Vztahy mezi plynárenskými společnostmi NET4GAS a eustream zůstávají mrazivě chladné, až nepřátelské. Důkazem může průběh projednávání návrhu Desetiletého plánu rozvoje přepravní soustavy v České republice 2023-2032. Slovenský eustream zpochybnil záměr vybudovat nový plynovod mezi Českem a Polskem, ale se svými námitkami neuspěl.
NET4GAS má jakožto provozovatel páteřních plynovodů na českém území ze zákona povinnost zveřejnit každý rok plán desetiletého rozvoje přepravní soustavy. Další účastníci trhu se k návrhu mohou vyjádřit. Tentokrát se kriticky vyjádřil Energetický regulační úřad, který vyjádřil pochybnosti o zařazení takzvaného vodíkového koridoru do desetiletého plánu, a hlavně slovenský konkurent eustream.
Slovákům vadí zvažovaná výstavba velkokapacitního propojení polské a české přepravní sítě přes nový hraniční bod Hať (severně od Ostravy). Kapacita potrubí má dosahovat až 208 GWh (19 milionů m3) plynu denně a v provozu by mohlo být od roku 2026. Podle názoru eustreamu je takové propojení zbytečné a nepřináší absolutně žádné benefity pro plynárenský trh zemí EU.
Čím delší trasa, tím víc eustream zkasíruje
„Předpokládáme, že i tato fakta přesvědčí samotné předkladatele, aby upustili od projektů, které postrádají smysl, jelikož jsou založeny na diskutabilním benefitu, mají být připravovány v čase dekarbonizačních snah EU dosáhnout uhlíkovou neutralitu v roce 2050 a zároveň v situaci, kdy je k dispozici účastníkům trhu s plynem existující paralelní plynárenská infrastruktura,“ uvedl eustream ve své připomínce.
Jak dále eustream uvedl, od srpna je v provozu polsko-slovenské propojení, které umožňuje dodávku zemního plynu z LNG terminálu Svinoústí (Świnoujście) na Slovensko a dále do Česka. Mlčí však o tom, že by plyn musel cestovat napříč celým Polskem do jeho jihovýchodního cípu a poté přes celé Slovensko z východu na západ. Za přepravu plynu se platí podle vzdálenosti, takže by eustream na takových dodávkách do Česka slušně vydělával.
NET4GAS v reakci na námitky uvedl, že „si je vědom dlouhodobého a neutuchajícího komerčního zájmu provozovatele přepravní soustavy na Slovensku, který se týká projektů rozvoje a rozšíření propojení plynárenské přepravní soustavy České republiky s přepravními soustavami sousedních států. Z tohoto komerčního zájmu však nevyplývají žádné budoucí záruky ohledně zajištění bezpečnosti dodávek plynu do České republiky.“
Česko-polské propojení je v desetiletém plýnu podle společnosti NET4GAS zařazen s ohledem na vysoký zájem obchodníků, který dále vzrostl po omezení dodávek ruského plynu během loňského podzimu a znovu po ruském útoku na Ukrajinu. Výsledkem je rostoucí zájem dodavatelů plynu, ale i české vlády, o diverzifikaci importních tras a dlouhodobou náhradu ruského plynu dodávkami z několika spolehlivých zdrojů.
Nevraživost mezi společnostmi NET4GAS a eustream není novým jevem. Podle dobře informovaných zdrojů z prostředí plynárenství se datuje už od léta 2013, kdy koncern RWE prodal NET4GAS finančním investorům z Německa a Kanady. Druhým zájemcem totiž byla skupina EPH vedená miliardářem Danielem Křetínským, která v soutěži neuspěla kvůli nižší nabídce. EPH už v té době vlastnila 49 procent akcií eustreamu (zbytek má slovenská vláda) a tento podíl – včetně manažerské kontroly – drží dodnes.
Střet o česko-rakouský plynovod
Zmíněné napětí přerostlo v konflikt na přelomu let 2017 a 2018. Bývalé vedení Energetického regulačního úřadu se tehdy nechalo zlobbovat od EPH a eustreamu a vyřadilo česko-rakouský plynovod, známý pod zkratkou BACI, z desetiletého investičního plánu. Přímé propojení české a rakouské soustavy by totiž omezilo příjem eustreamu z mezinárodní přepravy plynu.
NET4GAS se proti pochybnému němu bránil soudně, protestovala také rakouská vláda. Obrat nastal poté, co česká vláda v červenci roku 2019 odvolala z funkce dva radní ERÚ Vladimíra Vlka a Vladimíra Outratu (a třetímu radnímu neprodloužila mandát). Poté se přístup ERÚ změnil a jeho nové vedení s realizací plynovodního propojení souhlasilo. Ještě loni v prosinci se eustream pokoušel česko-rakouské propojení zablokovat.
Záměr vybudovat propojení české a rakouské plynovodní sítě však skončil fiaskem. Během aukce přírůstkové kapacity, která se uskutečnila v červenci, neprojevil zájem o pravidelné využívání navrženého plynovodu z Břeclavi do Baumgartenu ani jeden zájemce. Plynovod se tedy v dohledné době stavět nebude.
David Tramba
