Konečná rozhodnutí o přijímání či propouštění lidí nebo změnách mzdy musí vždy provádět člověk, nikoli umělá inteligence. S tímto požadavkem přišli poslanci Evropského parlamentu z výboru pro zaměstnanost a sociální věci. Tvrdí, že úprava využití umělé inteligence v oblasti HR přinese výhody zaměstnancům i zaměstnavatelům. Rozhodnout o případné změně ale musí Evropská komise.
„Nikdo by nebyl propuštěn na základě rozhodnutí algoritmů,“ vysvětlil evropský poslanec a zpravodaj návrhu Andrzej Buła (EPP/POL). Silná Evropa znamená podle něj kombinaci konkurenceschopnosti a zároveň vysoké sociální standardy pro všechny občany Unie. „Tak chápu evropský způsob života,“ prohlásil Buła na zasedání výboru.
Apel na Komisi
Výbor tímto vyzval Evropskou komisi, aby navrhla novou úpravu umělé inteligence. Samotní poslanci evropské zákony navrhovat nemohou. Žádost o legislativní iniciativu podpořilo 41 poslanců, 6 jich hlasovalo proti a 4 se zdrželi. Z českých zástupců se zdržela Nikola Bartůšek (Patrioti pro Evropu), zvolená za Přísahu.
Evropští poslanci chtějí, aby bruselská exekutiva zajistila bezpečné, spravedlivé a transparentní používání nástrojů AI na pracovištích. Argumentují tím, že pokročilé algoritmy musí zůstat pod dohledem lidí, i když zaměstnancům pomáhají zvyšovat nebo optimalizovat efektivitu práce.
Umělá inteligence nesmí hodnotit výkon
Členové výboru trvají na tom, že pracovníci v unijní sedmadvacítce musí dostat možnost požádat o vysvětlení k rozhodnutím učiněným na základě algoritmických systémů. Také konečná rozhodnutí týkající se přijímání, propouštění, prodloužení smlouvy, změn mzdy nebo disciplinárních opatření musí vždy provádět člověk.
Zaměstnanci mají mít nárok na odpovídající školení o tom, jak s těmito systémy pracovat. Musí být informováni dopředu, než se nástroje AI použijí v oblastech, jako jsou mzdy, hodnocení výkonu, přidělování úkolů nebo řízení pracovní doby. Zavádění těchto technologií navíc nesmí ohrožovat fyzické nebo duševní zdraví evropských zaměstnanců.
Informace o emocionálním stavu jsou tabu
Zpřísnit se má také ochrana osobních údajů. Má se výslovně zakázat zpracování informací o emocionálním, psychologickém nebo neurologickém stavu zaměstnance, soukromé komunikaci nebo činnostech, které vykonává mimo pracovní dobu.
Současné právní předpisy EU už pokrývají některé aspekty používání umělé inteligence a ochrany údajů, zejména prostřednictvím nařízení o umělé inteligenci a obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Kromě toho konkrétní ustanovení o algoritmickém řízení obsahuje směrnice o práci pro digitální platformy. Jedná se například o služby pro doručování jídla nebo taxi. Cílem je zlepšení pracovních podmínek lidem, kteří pracují pro tyto platformy.
Mohlo by vás zajímat
Evropští poslanci budou o této iniciativě hlasovat během prosincového plenárního zasedání. Po jejím přijetí bude mít Komise tři měsíce na to, aby zareagovala. Buď předložením vlastního legislativního návrhu, nebo vysvětlením, proč nehodlá na žádost Evropského parlamentu reagovat.
