodal.
Klingbeil zároveň oznámil, že dosavadní celní dohoda mezi EU a USA je pozastavena. EU má podle něj připravený seznam odvetných cel, který může vstoupit v platnost po 6. únoru.
Evropa zvažuje nástroj proti ekonomickému nátlaku
Francouzský ministr financí Roland Lescure zdůraznil, že evropská odpověď bude koordinovaná. Vydírání evropských států označil za „nepřijatelné“. Připomněl také, že EU má k dispozici nástroj proti ekonomickému nátlaku (ACI), který dosud nikdy nepoužila.
Tento mechanismus umožňuje zavést odvetná opatření vůči třetím státům, které vyvíjejí ekonomický tlak na členské země EU. K jeho použití je nutný souhlas kvalifikované většiny států.
Lescure zároveň oznámil, že Francie jako předsednická země skupiny G7 v nejbližších dnech svolá jednání ministrů financí této skupiny. Spojené státy dlouhodobě tvrdí, že ovládnutí Grónska považují za nutné pro zajištění národní bezpečnosti. Podle Trumpa v Arktidě roste vojenská přítomnost Ruska a Číny. Evropské státy NATO naopak vyzývají USA ke společné ochraně Grónska a arktického regionu v rámci aliance, nikoli k jednostranným krokům.
