Rychlejší růst spotřeby plynu díky novým elektrárnám a teplárnám i vyšší objem produkce biometanu s dodávkou do plynovodní sítě. A také další zpoždění výstavby dlouho očekávaného česko-polského plynovodu Stork II. To jsou hlavní změny, které se oproti loňsku objevily v Desetiletém plánu rozvoje přepravní soustavy. Autorem je státem ovládaná společnost NET4GAS, která zveřejněním plánu zahájila konzultační proces.
Spotřeba plynu podle Desetiletého plánu společnosti NET4GAS postupně poroste až na úroveň 110 terawatthodin (TWh) v roce 2035. V loňském plánu přitom firma uváděla, že růst bude rychlejší, ale už v roce 2031 dosáhne svého maxima. Následovat měla stabilizace spotřeby na úrovních okolo 100 TWh ročně. Pro srovnání: loni se v Česku spotřebovalo necelých 74 TWh zemního plynu.
Hlavním tahounem růstu budou teplárny, které chystají přechod z uhlí na zemní plyn. Nejpozději v roce 2030 chce takovou změnu provést ČEZ v Elektrárně Mělník, EPH v komořanské a opatovické elektrárně, Plzeňská teplárenská ve svých dvou areálech nebo také Veolia Energie ČR ve své největší teplárně Ostrava-Třebovice. Okolo roku 2030 nejspíš zahájí provoz první nové paroplynové elektrárny, které nahradí v provozu uhelné zdroje.
Biometan jako domácí zdroj plynu
NET4GAS je optimističtější také v případě výroby biometanu. „Provozovatelé distribučních soustav odhadují, že by se v následujících letech do roku 2035 mohlo k distribuční soustavě připojit dalších až 240 výroben biometanu, které by spolu s již připojenými 10 výrobnami mohly na konci tohoto období teoreticky vyprodukovat přibližně kolem 8,1 TWh biometanu ročně,“ uvedl NET4GAS. Ještě loni uváděl poloviční množství.
K posunu došlo také u podepsaných smluv mezi zájemci o výrobu biometanu a distributory. Za poslední rok došlo k nárůstu z 20 na 25 smluv. Očekávaná produkce biometanu vzrostla z 533 GWh na 816 GWh (0,816 TWh) ročně. Jenže v praxi zatím projekty na výrobu biometanu v bioplynových stanicích čelí řadě překážek. Do budoucna se má do zemního plynu přidávat také vodík, avšak smlouva o dodávce vodíku do plynovodní sítě nebyla dosud podepsána ani jedna.
Mohlo by vás zajímat
Posílení ve směru na Ostravu
Podobně jako v minulých letech NET4GAS upozorňuje, že v jednom regionu mohou nastat potíže s dodávkou zemního plynu. Posílit by potřebovala kapacita potrubí vedoucího do severomoravského regionu. To sice stačí na pokrytí současné výše spotřeby, problémy však mohou nastat s připojováním dalších velkých zákazníků – plynových elektráren, tepláren a průmyslových areálů.
Prvním krokem k nápravě má být posílení plynovodu, který vede z jihu na sever Moravy. První etapa, zahrnující úsek od Břeclavi do Bezměrova na Kroměřížsku, byla dokončena v závěru roku 2022. Druhá etapa, vedoucí do Libhoště na Novojičínsku, se opozdí. Místo dříve avizovaného roku 2028 teď NET4GAS v desetiletém plánu uvádí o rok vzdálenější termín.
Plynovod do Polska bude později
Stejně tak se na rok 2029 odsouvá výstavba velkokapacitního česko-polského plynárenské propojení. To by mělo do budoucna nabídnout alternativu k dodávkám zemního plynu přes německé území. Takzvaný plynovod Stork II se těší politické podpoře, avšak jeho výstavba dál nabírá zpoždění. „Předpokládaný rok zprovoznění projektu závisí na datu udělení finálního rozhodnutí o realizaci,“ dodává k tomu NET4GAS.
Jediným propojením mezi Českem a Polskem tak zůstává plynovod Stork I, který má jen regionální význam. Navíc zatím funguje jen pro dodávky z české do polské sítě. Plynárenské společnosti spustily investici, která umožní také opačný tok plynu. „Z pohledu provozovatele přepravní soustavy se jedná o nekomerční projekt sloužící pro posílení bezpečnosti dodávek do České republiky,“ uvedl NET4GAS.
