Státem vlastněný provozovatel přenosové soustavy ČEPS zveřejnil dlouho očekávaný dokument – Hodnocení zdrojové přiměřenosti elektrizační soustavy ČR do roku 2040. Hlavní závěr zní: Brzký termín odchodu od uhelné energetiky, který jejich hlavní provozovatelé avizují už kolem roku 2030, si vyžádá podporu výstavby nových zdrojů se stabilním a regulovatelným výkonem pro zajištění dodávek elektřiny
i služeb výkonové rovnováhy.
ČEPS doporučuje posílit českou energetiku po roce 2030 o řiditelné zdroje v rozsahu 1600 až 1900 megawattů. Konkrétně by se mohlo jednat o paroplynové či plynové elektrárny s možností přechodu na spalování vodíku. Tady bude zapotřebí podpora ze strany státu. Jak zmínil místopředseda představenstva společnosti ČEPS Svatopluk Vnouček, během posledního dotazování žádná z oslovených energetických firem – s ohledem na nepříznivé tržní podmínky – nepotvrdila zájem takový zdroj postavit.
Oproti předchozí studii, kterou ČEPS vydal loni v dubnu, je znát posun k mírnému optimismu. Svatopluk Vnouček to při setkání s novináři vysvětloval například schválením státní podpory pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla v moderních teplárnách, ale také závaznými nabídkami na stavbu nových jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně. ČEPS v aktuální studii, známé pod zkratkou MAF, počítá se spuštěním tří nových reaktorů do roku 2040. Zároveň prodloužil délku očekávané životnosti starších bloků elektrárny Dukovany.
Jak nahradit 40 procent výroby elektřiny
Poměrně rychlý odklon od spalování uhlí v české elektroenergetice projeví, a to výrazně. To je logické, z uhlí se v Česku stále vyrábí okolo 40 procent elektřiny. Zřejmě už od roku 2026 se Česká republika stane čistým dovozcem elektřiny. V roce 2030 objem dovozu dosáhne v takzvaném progresivním scénáři 15 TWh, tedy více než 20 procent roční spotřeby elektřiny. O pět let později se může vyskytnout až 10 hodin v roce, kdy výroba elektřiny v Česku spolu s importem nezvládnou pokrýt celkovou spotřebu.
Novinkou v letošní analýze MAF je rozdělení dovozu elektřiny na ekonomickou a bilanční část. Během jara a léta bude převažovat ekonomický import, kdy zkrátka bude výhodnější dovážet přebytky zelené elektřiny z Německa a omezovat domácí výrobu elektřiny – hlavně ze zemního plynu. Horší situace nastane na podzim a hlavně v zimě, kdy lze hovořit o rizikové dovozní závislosti v rozsahu až 6000 megawattů výkonu. Takový dovoz navíc nebude ani cenově příznivý.
Mohlo by vás zajímat
Podíl zdrojů na budoucí spotřebě elektřiny v ČR
Studie zahrnuje také analýzu cenového vývoje na trhu s elektřinou. ČEPS očekává, že cena elektřiny bude do roku 2030 mírně klesat k úrovni 80 až 90 eur/MWh. Po tomto datu už naopak mírně poroste. Postupně se má prohlubovat rozdíl mezi cenou v létě, kdy bude trh doslova zaplaven elektřinou z fotovoltaických zdrojů, a v zimě, kdy se ve střední Evropě nepříznivě projeví odstavování uhelných elektráren.
Podle slov Svatopluka Vnoučka je nejtěžším úkolem prognózovat budoucí spotřebu elektřiny. Tady ČEPS vychází třeba z analýzy poradenské firmy EY. Některé poslední události, jako například krach oceláren Liberty Ostrava, naznačují, že růst spotřeby elektřiny by kvůli útlumu tradičního průmyslu mohl být pomalejší. „Zůstáváme optimisty a žádnou masivní deindustrializaci neočekáváme,“ doplnil k tomu Svatopluk Vnouček.
Nové plynové elektrárny bez podpory státu nevyrostou
Analýzy zdrojové přiměřenosti z dílny ČEPS se obecně v prostředí české energetiky těší vysokému respektu. Čerstvě publikovaný MAF by mohl přispět k zavedení kapacitních mechanismů či jiného podpůrného schématu pro nové plynové elektrárny. Jak se zdá, bez garancí ze strany státu tyto tolik potřebné zdroje v Česku zřejmě nevzniknou.
Na druhou stranu analýza MAF přímo nevyzývá k zavedení podpory pro uhelné elektrárny s cílem udržet je v provozu déle. Takovou podporu chce zavést hlavně skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače a nachází podporu i u některých politiků. Konkrétně poslankyně Berenika Peštová (ANO) navrhla podporu uhelné energetiky doplnit do aktuální novely energetického zákona, která míří do třetího čtení v Poslanecké sněmovně.
David Tramba
