Zhruba třetina největších německých průmyslových firem přestěhovala svůj výzkum a vývoj do zahraničí. Další asi třetina velkých firem o tom uvažuje. Průmyslníkům vadí vysoké ceny energií, lidských zdrojů a také neúnosná míra byrokracie. Vyplynulo to z čerstvého průzkumu Spolkového svazu německého průmyslu (BDI). Německá rozvojová banka KfW ponurý obraz budoucnosti německého průmyslu doplnila daty o vývoji investic. Ty byly v předposledním loňském kvartále o 8,3 procenta pod úrovní konce roku 2019, zatímco v USA se zvedly o 36 procent.

„Odchod výzkumu a vývoje ohrožuje jádro ekonomiky. S inovacemi se také ztrácí podmínky pro tvorbu hodnoty v Německu,“ komentoval výsledky průzkumu prezident BDI  Peter Leibinger. Průzkum proběhl loni v prosinci mezi 274 majiteli či nejvyššími manažery výrobních podniků s více než 250 zaměstnanci, což dle klasifikace EU odpovídá kategorii velký podnik.

Firmy méně investují

Nejde jen o výzkum a vývoj. Ale také o investice. A ty jdou v Německu dolů. Podle ve čtvrtek zveřejněné zprávy spolkové rozvojové banky KfW  (dříve Kreditanstalt für Wiederaufbau) investoval soukromý sektor ve třetím loňském kvartále o 8,3 procenta méně než v posledním čtvrtletí předpandemického roku 2019. Naproti tomu ve Spojených státech, uvádí zpráva, se investice soukromých firem v loňském předposledním čtvrtletí oproti konci 2019 zvýšily o zhruba 14 procent. „Soukromé a veřejné investice jsou klíčem ke konkurenceschopnosti a růstu. Zároveň jsou bezpodmínečnou podmínkou k dosažení klimatických cílů,“ konstatoval předseda představenstva KfW Stefan Wintels.

Ještě větší rozdíly, poukazující na tempo zaostávání Německa, ukazuje vývoj investic do takzvaného duševního vlastnictví, tedy výzkumu a vývoje a do softwaru. Celkově sice investice německých firem a státu v loňském předposledním kvartále převýšily hodnotu konce roku 2019 o 11,2 procenta, ale v USA to bylo o 36 procent více. Špatně si přitom vedlo Německo i v rámci evropského kontinentu. Ve Francii se investice do duševního vlastnictví ve zmíněném období zvedly o 26,9 procenta.

KfW, která je z 80 procent ve vlastnictví spolkové republiky a z 20 procent ji vlastní spolkové země, plní podobné úkoly jako EGAP, Česká exportní banka a Národní rozvojová banka (obě banky se brzy sloučí).

Mohlo by vás zajímat

Vysoké náklady a byrokracie

Hlavními důvody stěhování výzkumu a vývoje velkých německých firem do zahraničí jsou podle průzkumu BDI vysoké náklady, na to poukazuje více než polovina dotázaných firem (58 procent). Vadí ale také vysoká míra byrokracie – 47 procent respondentů má za to, že administrativní překážky v zahraničí jsou menší než na domácí půdě. A skoro dvě třetiny (64 procent) manažerů jsou přesvědčeny, že je v zahraničí jednodušší uvést nové myšlenky a technologie do praxe.

Pro čtyři z pěti velkých průmyslových firem přitom mají inovace zásadní význam. „Inovace jsou nejdůležitějším motorem růstu, vytvářejí pracovní místa a zvyšují životní úroveň,“ podtrhuje prezident svazu Leibinger. Dodává, že Německo v zásadě disponuje silným inovačním systémem, ale chybí dostatečná prioritizace, efektivní koordinace a rychlé prosazování v praxi.

Průmyslníci: Německo není vhodnou půdou pro inovace

Na 57 procent dotázaných velkých firem (od 250 zaměstnanců výše) v rámci průzkumu BDI má za to, že je Německo buď zcela nevhodné anebo méně vhodné pro inovační aktivity. Největší překážkou jsou podle více než tří čtvrtin (76 procent) firem přísná legislativní pravidla, 62 procent firem kritizovalo dlouhé povolovací lhůty. A 60 procent respondentů dávalo najevo skepsi ohledně možnosti dohnat zpoždění za konkurencí.

Němečtí průmyslníci se také velmi obávají závislosti na mimoevropských dodávkách klíčových technologií, jako cloudových systémů a umělé inteligence. Tři čtvrtiny dotázaných firem uvedly alarmující obavy ze závislosti na Číně, skoro polovina je zase znepokojena závislostí na USA. Skoro dvě třetiny velkých a více než tři čtvrtiny největších firem ale nakupují technologie mimo evropské území, protože v Evropě nenašly alternativu.

Podle průzkumu KfW není Německo vhodnou půdou ani pro investice. Firmy dávají na nejvyšší žebříčky překážek vysoké náklady na energie a pracovní sílu, vysokou míru regulace, byrokracii a zákonné požadavky. Uprostřed žebříčku figuruje daňová a odvodová zátěž. Méně si soukromá sféra stěžuje na nedostatečné možnosti financování či infrastrukturu. Velmi negativně vnímají podniky coby brzdu investic celkovou ekonomickou situaci Německa.