Jak zastavit odchody nejslibnějších firem z unijního bloku? Zavedením celoevropské burzy cenných papírů. Nápad oživil německý kancléř Friedrich Merz. Doufá, že tím vznikne protiváha newyorské burzy, kam míří nejlepší technologické firmy z Evropy.
„Potřebujeme nějakou formu evropské burzy, aby úspěšné společnosti, jako jsou biotechnologické firmy z Německa, neodcházely na newyorskou burzu,“ citoval Merze britský týdeník MoneyWeek. Kancléř před německými poslanci dodal, že „naše společnosti potřebují dostatečně velký kapitálový trh, aby měly lepší a především rychlejší financování.“
Sedm statečných
Struktura evropského trhu se na první pohled jeví jako handicap. List Financial Times poznamenal, že americký akciový trh je čtyřikrát větší z hlediska objemu financí, třikrát větší v poměru k HDP a dvakrát likvidnější než evropské trhy.
Celková tržní hodnota sedmi amerických firem (Alphabet, Amazon, Apple, Meta Platforms, Microsoft, Nvidia a Tesla) přesahuje 21 bilionů dolarů a převyšuje celkovou tržní hodnotu evropských akciových trhů.
MoneyWeek argumentoval, že by jednotná burza byla „pro investory mnohem jednodušší“ a pro firmy může znamenat „vyšší ocenění“.
Politické a technické překážky
Dosavadní pokusy o propojení evropských burzovních platforem selhaly. Agentura Bloomberg připomněla, že Evropská komise v letech 2012 a 2017 z důvodu ochrany hospodářské soutěže zablokovala fúze evropských obchodníků s cennými papíry.
Objevují se také institucionální překážky. Evropa má desítky primárních burz a několik infrastruktur pro další obchodní činnosti. Technické překážky hrají také důležitou roli. Burzy, jako je částečně státem vlastněná burza ve Varšavě a BME skupiny SIX Group AG ve Španělsku, mají různorodé vlastnické a národní rámce. Jejich sloučení by vyžadovalo souhlas akcionářů, souhlas národních orgánů a schválení regulačními orgány.
Mohlo by vás zajímat
Fragmentace evropského finančního trhu
Odborníci se neshodují na tom, do jaké míry je roztříštěnost burzovního obchodování škodlivá pro evropské firmy. Deník Financial Times poukázal na to, že podíl obchodování na tradičních burzách klesl v Evropě na méně než třetinu a stoupá objem mimoburzovních obchodů. Naopak zpráva banky Goldman Sachs naznačuje, že obavy z fragmentace a nízké likvidity evropských trhů jsou přehnané.
Britský týdeník MoneyWeek ale varoval, že překážky při kótování, přísná regulace a vysoké náklady na dodržování předpisů odrazují společnosti od upisování akcií kdekoli v Evropě. Další kumulativní zátěží jsou „kvóty diverzity, pravidla odměňování vedoucích pracovníků a vyčerpávající požadavky na udržitelnost dodavatelského řetězce“.
Evropané jsou opatrní střadatelé
Existuje také kulturní úhel pohledu. Evropané spoří a neinvestují s takovou chutí jako Američané. Média připomínají výzvu bývalého šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho, který ve své loňské zprávě napsal, že evropská ekonomika potřebuje uvolnit až 800 miliard eur (19,4 bilionu korun) ročně na investice, aby si zachovala konkurenceschopnost oproti ostatním částem světa. Kritici myšlenky panevropské burzy ale namítají, že ani větší burza nepřiláká další kapitál, pokud Evropané své úspory nepřesunou do akcií.
MoneyWeek připomenul, že Evropa má málo rychle rostoucích společností. Méně než 200 technologických jednorožců (startupů s odhadovanou hodnotou přesahující miliardu dolarů) ve srovnání s přibližně 700 ve Spojených státech. Sloučení evropských burz by ale nesnížilo daně ani míru regulace. „Je těžké si představit, že by mohl jednotný evropský akciový trh něco z toho napravit,“ napsal.
Raději reformy než hromadné fúze
Generální ředitel společnosti Euronext Stéphane Boujnah podporuje další úroveň konsolidace trhů v Evropě. Jako model uvedl stávající jednotný fond likvidity Euronextu. Firma provozuje burzy v Amsterdamu, Bruselu, Dublinu, Lisabonu, Miláně, Oslu a Paříži. Frankfurtská Deutsche Börse reagovala jinak. Její generální ředitel Stephan Leithner hovoří spíše o lepší regulaci a strukturálních reformách než o hromadných fúzích.
Není pochyb o tom, že by vytvoření jediné evropské burzy mělo i geopolitické dopady. Připomíná se, že návrat prezidenta Donalda Trumpa a jeho ekonomické agendy „America First“ vedly k novému impulsu pro urychlení vybudování evropské Unie kapitálových trhů. Komise už prosadila nová pravidla o vstupu firem na burzy. Vzniká také plán pro spořicí a investiční účty, aby se zjednodušily investice do akcií pro běžné střadatele. Pro malé a střední firmy to má znamenat zlepšení dostupnosti financování.
