Přes české území by mohly vést již na konci tohoto desetiletí dva „vodíkovody.“ Počítá s tím ve svých strategických plánech provozovatel sítě tranzitních plynovodů NET4GAS. Česko by se tak opět mohlo stát tranzitní zemí, jen místo fosilního zemního plynu by přes naše území protékal bezemisně vyprodukovaný vodík. Ten bude určen hlavně ke spotřebě v Německu.
Plány na budoucí přepravu vodíku popsal NET4GAS v Desetiletém plánu rozvoje přepravní soustavy v ČR, který byl zveřejněn na firemním webu. Desetiletý plán sestavuje každoročně na základě požadavku energetického zákona. Plánované vodíkovody chce NET4GAS spolu s provozovateli páteřní sítě z okolních zemí dostat na unijní seznam Projektů společného zájmu (PCI), který má Evropská komise aktualizovat v říjnu či listopadu.
Středoevropský vodíkový koridor je prvním z chystaných projektů, NET4GAS uvedl plánované dokončení v roce 2029. Zvažovaná přepravní kapacita je 144 GWh denně, tedy až 52,5 TWh za rok. Obnášelo by to úpravu současného tranzitního plynovodu, který vede ze Slovenska napříč Českou republikou do Bavorska. NET4GAS by tak mohl zužitkovat málo používanou přepravní trasu, která vede přes jižní část republiky.
Vodík přepravovaný tímto koridorem by pocházel ze dvou produkčních oblastí – z Ukrajiny a ze severní Afriky (dvě různé přepravní trasy by se spojily na západním Slovensku). Druhý projekt, nazvaný Česko-německé vodíkové propojení (Czech-German Hydrogen Interconnector, CGHI), by sloužil k přepravě zeleného vodíku vyrobeného v oblastech s vysokým potenciálem pro stavbu větrných parků – tedy z oblasti Baltského moře a ze severní Evropy.
Také druhý projekt počítá s konverzí starší infrastruktury, která historicky sloužila k přepravě ruského plynu. Tentokrát se jedná o plynovody navazující na Nord Stream a vedoucí z Lubminu přes východní část Německa do České republiky. Úsek z Brandova v Krušných horách do bavorského Waidhausu byl u nás známý pod názvem Gazela. Navržená přepravní kapacita je zde stejná, tedy 144 GWh denně.
„Plynárenská přepravní soustava České republiky nabízí relativně rychlou a nákladově efektivní realizaci vodíkové infrastruktury založené především na repurposingu existující infrastruktury pro zemní plyn. Díky velkoprůměrovému a paralelnímu systému plynovodů mohou být v budoucnu na základě poptávky nabízeny velké přepravní kapacity pro vodík bez dopadu na bezpečnost dodávek zemního plynu,“ uvedl NET4GAS v Desetiletém plánu.
Otázkou je, zda aspoň část vodíku zůstane pro využití v České republice. Hlavním tahounem zájmu o něj je totiž Německo, pro jehož vládu je rychlá náhrada fosilních paliv prioritou. „Vodík poteče do Německa, ale nepočítal bych s tím, že nějaký vodík zůstane pro Česko,“ uvedl profesor pražské ČVUT František Hrdlička v červnu na sympoziu Ekonomického deníku o budoucí podobě české energetiky.
Náhrada za ztracené pozice
Zůstal by tak aspoň finanční přínos v podobě vybraných poplatků za tranzit vodíku přes české území. To by znamenalo záchranu pro NET4GAS, kterému se po zastavení vývozu plynu z Ruska do Německa i dalších zemí zhroutil byznysplán. V nejúspěšnějších letech se přes české území přepravovalo až 42 miliard m3 (445 TWh) zemního plynu, dalších zhruba 9 miliard m3 směřovalo k českým spotřebitelům. NET4GAS vytvářel zisk okolo 4 miliard korun pod zdanění ročně.
Podle posledních informací z trhu se po omezení vývozu z Ruska stala Česká republika zemí „na konci trubky“ a dál už teče jen minimální množství plynu. NET4GAS na svém webu uvádí jen malé přetoky směrem do Slovenska, Polska a Bavorska v rozsahu 10 až 25 GWh denně. To by znamenalo, že tranzit plynu přes české území je 50krát až 120krát menší, než tomu bylo do roku 2021.
David Tramba
