Na jednom z nedávných jednání sněmovního výboru pro obranu zazněla za zavřenými dveřmi závažná informace. Armáda už prý příliš nechce obrněné transportéry Pandur z první várky před necelými 15 lety. Česká armáda začala oficiálně přebírat první obrněné transportéry Pandur II od rakouské firmy Steyr na podzim roku 2009. A důvod, proč už je dnes armáda už moc nechce? Složitá modernizace. Spekuluje se o tom, že se armáda poohlíží po finských kolových transportérech Patria.
To, že se starými Pandury jsou problémy co se týče modernizace, nakousl podle několika zdrojů Ekonomického deníku na podvýboru pro akvizice ministerstva obrany, obchod s vojenským materiálem a inovace AČR náčelník Generálního štábu Karel Řehka.
„Modernizaci starších Pandurů nelze provést na balistickou ochranu STANAG 3 a 4. Proto se zvažuje nákup nové techniky. Že by AČR Pandury vůbec nechtěla jsem doposud neslyšel. O alternativách na podvýboru nepadla řeč. Nyní si ministerstvo obrany vlastními kapacitami zpracovává studie proveditelnosti, která má být hotová do poloviny roku 2025. Ještě jednou opakuji, že jsem nezaznamenal názor, že Pandury nevyhovují,“ řekl Ekonomickému deníku předseda podvýboru pro akvizice ministerstva obrany, obchod s vojenským materiálem a inovace AČR Karel Krejza (ODS).
Informace obdobného charakteru pak měla z ústa Karla Řehky zaznít i na samotném výboru pro obranu za zavřenými dveřmi.
„S ohledem na nové alianční plánování a stanovení nových Capability Targets 2025, se bude muset resort obrany zaměřit nejen na dobudování stávajících závazků jako je těžká brigáda, ale také se soustředit na vybudování schopností v oblasti středně těžké brigády, kdy s tímto úzce souvisí provozování a modernizace kolových obrněných vozidel. Na některém z minulých výborů jsme byli informováni, že resort zpracovává studii proveditelnosti, jak dál v této oblasti pokračovat. Dokončení této studie je plánováno na polovinu příštího roku a nejen mě, ale i další členy výboru bude zajímat, s jakým řešením resort obrany přijde, aby bylo zajištěno vyzbrojení a vojenská technika pro dobudování schopností v oblasti středně těžké brigády, což navazuje na budovanou těžkou brigádu,“ odpověděl na otázku Ekonomického deníku na toto téma předseda sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (za ANO).
„Karel Řehka na výboru řekl, že transportéry Pandur mají nulovou možnost modernizace balistické ochrany. Jasně z toho vyplynulo, že Pandury už nechce, a že chtějí něco jiného, typ ale neřekl. Ministerstvo obrany se v tomto ohledu s Karlem Řehkou rozchází. Vrchního ředitele sekce vyzbrojování a akvizic ministerstva Lubora Koudelku málem omývali, když to Řehka na výboru řekl,“ prozradil jeden ze zdrojů Ekonomického deníku část děje za zavřenými dveřmi výboru.
Podle interních informací z resortu totiž ministerstvo nepočítá s jinou alternativou, ale s dodávkami dalších Pandurů v druhé půlce roku 2026.
Ukáže studie proveditelnosti
V ozbrojených kruzích už nějaký čas rezonuje informace, že se armáda na rozdíl od ministerstva poohlíží po finských kolových transportérech Patria.
Pro svoji armádu vybralo v roce 2022 finská kolová bojová vozidla Patria AMVXP místo transportérů Pandur II například Slovensko. Pandury přitom přes tehdy nově vzniklou státní Agenturu pro mezivládní obrannou spolupráci Česká republika našim východním sousedům nabízela.
Zde by mohlo dojít ke střetu dvou velkých českých zbrojovek. Exkluzivní práva na vývoj, výrobu, prodej a komplexní zajištění životního cyklu obrněných vozidel Pandur II 8×8 má Czechoslovak Group Michala Strnada. Finskou Patrii v České republice zastupuje STV Group Martina Drdy.
A co na informace, které měly zaznít na sněmovním výboru pro obranu, říká Generální štáb české armády?
„Bojová technika zaváděná do Armády ČR musí splňovat, mimo jiné, dva hlavní parametry – požadavky NATO (Capability Targets – CT, a Capability Codes – CC and Capability Statements – CS) a musí skýtat prostor pro další modernizaci, tzv. mid-life upgrade. Armáda České republiky, s ohledem na kolové bojové vozidlo pěchoty, nemá aktuálně žádné preference, mimo požadavek na splnění výše uvedených parametrů. I proto hledáme správné řešení cestou studie proveditelnosti,“ zareagovala na otázky Ekonomického deníku Magda Dvořáková z Generálního štábu.
Na přímé otázky, co je za problém s Pandury, že nyní nevyhovují potřebám armády, a kdo ke stanovisku, že nevyhovují, přišel, a na základě jakých podkladů, pak Dvořáková zareagovala: „Bojová technika užívaná AČR musí splňovat požadavky NATO (CT, a CC and CS). Minimální požadavky stanovují orgány Severoatlantické aliance.“
Jaké tedy budou následovat kroky k vybavení armády novými kolovými transportéry?
„Po ukončení studie proveditelnosti bude následovat vyhodnocení parametrů dostupných typů vozidel,“ dodala Magda Dvořáková.
Jan Hrbáček
