NET4GAS přišel o tři čtvrtiny tržeb. Gazprom přestal platit za využití plynovodů v Česku

Ruský plynárenský koncern Gazprom se stal neplatičem. Vlastník českých páteřních plynovodů NET4GAS v oznámení pro média a burzu přiznal, že neobdržel poslední měsíční platby od svého hlavního obchodního partnera. Tržby z těchto smluv tvořily přibližně tři čtvrtiny celkových tržeb společnosti za rok 2021.

Neplatícího partnera NET4GAS v tiskové zprávě označuje jako „hlavního ruského zákazníka.“ Nemůže to tedy být nikdo jiný než Gazprom včetně dceřiných firem. Ten si v minulosti pronajal většinu kapacity plynovodů v majetku NET4GAS, aby jejich prostřednictvím mohl dodávat ruský plyn dopravený Nord Streamem do Německa do dalších zemí – hlavně do jižní části Německa, do Rakouska, Itálie a na Slovensko.

Rozsah této spolupráce byl poměrně rozsáhlý. Jak NET4GAS uvedl ve výroční zprávě za rok 2021, z celkových tržeb ve výši 10,4 miliardy korun tvořily příjmy od zákazníků z nečlenských zemí EU – tedy od skupiny Gazprom – přes 7,1 miliardy korun.

Navzdory zmíněnému výpadku společnost NET4GAS potvrzuje, že v této chvíli je schopna hradit své provozní i finanční náklady. „Společnost nyní ověřuje důvod neuhrazení uvedených závazků, které dle jejího názoru představuje porušení smluvních povinností hlavního zákazníka,“ uvedl dále mluvčí společnosti NET4GAS Vojtěch Meravý.

Mapa plynovodů v majetku společnosti NET4GAS. Zdroj: NET4GAS

Pro vysvětlení: v plynárenství často platí princip „ship-or-pay.“ Pokud si velkoobchodník s plynem zarezervuje kapacitu v tranzitním plynovodu, platí bez ohledu na to, zda tuto kapacitu využije nebo ne. Gazprom by tedy měl platit středoevropským vlastníkům páteřních plynovodů bez ohledu na to, že na konci srpna jednostranně zastavil vývoz prostřednictvím Nord Streamu. O měsíc později potrubí Nord Streamu u dánského Bornholmu zničily dosud neobjasněné exploze.

Výpadek plateb může ohrozit plánovaný prodej společnosti NET4GAS, o kterém se v prostředí energetiky spekuluje. Český NET4GAS od roku 2013 vlastní konsorcium dvou finančních investorů, kterými jsou německý Allianz Infrastructure a kanadská investiční společnost Borealis, za níž stojí penzijní fond OMERS.