Nejen české ekonomice se letos povede hůře, než se předpokládalo ještě před pár týdny. Svou předpověď teď spolu s českými prognostiky přehodnotili také jejich němečtí kolegové. Německá ekonomika kvůli pokračující krizi letos poroste pouze o 0,1 procenta. Shodlo se na tom pět nejvýznamnějších německých institutů, zaměřených na hospodářský výzkum. Od nadcházející vlády přitom podle nich žádné zásadní změny očekávat nelze. Koaliční smlouva svědčí o chybějící odvaze a nedává znejistělé podnikatelské sféře žádný kompas, hodnotí prezident DIW Marcel Fratzscher.

Podle Fratzschera chybí v koaliční smlouvě mezi budoucími vládními partnery CDU/CSU a SPD jasná perspektiva. Podniky podle něj potřebují zejména v nejistých časech zřetelný kompas. Kde by se měla země a ekonomika nacházet v nejbližších 10, 15 letech, to ze smlouvy vyčíst nelze. Na druhou stranu to ale spolkové vládě umožňuje určitou flexibilitu, která může být v dnešní době, která se tak rychle mění, v konečném důsledku pozitivní, řekl šéf Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) v rozhovoru pro veřejnoprávní televizi ARD.  „Odvaha chybí. Koaliční smlouva je vlastně zacementováním stávajícího statusu quo,“ dodal. Za chybu označil také to, že Evropou se smlouva zabývá až na konci.

Koaliční smlouva, kterou budoucí vládnoucí koalice zveřejnila ve středu, však předpokládá řadu opatření na straně poptávky. Například navrhuje zvýšit příspěvek na bydlení studentům, rodičům na děti, zvýšit starobní důchod matkám, snížit daně gastronomickým provozům, zavést nákupní prémii na auta, snížit cenu elektřiny. Podnikům by se měly zvýšit odpisy, minimální mzda by se měla zvýšit na 15 euro za hodinu, od roku 2028 by se měly postupně snižovat firemní daně.

Domácí problémy a americká cla sváží ekonomice nohy

„Německá ekonomika se i nadále nachází v krizi, která je ovlivněna významnými vnitropolitickými a zahraničněpolitickými změnami na začátku roku 2025,“ uvádí se v úvodu společné analýzy. Problémem jsou nejistoty, pramenící ze změny vlády a z protekcionistické obchodní politiky Spojených států. Navíc prolomení ústavní dluhové brzdy otevírá prostor pro zvyšování deficitů veřejných financí. Deficit veřejných financí by se podle prognostiků měl z letos očekávaných 2,6 procenta HDP v příštím roce zvýšit na 3,2 procenta, shrnuje společná analýza pěti hlavních německých výzkumných pracovišť, zaměřených na hospodářství, zveřejněná ve čtvrtek.

Ekonomice se podle ekonomů vede a povede hůře, než se doposud zdálo, a proto je třeba upravit odhad letošního hospodářského růstu směrem dolů. A to dost výrazně. Místo 0,8procentního plusu, jak se zdálo ještě na podzim, se ekonomika letos potáhne u dna s růstem hrubého domácího produktu o pouhou desetinu procenta. Důvody jsou přitom strukturální, tedy domácí provenience. Podnikatelskou sféru stejně jako domácnosti drtí politická nejistota či vývoj na trhu práce nebo neustále rostoucí už dříve přebujelá byrokracie. K tomu je tu neodhadnutelný vliv amerických dovozních cel.    

Mohlo by vás zajímat

Průmysl ztrácí dech

Německý průmysl podle společné prognózy pěti institutů ztrácí dech, zejména pod tlakem čínské konkurence. Energetická krize vedla k tomu, že část energeticky náročných průmyslových provozů dlouhodobě skončila u ledu. Strukturální problémy umocňuje nedostatek kvalifikovaných pracovních sil a rostoucí administrativní náklady. „Jak na tyto výzvy bude reagovat nová německá vláda, to zůstává nejasné,“ uvádí materiál, který společně vydaly instituty zaměřené na hospodářský výzkum Ifo, DIW, IWH, IfW a RWI.

Olej do ohně nejistých výhledů německé ekonomiky silně přilévají americká dovozní cla. Jen samotná cla na dovoz aut – bez zahrnutí vlivu nových cel, jejichž platnost byla posunuta o 90 dní – mohou letos a příští rok snížit HDP o 0,1 procenta. Pokud by však nová cla měla platit, dopad na snížení hospodářského růstu by se zdvojnásobil, tvrdí ekonomové.

Stejná inflace, vyšší nezaměstnanost a zvýšení deficitu

Nedobrý vývoj průmyslu negativně ovlivňuje trh práce. Od poloviny roku 2022 se počet nezaměstnaných zvýšil o 20 procent. Ke ztrátě pracovních míst dochází zejména ve zpracovatelském průmyslu, stavebnictví a ve službách pro podniky. V letošním roce by měla nezaměstnanost dosáhnout 6,3 procenta a v příštím roce je očekáván její pokles na 6,2 procenta.

Míra inflace, která se loni snížila z předloňských 5,9 na 2,2 procenta, má letos zůstat na stejné úrovni a příští rok se snížit na 2,1 procenta. Domácnostem se přesto do útrat moc nechce a jejich spotřeba se loni zvýšila o pouhých 0,3 procenta. Zato míra úspor loni stoupla na 11,4 procenta.

Ekonomika potřebuje peníze, ale i reformu

Pro příští rok odhadují prognostici pěti zmíněných institutů růst HDP o 1,3 procenta, avšak 0,3 procentního bodu by měl jít na konto vyššího počtu pracovních dní. Ekonomičtí výzkumníci nicméně podtrhují, že Německo netrpí jen slabým hospodářským růstem, ale především strukturálními problémy, které je třeba řešit reformami, samotné nalití peněz ekonomice nepomůže.

Půlbilionový balík na podporu dopravní, digitální či vzdělávací a zdravotnické infrastruktury, zvýšené investice do obrany a ochrany klimatu, který rýsující se vládní koalice plánuje, sice přinese dodatečné růstové impulsy, ale až později.