Energeticky náročné podniky v Německu by měly dostat miliardy eur státních dotací na snížení nákladů na elektřinu, pokud slíbí dekarbonizaci a zůstanou v zemi, uvedl ministr hospodářství a klimatu Robert Habeck (Svaz 90/Zelení). Ministrův nový návrh – který zatím neschválila vláda jako celek – by měl některým podnikům garantovat elektřinu za 6 centů za kilowatthodinu pro 80 procent jejich spotřeby až do roku 2030, což si vyžádá 25-30 miliard eur ze státních prostředků. Průmysl tento návrh přivítal jako „jasnou změnu hry“. Výrazné dotace, které evropská hospodářská velmoc poskytuje svému domácímu průmyslu, budou jistě dráždit sousední země Evropské unie s menší finanční volností a ministerstvo hospodářství tvrdí, že si je „vědomo obav“.
Německý ministr hospodářství Robert Habeck navrhl miliardové státní dotace na dodávky energeticky náročným průmyslovým subjektům, které na mezinárodní scéně konkurují levnou elektřinou, pokud se zaváží, že do roku 2045 dosáhnou klimatické neutrality a zůstanou v zemi.
„Německo potřebuje svůj základní průmysl stejně jako průmysl budoucnosti,“ uvedl Habeck v tiskovém prohlášení. Průmysl již nyní přechází na klimaticky šetrné způsoby výroby, ale stát „musí tuto cestu podpořit, protože zajistí, že zůstaneme silnou a konkurenceschopnou lokalitou s udržitelnými pracovními místy,“ dodal.
Počátkem tohoto týdne kritizovali plány na rozsáhlé dotace kancléř Olaf Scholz (SPD) a ministr financí Christian Lindner (FDP) a Habeckův návrh bude jistě široce diskutován ve vládě a – pokud bude prosazen – také v parlamentu. Habeck uvedl, že hodlá o návrhu diskutovat se zainteresovanými stranami z průmyslu, sdruženími a s politiky.
Uprostřed energetické krize vyvolané ruskou válkou proti Ukrajině se soukromí i komerční spotřebitelé potýkají s drastickým nárůstem cen plynu, ropy, uhlí a elektřiny. Vláda zavedla podpůrné programy na pomoc průmyslu, které jsou však pouze dočasné. Někteří politici proto požadují dotace, které by od ledna 2024 snížily ceny elektřiny pro energeticky náročná odvětví na několik centů za kilowatthodinu.
Habeck trval na tom, že dotování elektřiny je nezbytné. „Různá opatření z minulého roku průmysl stabilizovala, ale nesmíme hazardovat s úspěchem,“ řekl a dodal, že i přes nedávné snížení zůstává elektřina 2-3krát dražší než před válkou na Ukrajině.
25 až 30 miliard eur na překlenovací cenu elektřiny do roku 2030
Po celý rok 2020 navrhuje Habeck „překlenovací cenu elektřiny“ ve výši 6 centů za kilowatthodinu (ct/kWh) pro „jasně vymezený okruh příjemců“ a pro 80 procent jejich spotřeby.
Cena by se odvíjela od průměrné obchodní ceny, nikoli od individuální ceny elektřiny dané společnosti [více o cenách elektřiny v průmyslu zde]. Pokud by průměrná roční cena na burze elektřiny překročila 6 ct/kWh, dostaly by společnosti rozdíl uhrazen. Vlastní nákup elektřiny provádějí společnosti nezávisle na tomto mechanismu. „Společnosti tak mají i nadále motivaci nakupovat elektřinu co nejlevněji v souladu s trhem,“ píše ministerstvo hospodářství.
Na základě současných budoucích cen elektřiny by bylo do roku 2030 potřeba 25 až 30 miliard eur státních prostředků, uvedlo ministerstvo hospodářství. Navrhlo je financovat z Fondu hospodářské stabilizace, který vláda použila na financování balíčku opatření zmírňujících důsledky energetické krize.
Asociace chemického průmyslu VCI označila návrhy za „jasnou změnu hry“ pro mezinárodní konkurenceschopnost.
„Cena průmyslové elektřiny nám pomáhá zajistit výrobu a tvorbu průmyslových hodnot a ještě lépe zvládnout transformaci na klimatickou neutralitu. Těží z toho celé Německo i Evropa,“ uvedl šéf lobbistické skupiny Wolfgang Entrup.
Dodal, že cena pro průmysl nemůže být trvalým řešením, ale musí poskytnout „most do budoucnosti“, protože žádné jiné řešení neexistuje. Odborový svaz chemického průmyslu a těžebního průmyslu IGBCE uvedl, že průmyslová cena energie poskytne společnostem jistotu, kterou potřebují k tomu, aby mohly nést masivní investice nezbytné k tomu, aby jejich výroba byla šetrnější ke klimatu.
Nrušení hospodářské soutěže kvůli finanční síle?
Výrazné dotace, které evropská hospodářská velmoc poskytuje svému domácímu průmyslu, budou jistě dráždit sousední země, které mají menší finanční možnosti.
Některé země EU již podobná opatření zavedly nebo se na ně chystají, tvrdí ministerstvo hospodářství.
„Jsme si však vědomi obav ostatních členských států, že by Německo mohlo jednostranně narušit hospodářskou soutěž kvůli své finanční síle,“ píše se v prohlášení. Vláda by proto „zahájila konstruktivní výměnu názorů s Evropskou komisí o všech otázkách týkajících se hospodářské soutěže“.
Pro země, které nemohou samy podpořit svůj průmysl, navrhuje ministerstvo zřídit „dočasný zvláštní program European Bridge Electricity Price“, který by mohl poskytovat půjčky za výhodných podmínek.
V dlouhodobém horizontu Habeck navrhuje, aby průmysl dostával levnou elektřinu z nových zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů. Stát by uzavíral tzv. rozdílové smlouvy (CfD), které by pomohly při výstavbě těchto zařízení, nebo by podporoval přímé smlouvy o výkupu elektřiny (PPA) mezi výrobci a průmyslovými odběrateli se zárukami, které by snížily rizikové přirážky ve smlouvách.
Pro průmyslové odběratele neexistuje jednotná cena elektřiny, ale mimořádně široká škála cen. Vzhledem ke složitému systému daní a poplatků závisí na tom, kolik energie podniky potřebují, kdy ji potřebují, jak ji získávají, zda soutěží s konkurenty v zahraničí a na mnoha dalších faktorech.
(nik)
